Kamenné srdce si podmanilo festival dokumentů Jeden svět

Nahrávám video

Cenu za nejlepší film si z festivalu Jeden svět odnesli tvůrci dokumentu Kamenné srdce. Poroty udělily celkem sedm cen – v kategoriích Mezinárodní soutěž, Máte právo vědět a Česká soutěž. Nyní se přehlídka přesouvá do dalších pětatřiceti měst v Česku.

Mezinárodní porota vybírala z celkem dvanácti snímků reprezentujících nové způsoby, jak ukázat lidská práva v dokumentárním filmu.

Vítězné Kamenné srdce režisérů Claire Billetové a Oliviera Jobarda sleduje příběh afghánského uprchlíka Quorbána a pojednává o hledání vlastní identity. „Plynutí, tempo a struktura filmu vrství porozumění v průběhu času způsobem, který udržuje diváka v soustředění od začátku až do konce. Tvůrci byli velmi ctižádostiví a své ambice úspěšně vtělili do jímavého vykreslení cesty od chlapectví k dospělosti, která se odvíjí v žalostných podmínkách,“ zdůvodňuje své rozhodnutí porota.

Cenu za nejlepší režii si převzal Mads Brügger, autor dokumentu Odložený případ Hammarskjöld. Porotci ocenili „spletitý, detaily nabitý film, který odhaluje velikost režisérových ambic i jeho netradiční, sebeironický humor, s nimiž se zabývá zločinem, jehož dopady nás pronásledují dodnes.“  

Zvláštní cena zamířila ke Carlu Javérovi, který se ve scénickém experimentu Rekonstrukce Utøyi pokusil zprostředkovat zážitek z útoku na norský letní tábor v roce 2011. „Film nabízí šokující a překvapivý pohled na paměť, žal a způsob, jakým se mladí přeživší pokoušejí pochopit nepochopitelné,“ zní zdůvodnění poroty.

Revolta začala kvůli univerzitě

Porota Václava Havla vybírala z dokumentů uváděných v kategorii Máte právo vědět, která oceňuje film, jenž výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv.

Nejlepším v této kategorii se stal film Tohle všechno musí skončit jihoafrického režiséra Rehada Desaiho. Podrobně rekapituluje cestu studentského hnutí, které bojovalo proti vysokým poplatkům na univerzitě v Johannesburgu, a nakonec přerostlo do celonárodních protestů proti společenské nerovnosti.

Zaujal také příběh francouzského farmáře Cédrica, který ve svém skromném obydlí nechal bydlet stovky uprchlíků putujících z Afriky do Evropy. Zachytil jej dokument Kam tě vítr zavane režiséra Michela Toescy – a ten za něj získal zvláštní cenu.

České dokumenty

Již potřetí byly oceněny nejlepší dokumenty z české produkce. Do soutěže šlo dvanáct snímků, hned osm z nich mělo na festivalu premiéru. Nejvíce zaujal film Dobrá smrt režiséra Tomáše Krupy. „Je příběhem Angličanky, která se rozhodla po několikaletém boji s nevyléčitelnou chorobou, se svalovou dystrofií, dobrovolně ukončit svůj život za asistence lékaře ve Švýcarsku. V zemi, kde ona žije, to zákon nedovoluje,“ popsal režisér Krupa.

Zvláštní cena patří režisérce Evě Tomanové a psychologicky laděnému dokumentu Začít znovu. Vypráví příběh sňatkového podvodníka Mirka a jeho poslední oběti Moniky, která čeká, až jejího vyvoleného propustí z vězení.

Studentská porota ocenila film #FollowMe, který ukazuje pozadí fungování Instagramu – jedné z nejoblíbenějších sociálních sítí současnosti. Letošní novinkou je regionální porota, která se skládá ze tří zástupců regionálních festivalů. I ji zaujal scénický experiment Rekonstrukce Utøyi.

Divácky nejúspěšnějším se stal autorský snímek Příběh cesty kolem světa režisérské dvojice Gwendolin Weisserové a Patricka Allgaiera. Ukazuje netradiční způsob cestování, který se stává stále populárnější. Gwen a Patrick totiž svou čtyřletou cestu skrze Asii a střední Ameriku absolvují bez použití letadla — jako stopaři, nebo autobusy, vlaky a v několika případech také na lodích. Poslední část zpátky domů do Německa nakonec dojdou pěšky.

Jeden svět v Praze promítl 117 dokumentárních filmů ve čtrnácti tematických kategoriích. Nedělní projekcí vítězných filmů festival v metropoli končí a přesouvá do dalších měst po celém Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 9 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 11 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 12 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...