Praha - Lepené obrazy, oblíbené básně a lety balonem - tři stěžejní záliby básníka a výtvarníka Ivo Vodseďálka představuje pražská Galerie Smečky. Expozice Dva úsměvy aneb Příběhy vyprávěné a zobrazené mapuje autorovu tvorbu za uplynulých 60 let, u příležitosti jeho 80. narozenin, které Vodseďálek slaví právě dnes. Výstava potrvá do 17. září. Ačkoliv koláže a úryvky básní jsou v rámci výstavy instalovány v prostorách galerie pospolu, vznikaly podle autora vždy odděleně a nezávisle na sobě.
Ivo Vodseďálek vypráví příběhy s úsměvem
„Vodseďálek je nedoceněným literátem i výtvarníkem. Vydávat své sbírky nesměl po dlouhých 40 let. S jeho básněmi a kolážemi se veřejnost mohla seznámit až po roce 1989,“ řekl kurátor výstavy Radim Kopáč.
Stěny galerie zdobí desítky obrazů, které oddělují či doplňují úryvky z Vodseďálkových básní. Nejstarší výtvarné dílo z výstavy je z roku 1964, nejnovější vzniklo v roce 2008. Básně jsou i šest desítek let staré. „Hlavní část výstavy doplňuje také instalace v suterénu, kde jsou snímky z autorova života, mapující zejména jeho lásku k létání plynovým balonem. Pro návštěvníky je připravena také projekce dokumentu o autorovi,“ doplnil Kopáč.
„Svět mi ne úplně vyhovoval. Vymyslel jsem si proti tomu svou zbraň, aby to bylo skutečně hodně trapné, aby se lidi zastyděli,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 ke svým básním autor. K období spolupráce s Egonem Bondym, kdy spolu založili samizdatovou edici Půlnoc, Vodseďálek řekl: „Bylo to skutečně tvůrčí období, ale to, co jsme dělali, nemělo vůbec žádnou šanci na publikování. Naopak, spíš to mohlo být trestné.“
2 minuty
Reportáž Pavly Sedliské
„Všechny mé aktivity, ať už se jedná o létání, výtvarnou činnost či skládání básní, existují nezávisle na sobě. Jsou to tři důležité složky mého života. Jedna do druhé se nijak nepromítá. Když pracuji na obrazu, nemyslím na básně a naopak,“ prohlásil autor, který má podle svých slov vždy jasnou představu o tom, jak by měl obraz vypadat. Poté už jen hledá vhodné „komponenty“ z časopisů, lepenky, novin, reprodukcí obrazů. Jedna série lepených obrazů vznikla i ze skládaček na způsob puzzle. „Moje nejoblíbenější jsou asi tři obrazy z roku 2003 - Rozhovor, Již kdysi a Tajemství krystalů,“ prozradil Vodseďálek před obrazy, jejichž dominantní tématikou jsou lidské a zvířecí lebky s konturami, které autor do obrazů domaloval. Většina z vystavených děl pochází se sbírky Pražské plynárenské, a.s. či přímo od autora, který svá díla prodává jen výjimečně.
- Z výstavy Iva Vodseďálka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2779/277847.jpg
- Z výstavy Iva Vodseďálka autor: Kateřina Šulová, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2778/277728.jpg
- Z výstavy Iva Vodseďálka zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2778/277725.jpg
- Z výstavy Ivo Vodseďálka autor: Kateřina Šulová, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2778/277724.jpg
Ivo Vodseďálek se narodil 8. srpna 1931 v Praze. Po maturitě (1950) pracoval v dělnických profesích, v letech 1953-1988 byl zaměstnaný jako projektant v národním podniku Chemoprojekt. Je jedním z hlavních představitelů první vlny českého undergroundu. Protože se podle svých slov cítil trapně a pociťoval stud za poúnorovou restriktivní kulturní politiku, začal psát poezii z pozic takzvané trapné poezie. Jeho texty byly přeloženy do angličtiny, finštiny, francouzštiny, italštiny, němčiny, polštiny a ruštiny.
Společně s Egonem Bondym na začátku 50. let založil jednu z prvních zdejších samizdatových edic Půlnoc. Přinášela především básně obou autorů. Kromě psaní se autor věnuje i výtvarné tvorbě, především kolážím. Tomuto pojmenování se ale autor brání - raději svá díla označuje jako „lepené obrazy“. Vodseďálek patří také k významným propagátorům balonového létání v Česku.