Jiří Černý osvobozuje od diktátu hitparád

Praha - Čerstvý pětasedmdesátník Jiří Černý je asi nejznámějším českým hudebním publicistou a muzikologem. Kromě velkého množství článků, recenzí nebo seriálů napsal třeba i monografii o skupině Beatles. Jeho jméno je však spojeno i s Občanským fórem a demonstracemi v roce 1989, které na Václavském náměstí komentoval, nebo s časopisem Rock & Pop, jenž spoluzaložil. V současné době objíždí republiku se svým klubovým poslechovým pořadem nazvaným Antidiskotéka.

Zájem o hudbu projevil Černý už na počátku své novinářské kariéry: Jeho vůbec prvním textem s hudební tematikou byla recenze inscenace Bizetovy opery Carmen ve Smetanově divadle v roce 1956. V oblasti operní tvorby získal empirickou cestou mimořádně bohaté znalosti, jichž využívá ve své odborné publikační činnosti. „První, co jsem napsal, když mi bylo dvacet, bylo o opeře. Teď bych se k tomu chtěl trošku víc vrátit,“ přemítá Černý o tom, čemu by se ve svém dalším počínání rád věnoval. Kromě opery, kterou má podle svých slov velmi rád, by se rád zaměřil i na rokenrol a folklor.

Na hudebním poli ovlivnil nejméně tři generace

Nahrávám video
Rozhovor s Jiřím Černým
Zdroj: ČT24

Jiří Černý

  • narozen 25. února 1936
  • vystudoval žurnalistiku, redaktor Mladého světa
  • knihy: Poplach kolem Beatles, Na černo

Hlavním těžištěm Černého publicistické tvorby je moderní populární hudba. V 60. letech připravoval a později i uváděl rozhlasové hitparádové soutěžní pořady Dvanáct, respektive Čtrnáct na houpačce, v nichž uplatňoval vysoká hodnotová kritéria a významně ovlivnil vkus tehdejší teenagerovské populace. Tyto pořady však byly v době normalizace zakázány. V 70. a 80. letech pracoval v časopise Melodie. Od roku 1990 zasahoval publicisticky i do sféry politické svými komentáři v Českém rozhlase (Načerno), ve společenském týdeníku Reflex (Osmý den), v Lidových novinách (pravidelná týdenní rubrika Pondělí Jiřího Černého). V roce 1990 obdržel Černý nejvyšší uznání za zásluhy o festival Porta, Zlatou Portu a cenu Českého hudebního fondu za kritickou činnost.

V letech 1969–1988 nesměl Černý v žádné formě spolupracovat s tehdejším Čs. rozhlasem, avšak od roku 1971 působil na tzv. antidiskotékách po celé tehdejší republice jako svérázný diskžokej, který v dramaturgii a v komentářích k hraným skladbám zcela pomíjel kritéria komerční popularity. S antidiskotékami objíždí republiku i v současnosti. „Publikum se osvobodí od diktátu hitparád, televizních a rozhlasových selektorů a jdou na večer, kde nevědí, co bude. Jen vědí, že tam bude živý novinář, že se mnou můžou diskutovat, namítat a tak,“ popisuje svůj program Černý.

Od klasické hudby k moderní

„Obávám se z mnoha příznaků, že hraje velkou roli internet a že co si tam mladí nenajdou v žebříčcích a na youtube, to jako by neexistovalo. Málo se chodí na živou muziku.“

Skladba jeho hudební prezentace na antidiskotékách je poměrně rozsáhlá. „Třeba zrovna včera jsem v Břevnově hrál samé novější věci. Také jsem komentoval ceny Grammy, kde jsem si vybral ne ty nejprestižnější z těch osmi kategorií, ale ty, které mě zaujaly, včetně vážné hudby,“ vyzdvihuje Černý. Co se týče skladby věkové, jeho publikum tvoří podle jeho slov většinou střední kategorie, tedy posluchači mezi 30 a 50 lety. Jsou ale i výjimky: „Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, abych se přiblížil mladým, středním, starším… Já doufám, že ta hudba má takovou svou univerzální řeč.“

Vkus posluchačů se atomizuje

Posluchači se nejenom v hudbě často nechají ovlivnit svým okolím, například svými přáteli. Nyní tomu tak je i prostřednictvím fenoménu dnešní doby, Facebooku. „Já jsem v tomhle optimista. Myslím spíš, že se v tomhle ten vkus atomizuje i díky těm Facebookům a že lidé mají své idoly. To, že dneska není nikdo tak slavný, jako byli Elvis Presley nebo Beatles, to neznamená, že není tak dobrá muzika. Znamená to, že ten vkus je rozdrobený,“ poukazuje.

