James Turrell / Zářivý Guggenheim

James Turrell, narozený v roce 1943 v quakerské rodině v Los Angeles, je díky několika zajímavým instalacím a výstavám realizovaným v Praze po roce 1990 znám i českému divákovi. Víme tudíž, že je tvůrcem-filosofem, zabývajícím se lidským vnímáním světla, tmy, stínu, barev, zvuku a jejich následným působením na lidskou psychiku. Základní prvky, se kterými soustavně pracuje, v touze redefinovat přirozené v přírodě se běžně vyskytující role těchto médií a zasadit je do zcela nových souvislostí, jsou přísné geometrické konstrukce, tma, ticho, očištěné jednoduché interiéry či dokonce jím samotným budované interiéry nové, určené k maximálnímu prožitku intimity, osamocení, bezčasí…

Jeho první kolosální úspěch je datován rokem 1967, kdy představil některé své instalace v Pasadena Art Museu. Pak již započala hvězdná Turrellova cesta nejvýznamnějšími světovými centry moderního umění – Stedelijk Amsterdam, Whitney Museum, Israel Museum, Museum of Contemporary Art v Los Angeles, Kunst Museum Wolfsburg, MAK Vídeň, Mattress Factory Pittsburgh či benátské Biennale v roce 2011.

Ke svým sedmdesátinám si autor daroval dílo, které jako by korunovalo s nadhledem, uvážením a zjevným potěšením jeho tvůrčí cestu. Guggenheimovo muzeum, populární a slavné nejen díky svým hodnotným sbírkám, ale zejména pak ikonickou konstrukcí nepřekonatelného F. L. Wrighta, jehož budovou prochází sestupná komunikační estakáda, vroubící vysokou kokonovitou rotundu a vytvářející nenapodobitelný efekt, poskytlo Turrellovi právě tento ústřední prostor.

I když expozice prochází drobnějšími díly i dalšími patry a nabízí v posledním výstavním patře další uzavřenou prostoru s typickým sevřeným komunikačním meditačním úkolem, to hlavní doslova srazí na kolena návštěvníka hned při vstupu. Turrell vytvořil z mnohapatrové vnitřní komunikační rotundy jedno jediné výtvarné dílo, které nazval Aten Reign, jež divák sleduje sedící či pololežící na lehátkách na přízemní podlaze. Rotunda je potažena neutrální bílou umělou textilií, která zcela popírá původní vzhled prostoru, nabízí pouze jeho kontury. A jak všichni dopředu tuší, tento obrácený kokon se v určitém, trýznivě pomalém rytmu zbarvuje najednou celý, přes všech šest podlaží, nádhernými pastelovými barvami. Účinnost těchto barevných orgií, jejich harmonické propojení a následování vytváří z celé budovy velmi rafinovaný, příjemný a obohacující efekt. Znovu dokazuje Turrellovo heslo, že světlo je silou naplněná substance. Celý hlavní exponát, tato site specific instalace, jakoby završuje Turrellovo celoživotní směřování a jeho kvalitou, odvahou, působením i humorem jeho celoživotní práci, jak výše uvádím, korunuje.

  • James Turrell / instalace v Guggenheimově muzeu zdroj: Guggenheimovo muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4919/491897.jpg
  • James Turrell / instalace v Guggenheimově muzeu zdroj: Guggenheimovo muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4919/491900.jpg
  • James Turrell / instalace v Guggenheimově muzeu zdroj: Guggenheimovo muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4919/491899.jpg
  • James Turrell / instalace v Guggenheimově muzeu zdroj: Guggenheimovo muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4919/491898.jpg

Jak se i v New Yorku stalo dobrým zvykem, výstava je doprovázena nejen autorskými prohlídkami a rozhovory, ale také koncerty, dalšími projekcemi, environmentálními událostmi, happeningy. Publikum přijalo tuto prezentaci s nadšením a zájem diváků to přímo potvrzuje. Ověřte si to!

James Turrell / Solomon R. Guggenheim Museum / 1071 Pátá Avenue, New York / zavřeno ve čtvrtek, jinak otevřeno 10:00 – 17:45 hodin, v sobotu do 19:45 hodin / výstava trvá do 25. září

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...