Rusko-ukrajinský konflikt na Donbasu donutil k přesunu tamní progresivní umělecké centrum Izolace, když separatisté násilně obsadili jejich tvůrčí areál. Vnitřní vysídlenci nyní už druhým rokem sídlí v kyjevském azylu, přitahují pozornost… a stále hledí na Východ.
Umělecké centrum Izolace fungovalo v jednom z industriálních prostor východoukrajinského Doněcku od roku 2010 a za čtyři roky působení dokázalo přilákat nejen regionální a národní, ale i mezinárodní výtvarníky. Jeden z největších úspěchů zaznamenala instalace „1040 metrů pod zemí“ Číňana Cai Guo Qianga, inspirovaná solnými doly na Donbase.
Před dvěma lety ale umělecká organizace o svou profesní základnu přišla, když se naplnilo pořekadlo o spících múzách během války; výstavní prostory obsadili a zabavili proruští separatisté vyzbrojení kalašnikovy. „Zajali náš produkční tým, který na místě v tu chvíli pracoval. Jeden den jsme s nimi neměli žádné spojení. Opravdu jsme se báli, ale nakonec bylo vše v pořádku. Na náš pozemek jsme ale od té doby nemohli vkročit a nevěděli jsme, co se tam děje,“ přibližuje okolnosti konce donbaského působení projektový manažer Izolace Mychailo Glubokyj.
V areálu zůstaly i dvě třetiny uměleckých děl, které se členům uměleckého společenství nepodařilo při opouštění jejich profesní základny odvést. Podle zakladatelky Izolace Luboy Michailové ale nešlo primárně o umění; centrum si zakládalo na svobodě projevu včetně toho politického a má za to, že za vojenskou razií stála vůle k politické cenzuře.
Putinův dům z karet
Své politické smýšlení ostatně Izolace prezentovala i výběrem expozic, jimiž zaplnila nové útočiště v industriálních prostorách Kyjeva, a instalací House of Cards, která může názvem odkazovat i na machialvellistické pojetí politiky ve stejnojmenném americkém seriálu, se vrátila přímo do rodného regionu. Velkoformátové karty nechala potisknout portréty předáků donbaských separatistů a vyskládala je do klasického trojúhelníkového karetního domečku. Krajní kartou v základně, při jejímž odstranění se celý domek sesypal, byl Joker – s portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Zatím poslední výstava s názvem „Společenská dohoda“ se zamýšlí nad měnícími se významy památníků. Těmi chtěl kdysi režim na Ukrajině manipulovat se vzpomínkami obyvatel a podle organizátorů exhibice tento potenciál nikdy nezmizel, což potvrzují i rozporné reakce na odstraňování leninských pomníků, ke kterým přistoupilo ukrajinské vedení kvůli ruské agresi.
Konflikt ale podle Izolace – navzdory negativní zkušenosti z Doněcku – neplodí jen násilí. „Ukrajinská kultura od začátku války vzkvétá. Je to svým způsobem reakce na to, co se děje na východě. Když jsme přišli do Kyjeva, našli jsme pár zavedených uměleckých institucí, ale v průběhu posledních dvou let přibylo mnoho nových prostor a organizací,“ říká manažer Glubokij. „To je výborné, stále je ale potřeba nemluvit jen o hlavním městě, ale o východní Ukrajině – která je také ve středu našeho zájmu.“