Atomizace hudby podle jeho názoru vede i k její nadprodukci, jež je v současné době patrná. „Hudba má obrovskou nadprodukci, ale to je společné vlastně všemu v té moderní době. V tom se zkrátka člověk musí nějak orientovat… Hlavně si musí uvědomit, že nemůže všechno stihnout. Musí si vybrat,“ dodává Černý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dyk, Jandová či Štěpánek. StarDance představila kompletní páry

Známy už jsou všechny taneční páry letošní řady taneční show StarDance. Jeden z nich se stane 12. prosince králem a královnou tanečního parketu. Česká televize má diváky bavit, reagoval při představování čtrnáctého ročníku generální ředitel ČT Hynek Chudárek na slova ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), podle kterého pořad tohoto typu do veřejnoprávní televize nepatří.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Jsem herec, není to, kudla, málo?“ Vetchý má cenu za občanské postoje

Cenu Arnošta Lustiga za rok 2025 převzal herec Ondřej Vetchý. Udělována je za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Vetchému se výbor rozhodl ocenění udělit za jeho dlouhodobý občanský postoj, obranu demokratických hodnot a prokazování osobní odpovědnosti za stav společnosti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kdo je ve výtvarném umění nejvíc vidět? Celkově Koťátková, doma Bolf

Na vrcholu žebříčku nejvýraznějších současných českých výtvarných umělců jsou i letos Eva Koťátková, Anna Hulačová a Kateřina Šedá. Art Index vznikl podvanácté, každoročně sleduje, jakou pozornost autorům dává kulturní scéna.
před 16 hhodinami

Festival ve Varech ocení Magdu Vášáryovou, červený koberec je ale pro všechny

Jednou z oceněných osobností letošního filmového festivalu v Karlových Varech bude herečka a později politička a diplomatka Magda Vášáryová. Program pak připomene osmdesát let, které letos uplynou od konání vůbec prvního ročníku.
před 18 hhodinami

Operní Psohlavci přivedli Kozinu opět do Plzně

Divadlo J. K. Tyla vrátilo na jeviště Psohlavce od Karla Kovařovice. Jeho operu z konce devatenáctého století divadla už desítky let do svého repertoáru zařazují jen výjimečně. Operní kus se inspiroval stejnojmenným – a známějším – románem Aloise Jiráska.
před 22 hhodinami

Zhypnotizovala jsem se během psaní, přiznává autorka nejlepší loňské prózy

„Chtěla jsem tam dostat temnotu dnešní doby, ale způsobem, že se čtenáři potěší, budou mít naději, a současně se v rámci hry mohou propadnout do skutečnosti, která není příliš zářivá,“ představuje Knihu roku 2025 její autorka Dora Kaprálová. S prózou Mariborská hypnóza zvítězila v cenách Magnesia Litera.
20. 4. 2026

Kubáník vyhořel a napsal o tom hru. Na Terapii chodí k Boudové

Svou nejnovější inscenaci odehraje Slovácké divadlo na uherskohradišťské poliklinice. Diváky tak ještě více vtáhne do děje hry z terapeutického prostředí a s prvky thrilleru. Novinku Terapie napsal Josef Kubáník, který v ní zároveň hraje klienta terapeutky v podání Nely Boudové. Oba – a jediní – herci představení mají s tématem i svou mimodivadelní zkušenost.
20. 4. 2026

Už si nemyslím, že svět je peklo, říká Fiala z Mňágy a Žďorp

Kapela Mňága a Žďorp zůstává i po více než třech dekádách stabilním úkazem českého rocku. Dokládá to nedávná – a pro skupinu první – cena Anděl za poslední album Hoříš? Hořím! „Stojí za tím možná trošku sobecké rozhodnutí dojet zbytek kariéry a vlastně i života fakt pořádně,“ poznamenal k úspěchu novinky frontman Petr Fiala v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
20. 4. 2026
Načítání...