Kamil Lhoták, malíř světa se vzducholoděmi a kostitřasy

Praha - Idealizované krajiny s horkovzdušnými balony, vzducholoděmi, starými automobily či kostitřasy - takový je výtvarný svět Kamila Lhotáka. Jeho okouzlení technikou spolu s nostalgií všedního dne bylo pro něj únikem od smutku a politických zvratů 40. a 50. let minulého století. Umělecké rozpětí malíře, grafika a ilustrátora je velmi široké. Lhoták, jeden ze zakládajících členů Skupiny 42, se narodil 25. července 1912.

Kamil Lhoták se narodil v Praze-Holešovicích ze vztahu herečky Anny Kouglové a medika se šlechtickým titulem Kamila Lhotáka. Otec snad z obavy z poškození kariéry (později se stal zakladatelem farmakologie) se k synovi veřejně nehlásil. Rodinu ale finančně podporoval. Malý Kamil si komplex zapíraného dítěte s sebou nesl celý život. V dětství navíc prodělal obrnu, která způsobila, že napadal na nohu. Člověk s handicapem se pak stal i důležitým motivem jeho děl.

Lhoták byl výřečným člověkem se smyslem pro humor a ironii. V roce 1938 se oženil s Herthou Guthovou, dcerou židovského průmyslníka, která byla stejně jako on v dětství postižena obrnou. Lhotákovým se narodil syn Kamil, který o několik let později o svém otci napsal vzpomínkovou knihu s názvem Můj otec Kamil Lhoták. Poutavým svědectvím o malířově životě je také Branaldova publikace Můj přítel Kamil.

Ačkoli byl samoukem (vystudoval práva na Univerzitě Karlově), dokázal svou tvorbu kultivovat pozoruhodným způsobem. Inspirací mu byly vzpomínky z dětství, staré obrázkové časopisy, atlasy či reklamní prospekty. Ovlivnila jej i tvorba malíře Henriho Rousseaua. Miloval dopravní prostředky, svérázný svět městských periferií, letišť a prvních autovrakovišť. Svědčí o tom i názvy některých jeho děl - Vznášející se balon (1938), Dobrodružství na kole (1941) nebo Tramvaj (1957).

  • Kamil Lhoták / Triplet a kolo na závodní dráze (Na závodní dráze), 1941 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379438.png
  • Kamil Lhoták / Krajina 20. století, 1942 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379442.png
  • Kamil Lhoták / Krajina s terčem, 1969 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379439.png
  • Kamil Lhoták / Dvě Montgolfiéry, 1942 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379440.jpg

„Byl neuvěřitelně pracovitý. Měl takovou zásadu, že každý den musí vzniknout alespoň jedna malá kresba. Namaloval za svůj život kolem dvou tisíc obrazů a desítky tisíc kreseb,“ podotkl galerista Robert Hédervári, který je spoluautorem zmíněné knihy Můj otec Kamil Lhoták.

Lhotákův jistý a stručný rukopis byl typický, i proto byl vyhledáván nakladateli knih pro děti a dospělé. Kresbami doprovodil například oblíbenou knihu Dědeček automobil od svého přítele a vrstevníka Adolfa Branalda (spolupracoval pak i na stejnojmenném filmu), překlad Vynálezu zkázy od Julese Verna či Pohádky o mašinkách. Několik knih Lhoták také sám napsal. Spolupracoval i s kresleným filmem - na Dobrodružství Toma Sawyera nebo Cestě slepých ptáků.

Úspěch slavil hned s první výstavou v roce 1939. O tři roky později se stal jedním ze zakladatelů Skupiny 42, která se zformovala jako sdružení umělců a teoretiků. Jeho členové se v duchu článku Jindřicha Chalupeckého „Svět, ve kterém žijeme“ soustředili ve své tvorbě na město a vztah člověka a průmyslové civilizace. V roce 1945 se Lhoták zapojil také do Sdružení českých výtvarných umělců Hollar, později byl členem Svazu českých výtvarných umělců.

Nahrávám video
Robert Hédervári o Kamilu Lhotákovi
Zdroj: ČT24

Po válce se jeho práce dostaly i na výstavy do zahraničí. Lhoták se představil například v Londýně, Káhiře, Sao Paulu či Paříži, kde jeho obraz Dcera velkoměsta (1943) zaujal i Pabla Picassa. V roce 1947 malíř získal zlatou medaili na Bienále v Benátkách, a to za kreslený film Atom na rozcestí, který byl údajně prvním dílem na námět atomové energie ve světovém filmu. Byl oceněn také prestižní Herderovou cenou (1980), jíž mu udělila vídeňská univerzita.

Jeden z nejoriginálnějších českých výtvarných umělců zemřel po nemoci 22. října 1990 ve věku 78 let. Jeho posledním obrazem se stalo dílo pojmenované Meteor padá do moře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
včera v 10:00

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...