V ostravském Domě umění vystavuje „stary knedlik“ Michal Kalhous. Sebeironicky nazval expozici k životnímu jubileu. Rekapituluje na ní více než třicetiletou tvorbu, která je především úvahou o rodině, partnerských vztazích a o něm samém.
Když se zastavím, uvědomím si štěstí, říká o fotografování „Stary knedlik“ Kalhous
Michal Kalhous rekapituluje (zdroj: ČT24)
Michal Kalhous pracuje s pomíjivými a pominutelnými objekty, banálními situacemi, nečekanými spojeními. Čtyřiadvacet velkoformátových fotografií má deníkový charakter. Divákovi předkládají emoce a úvahy o partnerských vztazích a rodině, o pokoře i vděčnosti za možnost žít prostý život.
Dříve některé situace sám stylizoval, dnes už ne. „Žádný rozhodující okamžik, ale spíš nerozhodující okamžik, který trvá nějaký čas,“ popisuje moment, kdy vytahuje fotoaparát. „Někdy mám pocit, že když se zastavím, tak že to štěstí si uvědomím,“ dodává.
Stary knedlik v názvu výstavy je sebeironickým pohledem fotografa a děkana Fakulty umění Ostravské univerzity na sebe samého. „Znamená to vlastně něco trošku hotového, už konečného. Na cestě k ne úplně růžovým zítřkům. Osobně mám pocit, že jsem ve druhé půlce života, že to nese nějakou zkušenost,“ vysvětluje čtyřiapadesátiletý umělec.
Michal Kalhous na výstavě Stary knedlik
„Už má možná pocit, že trochu osychá. Já myslím, že to je jen ta první vrstva, tou druhou jsou metody, se kterými Michal pracuje. Vrstvené jsou jako ten nakrájený knedlík,“ míní kurátorka Štěpánka Bieleszová.
Upozorňuje, že fotografie jsou vytvořeny dnes již málo používanou mokrou cestou od zvětšováku po vývojku a ustalovač. „Časově zdlouhavý a technologicky složitý výrobní proces dává autorovi prostor a čas uchopit a formulovat témata, získávat odstup a nabývat odvahu k poodhalení a zveřejnění bezvýznamné maličkosti, kterou považuje za důležitou,“ uvedla kurátorka.
Rekapitulaci „Starého knedliku“ si lze v ostravské galerii prohlédnout až do začátku března.