Kamil Lhoták, malíř světa se vzducholoděmi a kostitřasy

Praha - Idealizované krajiny s horkovzdušnými balony, vzducholoděmi, starými automobily či kostitřasy - takový je výtvarný svět Kamila Lhotáka. Jeho okouzlení technikou spolu s nostalgií všedního dne bylo pro něj únikem od smutku a politických zvratů 40. a 50. let minulého století. Umělecké rozpětí malíře, grafika a ilustrátora je velmi široké. Lhoták, jeden ze zakládajících členů Skupiny 42, se narodil 25. července 1912.

Kamil Lhoták se narodil v Praze-Holešovicích ze vztahu herečky Anny Kouglové a medika se šlechtickým titulem Kamila Lhotáka. Otec snad z obavy z poškození kariéry (později se stal zakladatelem farmakologie) se k synovi veřejně nehlásil. Rodinu ale finančně podporoval. Malý Kamil si komplex zapíraného dítěte s sebou nesl celý život. V dětství navíc prodělal obrnu, která způsobila, že napadal na nohu. Člověk s handicapem se pak stal i důležitým motivem jeho děl.

Lhoták byl výřečným člověkem se smyslem pro humor a ironii. V roce 1938 se oženil s Herthou Guthovou, dcerou židovského průmyslníka, která byla stejně jako on v dětství postižena obrnou. Lhotákovým se narodil syn Kamil, který o několik let později o svém otci napsal vzpomínkovou knihu s názvem Můj otec Kamil Lhoták. Poutavým svědectvím o malířově životě je také Branaldova publikace Můj přítel Kamil.

Ačkoli byl samoukem (vystudoval práva na Univerzitě Karlově), dokázal svou tvorbu kultivovat pozoruhodným způsobem. Inspirací mu byly vzpomínky z dětství, staré obrázkové časopisy, atlasy či reklamní prospekty. Ovlivnila jej i tvorba malíře Henriho Rousseaua. Miloval dopravní prostředky, svérázný svět městských periferií, letišť a prvních autovrakovišť. Svědčí o tom i názvy některých jeho děl - Vznášející se balon (1938), Dobrodružství na kole (1941) nebo Tramvaj (1957).

  • Kamil Lhoták / Triplet a kolo na závodní dráze (Na závodní dráze), 1941 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379438.png
  • Kamil Lhoták / Krajina 20. století, 1942 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379442.png
  • Kamil Lhoták / Krajina s terčem, 1969 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379439.png
  • Kamil Lhoták / Dvě Montgolfiéry, 1942 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379440.jpg

„Byl neuvěřitelně pracovitý. Měl takovou zásadu, že každý den musí vzniknout alespoň jedna malá kresba. Namaloval za svůj život kolem dvou tisíc obrazů a desítky tisíc kreseb,“ podotkl galerista Robert Hédervári, který je spoluautorem zmíněné knihy Můj otec Kamil Lhoták.

Lhotákův jistý a stručný rukopis byl typický, i proto byl vyhledáván nakladateli knih pro děti a dospělé. Kresbami doprovodil například oblíbenou knihu Dědeček automobil od svého přítele a vrstevníka Adolfa Branalda (spolupracoval pak i na stejnojmenném filmu), překlad Vynálezu zkázy od Julese Verna či Pohádky o mašinkách. Několik knih Lhoták také sám napsal. Spolupracoval i s kresleným filmem - na Dobrodružství Toma Sawyera nebo Cestě slepých ptáků.

Úspěch slavil hned s první výstavou v roce 1939. O tři roky později se stal jedním ze zakladatelů Skupiny 42, která se zformovala jako sdružení umělců a teoretiků. Jeho členové se v duchu článku Jindřicha Chalupeckého „Svět, ve kterém žijeme“ soustředili ve své tvorbě na město a vztah člověka a průmyslové civilizace. V roce 1945 se Lhoták zapojil také do Sdružení českých výtvarných umělců Hollar, později byl členem Svazu českých výtvarných umělců.

7 minut
Robert Hédervári o Kamilu Lhotákovi
Zdroj: ČT24

Po válce se jeho práce dostaly i na výstavy do zahraničí. Lhoták se představil například v Londýně, Káhiře, Sao Paulu či Paříži, kde jeho obraz Dcera velkoměsta (1943) zaujal i Pabla Picassa. V roce 1947 malíř získal zlatou medaili na Bienále v Benátkách, a to za kreslený film Atom na rozcestí, který byl údajně prvním dílem na námět atomové energie ve světovém filmu. Byl oceněn také prestižní Herderovou cenou (1980), jíž mu udělila vídeňská univerzita.

Jeden z nejoriginálnějších českých výtvarných umělců zemřel po nemoci 22. října 1990 ve věku 78 let. Jeho posledním obrazem se stalo dílo pojmenované Meteor padá do moře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
před 7 hhodinami

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
před 17 hhodinami

Vstup do Alešville je na vlastní nebezpečí

Národní galerie Praha uspořádala úplně první komplexní retrospektivu Aleše Veselého. K vidění je ve Veletržním paláci pod názvem Alešville.
včera v 11:00

Nevyléčitelně nemocným pomáhá Sanitka splněných snů. Vznikl o ní dokument

Dokument Do posledního snu vypráví příběhy nevyléčitelně nemocných lidí, kteří si v posledních okamžicích života plní své sny díky Sanitce splněných snů. Autorka dokumentu, redaktorka ČT Lea Surovcová přiblížila v 90′ ČT24 zrod filmu. Jednu ze zakladatelek projektu Petru Homolovou potkala asi před dvěma lety a ta ji následně propojila i s jedním z hlavních hrdinů filmu Ondřejem Míčkem. Petra Homolová byla také hostem 90′ ČT24.
20. 12. 2025
Načítání...