K večeru spustil se déšť, zapsal si praděda legionář před 100 lety

Nahrávám video

Jindřich Janíček našel v pozůstalosti svého pradědy deníky z první světové války. Student ilustrace a grafiky na pražské UMPRUM se je rozhodl zpracovat knižně a doprovodit svými ilustracemi. Ty teď vystavuje v prostorách galerie a knihkupectví Xaoxax, zaměřující se na obrazovou knihu a komiks.

„Měli jsme v pozůstalosti spoustu jeho deníků a byla by škoda, aby zůstaly ležet pod postelí,“ vysvětlil Jindřich Janíček, co ho přivedlo k tomu, že se rozhodl zápisky svého pradědečka Štěpána Zadražila zpracovat. Vydal je pod názvem K večeru spustil se déšť.

Sto let staré a téměř nečitelné sešity zachycovaly jeho osud v letech 1914 až 1920 – svědectví ze zákopů a zajetí na ruské frontě a později ze vstupu do Československých legií. „Celou dobu popisuje, jak se těší, že se pokouší osvobodit Československo, ale deník končí dva měsíce před 28. říjnem,“ prozradil.

K večeru spustil se déšť
Zdroj: PageFive

Deníky popisují nucené práce v lágru, předčasné propuštění z legií a roční cestu japonskou lodí z Vladivostoku. Víc než na boje se zápis soustředí na každodennosti. „Nepopisuje dramatické události, o mrtvých se zmiňuje jen okrajově. Ať byl v zákopech, nebo potom na šachtě, hodně popisuje všední život,“ upřesnil Janíček.

Xaoxax aneb ilustrace

Ilustrace z knihy jsou k vidění do konce srpna v Xaoxaxu. Nezvyklý název galerie a knihkupectví v jednom vznikl přeškrtnutím písmen v názvu nakladatelství Baobab, které prostory svého obchodu přenechalo třem studentům UMPRUM. Soustřeďuje více než třicet malých nakladatelů pod jednou střechu. „Jsme zaměření především na ilustraci, protože jsme sami ilustrátoři. Snažíme se dávat prostor nejmenším nakladatelům a lidem, kteří si dělají knížky doma,“  vysvětlil jeden z provozovatelů Jakub Plachý.  

Knižní tituly doplňují i výstavy. Ilustrace k deníkům pradědy Jindřicha Janíčka vystřídají v září díla jihokorejské ilustrátorky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 16 mminutami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 16 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 17 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...