Kámoška Godzilla otřásá popkulturní ikonou

Agresivní mega monstra ožila, a když jim někdo rychle nezatne jejich slizké mrouskání, fofrem se rozmnoží a ještě větším kvaltem pošlou náš svět do doby kamenné. Američtí mariňáci na ně tentokrát nemají a ani prezident Spojených států (na rozdíl ode Dne nezávislosti) se zrovna nehrne do kokpitu stíhačky, aby šel příkladem. A tak doprovázena americkou válečnou flotilou v čele s letadlovou lodí Saratoga se musí predátorka všech predátorů Godzilla vydat šedivým Pacifikem k americkému pobřeží, aby si to s agresivními obludami rozdala za nás.

V roce 1954 ji pokusné, podmořské nukleární výbuchy probraly z letargického hnípání v mrazivých hlubinách oceánu, a v japonské produkci ji režisér Iširo Honda vyhnal na filmové plátno jako specifickou reflexi bolestné zkušenosti, kterou tahle země sama před nedávnem zažila s atomovými explozemi. A pak se tahle výživná obluda jménem Godzilla (alias Gojira), masivně devastující všechno, co se jí připletlo do cesty, chytla své šance, přivedla na svět řadu svých více či méně povedených filmových mutantů, v „crossoverech“ si zalaškovala mimo jiné třeba s King Kongem a svojí mohutnou tlapou se podepsala pod rozvoj tzv. filmů o monstrech. Úctyhodný výkon na jednu původně papundeklovou potvoru, která se skrze zhruba třicítku svých filmových podob prodychtila až do současného 3D formátu a na velkém plátně IMAXu skutečně budí dojem, že má svých poctivých sto deset metrů bytelně narostlé výšky.

Takhle výživného netvora si ovšem Japonci nemohli usápnout jen pro sebe (byť by o to určitě hodně stáli a poměrně dost na tom i odpracovali). A tak museli třeba v roce 1998 uhnout rozjetému parnímu válci Rolandu Emmerichovi (Den nezávislosti, Den poté, Patriot), jehož slabosti pro velké mega spektákly nemohla přerostlá Godzilla uniknout. Natočil ji ale jen jako vlažnou podívanou za nějakých sto třicet milionů dolarů, které se jen tak tak vrátily, a Warneři pak čekali dlouhých šestnáct let, nežli se odhodlali jít do toho znovu. Pojali tenhle sequel jako dárek k šedesátinám nesmrtelného veleještěra, nasypali do produkce sto šedesát milionů dolarů, proti Godzille postavili dva gigantické křížence mezi kudlankou, netopýrem a sliz kanícím Vetřelcem zvané Muto a do režijního křesla posadili monstry umanutého Brita Garetha Edwarde (jenž jim věnoval i svůj předchozí snímek Monsters neboli Zakázaná zóna), který zaujal hollywoodské producenty natolik, že mu hodili lano do první filmové ligy. A Edwards se z tohohle střemhlavého skoku do kultovní megaprodukce nezjančil, lidské role eliminoval spíše do postav více či méně vydřených přihlížečů a tam, kde si moc nevěděl rady s nasnímáním drtivého klinče mydlících se nestvůr, se vyhnul riskantním celkům a šikovně to zakamufloval třeba kulisami zdevastovaného města.

Godzilla
Zdroj: ČT24/Warner Bros.

Píše se rok 1999 a na Filipínách bylo zaregistrováno ohnisko silné radiace, nedaleko kterého se země propadla do hlubin, kde byl objeven zkamenělý skelet neznámého (ne)tvora. Nedlouho poté byly v areálu japonské atomové elektrárny zaznamenány sílící seismické anomálie, které nezpůsobilo zemětřesení. Je v nich totiž zlověstná pravidelnost, která signalizuje, že někde docela blízko musí být skryté cosi jako jejich „žijící“ elektromagnetické ohnisko. Dost znepokojivých signálů, že někde těsně za rohem je cosi tajemného a hrozivého, s čím si není radno zahrávat! Inženýr Joe Brody (Bryan Cranston) z toho má bobky, protože za elektrárnu odpovídá, jeho manželka Sandra (Juliette Binocheová) kremaci skrze zkolabovaný atomový reaktor a jejich malý syn Ford (v dospělém věku Aaron Taylor-Johnson) z toho zatím nemá rozum, takže je třeba ukončit tenhle poměrně rozvláčný epilog a skočit nějakých patnáct let kupředu časem, kdy tohle godzillí si-fi dobrodružství začíná naostro!

