Kdo tady blbne? Hasiči, mámy z basy, nosorožci ze zkumavky a další dokumenty ČT

Do Rwandy, Keni, Ruska i za indiánským náčelníkem se mohou na jaře podívat diváci prostřednictvím dokumentů, které ve svém programu odvysílá v nejbližších měsících Česká televize. Filmaři ale přibližují i domácí témata. Zajímá je, jak se žije či žilo manželům, vězňům, skejťákům či hasičům. ČT také připomene dokumentárními portréty výrazné osobnosti, třeba kardinála Josefa Berana, psychiatra Radkina Honzáka nebo prezidenta Vladimira Putina. Přehled chystaných dokumentů nabízí fotogalerie v článku, podrobnosti o nich pak rozhovor s kreativními producentkami Alenou Müllerovou a Martinou Šantavou a programovým ředitelem ČT Milanem Fridrichem.

Jak jste spokojeni s nabídkou dokumentů, se kterou přicházejí tvůrci a kreativní producenti? 

MF: Každý rok posoudíme spíše stovky než destíky dokumentů a nejlepší z nich pak jdou do výroby. Dokument má svoje pevní místo ve vysílání České televize, asi není náhodou, že především na programu ČT2 nebo na Artu. Dvojka se definuje jako poznávací kanál, kde lidé mohou objevovat věci, kde se mohou vzdělávat, a na Artu vysíláme zase o fenoménech a osobnostech kultury. Nabídka je skutečně velice pestrá. 

Zmiňme konkrétní projekty. Například „osudy rytířů 21. století“, tedy šestidílný seriál Hasiči. 

MŠ: Dostat se do zákulisí hasičské stanice není vůbec jednoduché a dalším krokem navíc je, aby vás hasiči přizvali k zásahům, kde se vyjíždí do několika vteřin, takže účastnit se jich s kamerou nebylo snadné. Spolupracovali jsme s hasičskou stanicí v Liberci, kde slouží šedesát mužů, sledovali jsme je jeden rok. Můžeme divákům slíbit, že v každém díle uvidí určitě jeden až dva zásahy. Uvidí i, co to všechno znamená být pod takovým tlakem a jak se s ním vyrovnat. Navazují na to i aktivity dobrovolných hasičů. 

Další z chystaných projektů Rovnýma nohama nás zavede kam?

AM: Jde o příběhy mladých dospělých, kteří odcházejí z dětského domova do života, což je pro ně strašně složité, navíc jde i o společenský problém, jak přechod z ústavní péče zvládnout, aby tyto děti mohly normálně a dobře žít.

ČT odvysílá i vítězný snímek dokumentární sekce loňského karlovarského festivalu. Co ve snímku Svědkové Putinovi režisér Vitalij Manskij sledoval?

MF: Vitalij Manskij je velkou osobností ruského dokumentu, i díky společnosti Hypermarket Film produkuje Česká televize už jeho několikátý dokument, připomenu, že jsme například vysílali jeho film Roura, který mapuje život podél ropovodu z Ruska do západní Evropy. V roce 1999 a 2000 se Manskij dostal do blízkosti Vladimira Putina, točil i na interních schůzkách s jeho týmem. Na začátku Putinovy éry tak získal stovky hodin materiálu, a konfrontuje je s tím, jak Rusko vypadá dnes. Jeho dokument je plný autentických výpovědí lidí jako Michail Gorbačov, současný premiér Medvěděv a právě Vladimir Putin.

Diváky určitě také zaujmou Manželské etudy: Nová generace. Nastiňme, čí příběh sledují.

AM: Jde o projekt Hany Třeštíkové, dcery Heleny Třeštíkové, navazuje na práci své matky, takže několik let sledovala pět manželských párů. Formát je stejný jako v předchozích Manželských etudách, ale protagonisty jsou noví, mladí lidé. Je zajímavé, jak jsou jejich problémy a starosti v něčem velmi podobné hrdinům, kteří se v Manželských etudách brali před třiceti lety, a zároveň jak se doba přece jen změnila.

Dokumentaristé se zabývali také tématem inkluze. Jaký úhel pohledu zvolili?

MŠ: Tohoto tématu se ujal režisér, který je původní profesí filozof, Tomáš Škrdlant. Vybral si pro pozorování základní školu na Praze 4 a prostor dal především dětem, nejen učitelům a odborným poradcům. Dokument je cenný právě v tom, jaké bezprostřední výpovědi slyšíme od samotných dětí, a nejsou to vždycky jen ty nejpozitivnější zprávy.

Česká televize také nabídne pokračování už vysílaných cyklů. Například pořadu Jak se fotí… Co ukáže?

MF:  Fotograf Jan Šibík a zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd se vypravili do dalších šesti měst, aby v nich ukázali nejen pamětihodnosti a jak se v nich žije, ale aby i ukázali, jak s fotoaparátem nebo i mobilním telefonem mohou lidé tato místa zajímavě vystihnout. Připomněl bych, že další řadou pokračuje i cyklus Kočka není pes, který radí, kterak zvládnout zvíře v domácnosti. Začali jsme také vysílat nový cyklus Alpami nejen za sněhem se snowboardistkou Evou Samkovou. Velmi populární je cyklus Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka Systémem něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systém něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
před 9 hhodinami

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026
Načítání...