Kadárův Klos a Klosův Kadár

Praha – U příležitosti stého výročí narození Elmara Klose uvede pražské kino Ponrepo, promítací síň Národního filmového archivu, filmovou retrospektivu tohoto tvůrce. Cyklus filmů, které Klos natočil spolu s režisérem Jánem Kadárem, se bude promítat od 5. do 27. ledna pod názvem Kadárův Klos a Klosův Kadár. Chybět nebude ani jejich nejslavnější snímek – Obchod na korze, který jako vůbec první československý film získal Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film.

"Elmar Klos začínal jako spoluscenárista ještě v období němého filmu. Jako herec se objevil ve filmu Před maturitou, který natočil ve 30. letech spisovatel Vladislav Vančura. Klos přešel ve 30. letech spolu s mnoha nadějnými filmaři do baťovského Zlína, kde vzniklo filmové studio. Zde se natáčely převážně reklamní snímky, ale na vysoké úrovni. První film dvojice Klos – Kadár Únos, což je film trochu poplatný době 50. let, vznikl v roce 1952. Takové spojení režisérských osobností je celkem zvláštní fenomén, kdy ani ve světě to není příliš běžné. Traduje se, že Elmar Klos byl vůdčí postavou hlavně při přípravě a práci na scénáři a hlavní tíha práce na place ležela na Jánu Kanárovi,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 Jiří Horníček, filmový historik Národního filmového archivu.

Dvojice Kadár–Klos spolu natočila osm celovečerních hraných snímků. V Ponrepu budou uvedeny ty, které vznikly v 50. letech: Únos, Hudba z Marsu, Tam na konečné a Tři přání, i společná tvorba z let šedesátých: Smrt si říká Engelchen, Obžalovaný, Obchod na korze a Touha zvaná Anada. 14. ledna cyklus doplní pásmo krátkometrážních snímků pod názvem Baťův filmař Elmar Klos.

Nahrávám video

Elmar Klos: Jsem představitelem generace, která byla formována především literaturou. V době mého dětství měla kinematografie odlišnou podobu a film neplnil ty funkce, které plní dnes. Měl jsem to štěstí, že díky mé matce jsem byl ovlivňován velice kvalitními knihami. Kupříkladu můj vztah k antisemitismu v mnohém pramení z knihy, na jejíhož autora si už nevzpomínám, ale vím zcela přesně, že měla název Proti odvěké křivdě. Když jsem se po letech sám sebe ptal, kde se ve mně vzala chuť dělat Obchod na korze, musel jsem konstatovat, že se zrodila v onom osmiletém klukovi, který seděl na kanapi a četl tuto knížku. /z časopisu Film a doba, převzato ze stránek Bia Ponrepo/

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...