Kameraman Ivan Šlapeta získal cenu za celoživotní dílo

Praha - Kameraman Ivan Šlapeta získal cenu za celoživotní dílo. V sobotu večer mu ji v pražském kině Lucerna udělila Asociace českých kameramanů (AČK). Oceněni byli také kameramani Jaromír Malý a Ramunas Greičius, kteří získali cenu za vynikající kameramanské dílo. Malý pak za televizní snímek Swingtime a Greičius za film Tajnosti.

„Kameraman je nejbližším spolupracovníkem režiséra. Nicméně je často při hodnocení filmového díla opomíjen. Asociace si mimo jiné vytkla za úkol zvyšování profesního společenského kreditu kameramanů a k tomu slouží i oceňování kameramanské tvorby,“ řekl k významu cen prezident AČK Josef Hanuš.

Letošní nositel ceny za celoživotní dílo, kameraman Ivan Šlapeta, se podílel na realizaci 42 celovečerních filmů, mezi kterými jsou například snímky Kalamita, Kulový blesk nebo Vrchní, prchni!. Umělec se věnoval i tvorbě dokumentů, televizních filmů a seriálů. Pro Laternu Magiku natočil program Hra o kouzelné flétně.

Ivan Šlapeta spolupracoval s více než stovkou autorů, scenáristů a režisérů v evropském i světovém kontextu. S režisérem Maximilianem Schellem vytvořil Marléne a s Martinem Waltzem filmové drama Die Wette. Mezinárodní zkušenosti získal také v Británii, USA a Španělsku.

Uznání Jaroslava Kučery, které je určené posluchačům FAMU za mimořádný počin v oblasti obrazové koncepce filmu, si převzal Petr Bednář za snímek Galerie. „Chceme tak upozornit veřejnost na začínající tvůrce filmového obrazu a současně povzbudit a motivovat posluchače filmové školy,“ vysvětlil poslání této ceny Hanuš.

Do sedmičlenné poroty, která hodnotila celkové vyznění děl po obrazové stránce, usedli mimo jiné režisérka Helena Třeštíková, filmový publicista Jan Foll nebo kameraman František Spilka.

Porota vybírala z osmi filmů a sedmi televizních pořadů, které navrhli členové AČK a producenti. Mezi nominovanými snímky byly například filmy Pusinky a Gympl nebo televizní film Hodina klavíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 16 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...