Ve Vídni otevřeli nové sídlo Wiesenthalova institutu pro studium holocaustu. Ten začal vznikat na přelomu tisíciletí z popudu muže, který přežil holocaust a velkou část života zasvětil hledání nacistických válečných zločinců. Vedle knihovny nebo studovny je v nové budově i obsáhlý Wiesenthalův archiv.
„Lovec nacistů“ Simon Wiesenthal shromáždil za léta svého pátrání desetitisíce dokumentů. Do nové budovy institutu se zatím nedostaly všechny. „Další části archivu musíme ještě uspořádat. Jsou v šanonech, jsou dostupné, ale teprve na nich pracujeme. Myslím, že obsahují poklady, ale ještě je neznáme,“ vysvětlil ředitel Béla Rásky.
Nové prostory umožnily institutu dát dohromady expozici o životní dráze Simona Wiesenthala. Pátrat po nacistech a dokumentovat jejich zločiny začal okamžitě po válce a pokračoval až do své smrti v roce 2005.
Následují ho mladí historici, kterým v institutu poskytli místo ke studiu. Jedním z nich je Leo Gürtler, jenž připravuje knihu o Franzi Stanglovi. Rakouského nacistu, který velel vyhlazovacím táborům Sobibor a Treblinka, pomohl Wiesenthal dopadnout.
Vídeň jako centrum pro studium holocaustu
„Mnozí si nepamatují, co se tady dělo mezi léty 1939 a 1945. Rakousko ale má ve svých dějinách mnoho zločinců,“ obává se Gürtler. „A konečně tu má Wiesenthalův institut – jako výzkumné středisko pro studium holocaustu – budovu, jakou si zaslouží.“
Do nového čtyřpatrového sídla se z malé kanceláře přestěhovala i knihovna. Zatím obsahuje 14 tisíc titulů, fond plánuje zdvojnásobit. „Nemáme jen knihy, které se čistě zabývají historií, ale také sociologické studie nebo studie z oblasti literárních věd nebo divadelních věd,“ upřesnila knihovnice Barbara Grzeláková.
Institut se otevřel čtyři roky po Wiesenthalově smrti. S myšlenkou na instituci přišel on sám na konci života. Přál si, aby se z Vídně, kde působil, stalo jedno z center pro studium holocaustu, antisemitismu a rasismu. Právě proto institutu odkázal i svůj archiv.
