Jan Drda svou první knihu vydal v 17 letech

Praha - Český novinář, spisovatel a dramatik Jan Drda zemřel 28. listopadu 1970. Psal od mládí. Už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal ve svých 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor (do roku 1952). Drdovo nadání se projevilo nejvíce ve střední a drobné epice, v tvorbě dramatické a žurnalistické. Tam vynikl jeho pozorovací talent, smysl pro detail, sociální cítění a jazyková originalita.

Jan Drda vydal svou první knížku už v sedmácti letech. Napsal ji pod pseudonymem Áda Vlach a jmenovala se Cirkusák Vincek, pes Matyáš a opička Brunhilda. Na svá studia na Filosofické fakultě si vydělával psaním románků na pokračování do dámských časopisů. Janova sestra po maturitě na Učitelském ústavu se stala řeholní sestrou.

Drda je autorem knih např. Němá barikáda, Kuřák dýmky, České pohádky a dalších, ale napsal i Dětství soudruha Stalina – životopisná črta o Stalinově životě až do jeho 16 let.

Znáte je dobře?

Z jeho tvorby pro divadlo jsou dodnes oblíbené hry Hrátky s čertem, které byly zfilmovány či Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, hra která se dočkala několika televizních inscenací.

Z filmů, které vznikly na základě Drdových námětů a scénářů stojí jistě za zmínku Němá barikáda, Vyšší princip, Dařbuján a Pandrhola či Zlaté kapradí.

Jan Drda se narodil 4. dubna 1915 v Příbrami jako syn dělníka. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Jan se měl vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě, studium však nedokončil.

Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce, mj. byl 1948 až 1960 poslancem Národního shromáždění a 1949 až 1956 předsedou Svazu československých spisovatelů. Patřil k organizátorům komunistického teroru zaměřeného proti nekomunistické inteligenci, prosazoval vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů a u řady z nich též exemplární potrestání v podobě dlouhých vězení. V tomto ohledu se jeho zájmu těšili zejména katoličtí a ke katolicismu inklinující autoři jako Jan Čep, Jakub Deml, Jan Zahradníček, Václav Renč, Zdeněk Rotrekl a další.

Ovšem roku 1968 se odmítavě vyslovil k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, za což byl hned roku 1969 z šéfredaktorkého postu týdeníku Svět práce, který roku 1968 sám založil, vyhozen. Dne 25. srpna 1968 v Rudém právu vyšel v souvislosti s příchodem sovětských vojáků Drdův článek s názvem „Nezkřivte jim ani vlas, nedejte jim ani kapku vody“. Řada lidí se tímto poselstvím řídila a okupantům, kteří měli problémy se zásobováním, odmítala vodu dávat.

Jan Drda zemřel osamělý na zámku v Dobříši. Je pohřben na dobříšském hřbitově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
před 12 hhodinami

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
před 13 hhodinami

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
před 22 hhodinami

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026

Filmové premiéry: Bouřlivé výšiny, Christy či Kaprálová

Do české kinodistribuce přibyly nové tituly. Očekávanou novinkou je snímek Bouřlivé výšiny, adaptace románu britské spisovatelky Emily Brontëové s Margot Robbieovou a Jacobem Elordim v rolích osudového páru. V životopisném dramatu Christy se Sydney Sweeneyová postavila do ringu jako profesionální boxerka Christy Martinová. Příběh silné ženy, která prorazila v oboru, jemuž dominovali muži, zobrazuje také dokument Kaprálová. V koprodukci České televize vypráví o skladatelce a dirigentce první poloviny dvacátého století.
12. 2. 2026
Načítání...