"Idi domoj, krasnaja armija!“ Poslechněte si protestongy herců ze srpna 68

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Když v srpnu 1968 vpadly do Československa vojska Varšavské smlouvy, rozhodli se herci ze souboru pražského Divadla na Vinohradech vyjádřit svůj nesouhlas spontánně v písních. Donedávna byly pozapomenuté uloženy v soukromém archivu bývalého zvukového mistra, který s nimi před 47 lety nahrávky pořídil. Nyní je připomněli Reportéři ČT, v tomto článku si navíc můžete poslechnout tři protestsongy v celém znění.

Autorem hudby je Jaroslav Satoranský, texty tehdy napsal Jaromír Hanzlík. 

Bylo mi v té době dvacet let. Když přišli Rusové, byl to pro mě, jako pro všechny, obrovský šok. Od prvního okamžiku jsme tím v divadle žili a s Jardou Satoranským nás napadlo, že napíšeme písničku. Tak si sedl k pianu a já rychle načmáral nějaké texty.
Jaromír Hanzlík

Neskládali jen pro sebe a své kolegy, protestongy zaznamenal zvukař František Ondřich. “Bylo to pět dní velice tvrdé práce. Jako studio jsme použili jeviště, nainstalovali na něm mikrofony a sotva jsem to dotočil, už tam čekali lidé z rozhlasu, že nahrávky odvezou na vysílač,“ popisuje tehdejší situaci.

Část pásků se mu vrátila, uchoval je dodnes. Vedle Satoranského a Hanzlíka jsou na nich slyšet taky hlasy Ivy Janžurové a Vlasty Chramostové. Pozdější signatářce Charty 77, která se na oficiální scéně mohla objevit až po roce 1989, napsali píseň přímo na tělo. „Je v ní ode mě patos, ale při takových velkých historických chvílích vždycky patos je, bez toho by to nešlo,“ podotkla ke skladbě Chramostová. „Když si tu písničku poslechnete, zjistíte, že není jen o srpnu 68, ale i o všech letech,“ upozorňuje Ondřich.

Nahrávám video

K textu, který s ním nazpívala Iva Janžurová, inspirovaly Jaromíra Hanzlíka jeho vlastní obavy. “Měl jsem přítelkyni a nevěděl jsem, co se s ní děje. Nebyly mobily, nebylo kam volat. Takže jsem napsal písničku jakoby pro ni,“ vysvětlil.

Na případné následky tehdy prý nikdo z nich příliš nemyslel. „Z toho úleku jsme se ani tolik nebáli. Bylo to něco tak nespravedlivého, že jsme měli potřebu se tomu nějakým způsobem postavit, a myslím, že naše obrazotvornost vůbec nebyla schopna varování před tím, co by mohlo následovat,“ hodnotí tehdejší rozpoložení Iva Janžurová.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Unikátní nahrávky poskytl po letech zvukový mistr František Ondřich Reportérům ČT. Reportáž o jejich vzniku natočil Ivan Bareš.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 4 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 10 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
včera v 20:05

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.