Jedenáct umělců pohostí chlebem a solí

Praha - Výstavní prostory Karlin Studios své návštěvníky hostí Chlebem a solí, netradiční výstavou jedenácti výtvarníků z Česka, Francie, Itálie a Austrálie. V industriálních prostorách galerie čeká na návštěvníky například stůl s židlemi místo nohou nebo netradiční instalace fresky ze stovek tisíců nastřelovacích sponek, která zanikne spolu s koncem výstavy, jenž je naplánován na 11. září.

„Umění je něco, co velká část společnosti nedoceňuje, stejně jako řada lidí není schopná docenit chuť chleba se solí - ceněného, avšak prostého pokrmu,“ vysvětlil název expozice jeden z kurátorů Michal Novotný. V rámci výstavy se návštěvníkům představí instalace, fotografie, objekty i videa od celkem jedenácti umělců. Z Austrálie to je Peter Fitzpatrick, Anja Loughheadová a Daniel Savage, z Lotyšska Ivars Gravlejs, české národní barvy hájí Vojtěch Kouřimský, italské pak Antonio Rovaldi. Nejpočetněji jsou ovšem zastoupeni francouzští výtvarníci: Edouard Boyer, Didier Courbot, Marianne Maricová, Jean-Luc Vilmouth a Baptiste Debombourg.

Právě jeho instalace rozměrné fresky ze čtyř set tisíc nastřelovacích sponek, které jednu po druhé autor umisťoval přímo na zeď galerie, trvala asi 140 hodin - umělec v hale strávil posledních deset dní 12 až 14 hodin denně. Freska bude přitom zničena s koncem výstavy. „Právě velké fyzické vypětí, které je tak pro některé lidi zbytečné, má upozornit na to, že důležitá je myšlenka, ne konečná realizace. Je to i známkou určitého sebeobětování se pro umění,“ uvedl k dílu Novotný s tím, že celá výstava má divákům nastínit postoj umělců k tomu, jak se vyrovnat s často znevažujícím pohledem společnosti na současné umění a vlastními pochybnostmi o jeho smyslu.

Těmi se zaobírá také Debombourgův krajan Edouard Boyer, který naopak vystavuje jen smlouvy s mezinárodními společnostmi, jež se v dokumentech zavazují ke sponzoringu jeho života. „Narážím na určité privilegované postavení umělců, již zdánlivě netvoří pro společnost nic smysluplného, a ta je přesto živí,“ vysvětluje Boyer.

Zájem návštěvníků vzbudila i hravá instalace fotografií Lotyše Ivarse Gravlejse, který několik let pracoval jako fotograf pro jeden český regionální deník. Stejně jako okolní objekty i tyto digitálně upravené snímky si žádají nemalou pozornost diváků pod heslem „najdi jeden rozdíl“. „Přidává knoflík na košili, vypínač na zdi nebo ptáky na obloze. Dílo tak hovoří o tom, že kreativita může pramenit i z nudy,“ vysvětluje Novotný.

Expozice Chléb a sůl se koná v prostorách bývalé tovární haly v Křižíkově ulici v Praze. Výstavu lze navštívit od středy do neděle, denně od 12:00 do 18:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 8 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 10 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánovčera v 21:38

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...