Italové žádají: Vraťte Monu Lisu do Florencie

Řím - V Itálii byla prezentována iniciativa, jejímž cílem je dosáhnout toho, aby byl nejslavnější obraz světa, Leonardova Mona Lisa, v roce 2013 dočasně vystaven tam, kde vznikl, tedy ve Florencii. V roce 2013 totiž uplyne sto let od chvíle, kdy byla právě tady Mona Lisa znovu objevena poté, co ji z pařížského muzea Louvre ukradl jeden naivní italský patriot. V toskánské metropoli pak byla asi tři týdny vystavena.

Akce nazvaná „Florencie 2013: Gioconda vystavena sto let poté“ má podporu italského státního výboru pro zhodnocování kulturního dědictví i místních a regionálních úřadů. Gioconda je jiné jméno obrazu a ženy na něm zpodobněné. Většina badatelů se shoduje, že jde o Lisu Gherardiniovou, manželku florentského kupce Francesca del Giocondo.

Iniciátoři akce chtějí během šesti měsíců shromáždit 100 tisíc podpisů pod žádost o zapůjčení díla, která by měla být zaslána francouzské vládě a muzeu Louvre. Chtěli by, aby byl obraz ve Florencii vystaven přibližně stejně dlouho jako před sto lety. „Gioconda je vlastnictví všech. Ale k Itálii ji zajisté váže zvláštní pouto,“ uvedl při prezentování iniciativy předseda výboru Silvano Vinceti.

Vinceti se s novináři setkal v bývalém florentském klášteře uršulinek, kde Lisa Gherardiniová v roce 1542 zemřela, kde by měla být pohřbena a kde se teď pátrá po jejích tělesných pozůstatcích.

Leonardo da Vinci obraz namaloval někdy v letech 1503 až 1506. Nikdy se od něho neodloučil a nakonec ho vzal s sebou do Francie, kde roku 1519 zemřel. Portrét byl umístěn do Louvru po Velké francouzské revoluci. V roce 1911 ho odtamtud ukradl bývalý italský zaměstnanec muzea Vincenzo Peruggia, přesvědčený o tom, že obraz patří Itálii. O dva roky později se ho pokusil prodat jednomu florentskému starožitníkovi. Byl okamžitě zatčen a obraz se vrátil do Francie. Za jejími hranicemi pak byl vystaven jen třikrát - v roce 1963 v USA a v roce 1974 v Japonsku a v tehdejším Sovětském svazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...