Kamil Lhoták, malíř světa se vzducholoděmi a kostitřasy

Praha - Idealizované krajiny s horkovzdušnými balony, vzducholoděmi, starými automobily či kostitřasy - takový je výtvarný svět Kamila Lhotáka. Jeho okouzlení technikou spolu s nostalgií všedního dne bylo pro něj únikem od smutku a politických zvratů 40. a 50. let minulého století. Umělecké rozpětí malíře, grafika a ilustrátora je velmi široké. Lhoták, jeden ze zakládajících členů Skupiny 42, se narodil 25. července 1912.

Kamil Lhoták se narodil v Praze-Holešovicích ze vztahu herečky Anny Kouglové a medika se šlechtickým titulem Kamila Lhotáka. Otec snad z obavy z poškození kariéry (později se stal zakladatelem farmakologie) se k synovi veřejně nehlásil. Rodinu ale finančně podporoval. Malý Kamil si komplex zapíraného dítěte s sebou nesl celý život. V dětství navíc prodělal obrnu, která způsobila, že napadal na nohu. Člověk s handicapem se pak stal i důležitým motivem jeho děl.

Lhoták byl výřečným člověkem se smyslem pro humor a ironii. V roce 1938 se oženil s Herthou Guthovou, dcerou židovského průmyslníka, která byla stejně jako on v dětství postižena obrnou. Lhotákovým se narodil syn Kamil, který o několik let později o svém otci napsal vzpomínkovou knihu s názvem Můj otec Kamil Lhoták. Poutavým svědectvím o malířově životě je také Branaldova publikace Můj přítel Kamil.

Ačkoli byl samoukem (vystudoval práva na Univerzitě Karlově), dokázal svou tvorbu kultivovat pozoruhodným způsobem. Inspirací mu byly vzpomínky z dětství, staré obrázkové časopisy, atlasy či reklamní prospekty. Ovlivnila jej i tvorba malíře Henriho Rousseaua. Miloval dopravní prostředky, svérázný svět městských periferií, letišť a prvních autovrakovišť. Svědčí o tom i názvy některých jeho děl - Vznášející se balon (1938), Dobrodružství na kole (1941) nebo Tramvaj (1957).

  • Kamil Lhoták / Triplet a kolo na závodní dráze (Na závodní dráze), 1941 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379438.png
  • Kamil Lhoták / Krajina 20. století, 1942 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379442.png
  • Kamil Lhoták / Krajina s terčem, 1969 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379439.png
  • Kamil Lhoták / Dvě Montgolfiéry, 1942 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379440.jpg

„Byl neuvěřitelně pracovitý. Měl takovou zásadu, že každý den musí vzniknout alespoň jedna malá kresba. Namaloval za svůj život kolem dvou tisíc obrazů a desítky tisíc kreseb,“ podotkl galerista Robert Hédervári, který je spoluautorem zmíněné knihy Můj otec Kamil Lhoták.

Lhotákův jistý a stručný rukopis byl typický, i proto byl vyhledáván nakladateli knih pro děti a dospělé. Kresbami doprovodil například oblíbenou knihu Dědeček automobil od svého přítele a vrstevníka Adolfa Branalda (spolupracoval pak i na stejnojmenném filmu), překlad Vynálezu zkázy od Julese Verna či Pohádky o mašinkách. Několik knih Lhoták také sám napsal. Spolupracoval i s kresleným filmem - na Dobrodružství Toma Sawyera nebo Cestě slepých ptáků.

Úspěch slavil hned s první výstavou v roce 1939. O tři roky později se stal jedním ze zakladatelů Skupiny 42, která se zformovala jako sdružení umělců a teoretiků. Jeho členové se v duchu článku Jindřicha Chalupeckého „Svět, ve kterém žijeme“ soustředili ve své tvorbě na město a vztah člověka a průmyslové civilizace. V roce 1945 se Lhoták zapojil také do Sdružení českých výtvarných umělců Hollar, později byl členem Svazu českých výtvarných umělců.

Nahrávám video
Robert Hédervári o Kamilu Lhotákovi
Zdroj: ČT24

Po válce se jeho práce dostaly i na výstavy do zahraničí. Lhoták se představil například v Londýně, Káhiře, Sao Paulu či Paříži, kde jeho obraz Dcera velkoměsta (1943) zaujal i Pabla Picassa. V roce 1947 malíř získal zlatou medaili na Bienále v Benátkách, a to za kreslený film Atom na rozcestí, který byl údajně prvním dílem na námět atomové energie ve světovém filmu. Byl oceněn také prestižní Herderovou cenou (1980), jíž mu udělila vídeňská univerzita.

Jeden z nejoriginálnějších českých výtvarných umělců zemřel po nemoci 22. října 1990 ve věku 78 let. Jeho posledním obrazem se stalo dílo pojmenované Meteor padá do moře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 2 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 6 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 17 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
včera v 19:48

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
včera v 16:38

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...