Jeho protagonisty jsou zaťatý tatík Joe, obsesivně posedlý přáním zjistit, co vlastně jeho ženu zabilo, a tak studuje v Japonsku bioakustiku a permanentně je odchytáván v hlídané a zakázané karanténní zóně, kde hledá důkazy pro své divoké teorie. Jeho syn, specialista na zneškodňování bomb všeho druhu Ford Brody, kterého už prudí létat pořád do Japonska a tahat umanutého tátu z malérů - a hlavně cosi dravého, temného a neporazitelného, co se vynořilo odněkud z hlubin dávných jurských časů a chce přeměnit tento bezmocný svět k obrazu svému. Tohle je slibná výkopová rozehrávka, kde na vrcholu potravinového řetězce kraluje těžkotonážní stvůra Godzilla a zabijácká Muta (Masive Unidentified Terestrial Organism), takže je v zásadě vymalováno. Lidé, včetně admirála na velícím můstku Saratogy a čtyřhvězdičkových generálů ve velení tajných operací v Oaklandu, mohou jen vydřeně přihlížet a držet šupinaté pracky Godzille, která se z těžko pochopitelných důvodů (na které se jí stejně nikdo nemůže zeptat) rozhodla, že nedovolí, aby Muta udělala ze San Franciska kůlničku na dříví.

Z Godzilly je v tomhle inovovaném aranžmá prostě hodná holka, je jí tu opticky o něco méně, než byste čekali, a zatímco v dřívějších variacích si přišla vždycky na lidi vyšlápnout (což při rozměru její tlapy bylo nutně katastrofické a zničující), teď překvapivě přichází jako záchrana na poslední chvíli. Nicméně vězte, že když tohle překvapení skousnete, žádné další zásadnější se pak už nekoná, neboť scénář je očekávaně prvoplánovitý, naivní, z valné většiny předpověditelný a v duchu jetých klišé bez rozpaků pracující s ohroženými dětmi a psy. A také je založený na tom, že jedna mega bestie již nestačí, a podřízen disciplinovanému směřování k finální řežbě mnohatunových predátorů (Muta jsou sice o něco lehčí váhy, ale zato mohou střemhlav nalétávat a je jich víc), takže to stará, dobrá a v tomto případě vlastně i nepochopitelně napravená a přátelská Godzilla nebude mít vůbec jednoduché.

Z uvedeného je patrné, že herci jsou tu vlastně jen do počtu, přestože poměrně rozměrný prolog snímku tento pojímá vlastně jako rodinné drama, jakkoli jeho autoři od začátku dobře vědí, že je tu zaděláno především na klasický, bouchačský monstrfilm, takže rychle přehazují výhybku a ve chvíli, kdy se to začne mydlit, jsme už zase v tom správném subžánru. Prostě na to jen nějakou dobu musíme počkat a přežít to, jak je charismatický Bryan Cranston posedlý odhalováním pravdy o smrti své ženy, Juliette Binocheová a Ken Watanabe trestuhodně nevyužití a stále ještě poněkud dětský Aaron Taylor-Johnson neschopný věrohodně odehrát figuru ústředního akčního hrdiny.

Godzilla
Zdroj: ČT24/Warner Bros.

Když Japonci neustáli Emmerichovu variaci na Godzillu, lze předpokládat, že nebudou jásat ani nad touto, která mění její smysl i charakter a navíc (jak se traduje) je nechutně obézní. Ale pořád je to jediný tvor, jenže je schopen Muta porazit, ustát jeho elektromagnetický útok a obnovit tak rovnováhu v ekosystému. A k tomu všemu hraje Desplateho starosvětský soundtrack, podmalovaný gerojšem vítězného, godzillího řevu, slušnými triky a hustou atmosférou, oscilující mezi Pacific Rim – Útokem na Zemi, kde si to rozdávají Kaiju vs. Jaegers a Transformers. Zabaleno do vymakaného vizuálu kameramana Seamuse McGarveyho, který dokáže natočit noční seskok parašutistů, boj o most nebo bitvu na Golden Gate tak, že na ně nezapomenete.

Godzilla není vyložená oldschoolovka, ale navzdory spíše platonickému 3D vzbuzuje dojem staré, dobré, rukodělné a slušně koukatelné filmařiny. Původně nás měla vykmásnout, teď je to naše poslední naděje, že (možná?) přežijeme. Prostě slušný příspěvek do barvitého fundusu monstrfilmů. A až bude dobojováno, dá si mezi troskami malý oraz a pak opatrně odkráčí městem do oceánu, a elegantně odplave směrem k dalšímu, budoucímu remakeu. A vás přitom možná napadne, že navzdory zpochybňovačům - na velikosti přece jen záleží!

GODZILLA

USA 2014, 123 min., české titulky, od 12 let, 2D/3D/IMAX. Režie: Gareth Edwards. Scénář: Max Borenstein, Dave Callaham. Kamera: Seamus McGarvey. Hudba: Alexandre Desplat. Hrají: Aaron Taylor-Johnson (Ford Brody), Bryan Cranston (Joe Brody), Elizabeth Olsenová (Elle Brodyová), Juliette Binocheová (Sandra Brodyová), Ken Watanabe (Dr. Ichiro Serizawa), David Strathairn (admirál William Stenz), Sally Hawkinsová (Vivienne Grahamová). V kinech od 15. května 2014  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...