Jakoukoliv ctižádostivou ženu z té doby je třeba obdivovat, říká o roli Boženy herečka Anna Kameníková

8 minut
Studio 6: Kameníková a Reitler o Boženě Němcové
Zdroj: ČT24

Česká televize v neděli uvedla první část ze čtyřdílné minisérie Božena. Spisovatelku Boženu Němcovou ztvárňují v různých etapách jejího života herečky Anna Kameníková a Aňa Geislerová. Autorku Babičky, Divé Báry nebo pohádek tvůrci představují více jako ženu toužící po svobodě než jako součást povinné četby. Jednotlivé díly odvysílá ČT1 vždy v neděli večer, ten první je již ke zhlédnutí i na iVysílání.

Novinku režírovala Lenka Wimmerová podle scénáře Hany Wlodarczykové a Hany Komárkové. Autorky scénáře vycházely z korespondence Němcové i z konzultací širokého okruhu odborných poradců. Na roli se důkladně připravovaly i dvě hlavní představitelky. Geislerové pomáhala korespondence, Kameníková zase při pátrání po textech o autorce prošla „všechny antikvariáty v Praze i v okolí“.

Společenská pravidla v první polovině 19. století ženám hlavně určovala a zakazovala. Budoucí literátka je proto odmítala respektovat. „Nejde neobdivovat jakoukoliv ctižádostivou ženu, která žila v takhle nelehké době pro ctižádostivé ženy. Obdivuji ji z podstaty, protože byla jednou z těchto žen. A pak pro ten talent, který je nepopiratelný,“ uvedla Kameníková ve Studiu 6.

V první epizodě ze čtyř se mimo jiné řeší začátek partnerského soužití Němcové, tehdy ještě Barbory Panklové, s Josefem Němcem. „Už zpočátku to byl vztah plný rozčarování. Myslím, že si každý představoval to soužití úplně jinak. Byla tam i silná náklonnost, z obou stran rozdílná,“ míní Kameníková s tím, že nejtěžší pro ni byly „emotivní scény plné násilí a zuřivé lásky“ s představitelem Josefa Janem Hájkem.

4 minuty
Aňa Geislerová mluví o roli v minisérii Božena
Zdroj: ČT24

„Základ jejich vztahu vycházel z toho, že Barbora chtěla uniknout někam, kde bude moci žít podle svého. Josefovi učarovala její drzost a rozhodnost. Měl pocit, že bude hrdým majitelem rostoucí šelmy. To je myslím pěkný rozpor mezi mužsko-ženským principem, který ta první část reflektovala,“ doplnil ve Studiu 6 kreativní producent Michal Reitler.

Obsazení protagonistky předcházel rozsáhlý casting. „Anička vystupovala se silnou nepoddajností. V rámci textů se nestavěla do role oběti a tato energie nám imponovala. Začali jsme uvažovat, jak s Aničkou pracovat, abychom ji mohli pro projekt získat,“ doplňuje Reitler.

Boženu Němcovou tak tvůrci podle Reitlera nemodelovali podle vnějších znaků, jako je barva vlasů či očí, ale podle vnitřní energie. „A tu energii jsme našli v Aniččce a následně v Aně,“ vysvětluje.

Geislerová se připravovala na roli díky korespondenci Němcové

První text otiskl spisovatelce národní zábavník Květy. Báseň „Ženám českým“ ale nepodepsala pod svým pravým křestním jménem Barbora, ale už jako Božena Němcová. A právě v okamžiku, kdy se v polovině série z Barbory stane Božena, vystřídá Kameníkovou Aňa Geislerová, která již načetla korespondenci autorky jako audioknihu.

„Její korespondence a její sebrané spisy jsou asi nejvíce inspirativní a nejvíce ke mně promlouvající. Oslovují mě více než její tvůrčí psaní. Právě tím, že si dokážu představit psychologický profil postavy. Když hrajete takovou postavu, tak pátráte po tom, jaká byla, jak se projevovala, jak komunikovala. To v tom díle také je, ale je to zakódované. V korespondenci to více vylézá,“ řekla v Událostech v kultuře.

Téměř neměnný je však vztah některých čtenářů k Boženě Němcové, poznamenaný povinnou četbou. „Je podle mě nešťastné, že se většina lidí nebo dětí setká s Boženou Němcovou kolem puberty, kdy Babička není úplně to největší terno, které chtějí číst,“ říká Kameníková.

I proto jsou na webu České televize podrobnosti ze života Boženy Němcové a dalších osobností z období národního obrození. Zájemci se mohou dozvědět doplňující informace o vedlejších postavách i o některých dějových linkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 5 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 5 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 6 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 9 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 16 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...