Pandemie covidu-19 znamená pro společnost především ztráty, slovní zásoba se ale vlivem současné situace rozšířila o nové výrazy. I jazyk totiž samozřejmě reaguje na změny a potřebu novoty pojmenovat. Ústav pro jazyk český eviduje přes tisíc neologismů, které souvisejí s koronakrizí, což je celá třetina všech novotvarů zaznamenaných v minulém roce.
Jednoroušec, prymulex, haranténa. Za pandemie vznikají nová slova, po ní zřejmě budou houby blatná
90' ČT24: Do češtiny přibylo přes tisíc slov inspirovaných covidem (zdroj: ČT24)
Co znamená „covid-19“, ví dnes každý, přestože jde o neologismus, který se používá necelý rok. „Není typické, aby se tak rychle setřel příznak novosti napříč věkovými kategoriemi,“ poznamenává lingvistka Michaela Lišková.
Coviďáci a nosoroušci
Vedle neutrálního označení „covid-19“ vznikla ale i řada dalších, expresivnějších pojmenování, která s ním souvisejí. „O pacientovi s covidem můžeme říct, že je to ‚coviďák‘ nebo ‚bezpříznakáč‘, pokud nemá žádné příznaky, oddělení, kde se starají o koronavirové pacienty, označujeme jako ‚covidárium‘,“ uvedla konkrétní příklady Lišková.
Původní země, odkud se nemoc rozšířila do světa, se odrazila ve slově „pandavirus“. Nosoroušec nosí roušku pod nosem, jednoroušec zase zakrytí úst a nosu neobměňuje. Víc se začaly používat i pojmy, které sice nejsou nové, ale nebyly předtím ve veřejném prostoru tolik rozšířené, jako ‚ústenka‘ nebo ‚smrtnost‘.
Kenovina, nebo prymulex?
Do novotvarů se otiskla také jména ministrů zdravotnictví, za jejichž úřadování se pandemie řešila či řeší. „Třeba jméno Adama Vojtěcha máme, v souvislosti s jeho atraktivním vzhledem, doložené ve slově ‚kenovina‘ odkazujícím na panenku Kena,“ prozradila Lišková.
Soubor opatření Vojtěchova nástupce Romana Prymuly (za ANO) se označoval jako ‚prymulex‘, a když se nedodržují nařízení současného ministra Jana Blatného (za ANO), tak jsou ‚houby blatná‘.
Prdom a k tomu haranténa
Veřejně přístupnou databázi nových slov spravuje Ústav pro jazyk český na webu Neologismy. Další přehled o novotvarech poskytnou také stránky projektu Češina 2.0, kam nové výrazy dopisují sami uživatelé jazyka.
„Nejoblíbenější je slovo ‚haranténa‘, které vzniklo hned na začátku pandemie, když děti zůstaly doma a s nimi v karanténě i rodiče. K oblíbeným slovům patří také ‚prdom‘, což je zkráceně práce z domova, takový český ekvivalent pro home office,“ doplnil další výrazy zakladatel projektu Martin Kavka.
Jazykovědec: S pandemií zmizí i nová slova
Jazykovědec Karel Oliva by slova inspirovaná covidem označil přesněji za okazionalismus, tedy příležitostný neologismus. Předpokládá, že až pandemie ustoupí, vytratí se i ona z běžného slovníku.
„Za trvalou součást jazyka může být považováno jen to, co se tam skutečně prosadí dlouhodobě. Kdy to slovo žije v národě a jeho jazyce i desítky let,“ poznamenává. „To, co teď prožíváme s onou explozí, o níž hovořila paní doktorka Lišková, k pokladu českého jazyka příliš nepřispěje.“
Už se nečunkuje, ale flákanec se vrací
Covidové výrazy ostatně nejsou první a poslední slovní „kometou“, která by zase zmizela z obzoru. Oliva zmiňuje například slovo ‚čunkovat‘, které se před více než deseti lety začalo užívat ve významu vykrucovat se nebo udržet se ve funkci za každou cenu. A také pro vystěhovávání romské menšiny například z obecních bytů. To vše se řešilo ve spojitosti s politikem Jiřím Čunkem (KDU-ČSL).
A naopak, ne všechna slova, která se zdají být nová, nová být musí – příkladem je čerstvý ‚flákanec‘, jímž před pár dny vyhrožoval poslanec Lubomír Volný (nezař.) při potyčce ve sněmovně. „Kreativnost pana poslance Volného mě zaujala, ale nemyslím si, že jeho intelektuální výboje vedou v tom smyslu, že by chtěl obohacovat český jazyk. Slovo ‚flákanec‘ používala relativně často už například spisovatelka druhé poloviny devatenáctého století Teréza Nováková ve svých dílech,“ vysvětlil Oliva.
„Katovat kosty“ by si nezasloužilo olajkovat
Ze slov, která se ujala, by prý za své oblíbené označil například sloveso ‚olajkovat‘, na němž čeština předvedla sílu a kreativní schopnosti, jak umí cizí vzory přizpůsobit pro své potřeby. Martin Kavka dodává, že on má rád slova, která přidávají nový význam, jako jsou třeba ‚sledi‘ coby označení pro sledující na Twitteru.
Slova zbytečně přejímaná především z angličtiny jsou pro Olivu i Kavku těmi, bez nichž by se naopak obešli. „Zejména slova, která vstupují do češtiny tam, kde už český výraz existuje. Třeba ‚zabukovat‘, přestože už máme ‚zakoupit‘ nebo ‚zarezervovat‘, což také není úplně české, ‚předplatit si‘ a podobně,“ uvedl svůj příklad Oliva.
„Mě nebaví korporátní čeština, jak se říká na Češtině 2.0, korpohantec. Tupé přebírání anglických slov typu ‚vejtnout‘, tedy ‚počkat‘, nebo ‚katovat kosty‘, což je ‚snižovat náklady‘,“ přidal na závěr další nesmyslné obohacování češiny Kavka.