Husův sbor ve Vršovicích - od Jiráska k neonu

Praha - Dějiny ovlivňují nejen dějiny států nebo národů, ale i historie mnohem menší - lidí, a dokonce i staveb. Jednou takovou je husitských kostel v Praze-Vršovicích, v němž fungovalo kdysi věhlasné Divadlo Aloise Jiráska. Komunistický režim jej před čtyřiceti lety vymazal z kulturní mapy, na kterou se teď pokouší vrátit. Ale nejde to snadno - nechybí sice nadšení, ovšem peníze ano.

O věhlasu divadla svědčí příběh z 60. let, kdy Jiráskovo divadlo uvádělo Hrátky s čertem a ve stejný čas Drdovu hru zařadilo do programu i Vinohradské divadlo s Vlastimilem Brodským v hlavní roli. „Podle svědectví pamětníků tehdy vedení Vinohradského divadla požádalo vršovické, aby inscenaci stáhlo ze svého reperotáru, protože víc diváků chodilo do Vršovic než na Vinohrady,“ říká David Frýdl, farář Husova sboru Vršovice, pod který kostel, tedy i bývalé divadlo patří.

Jiráskův patronát divadlo neuchránil

Parcelu, na níž dříve stával zájezdní hostinec Na Kovárně, odkoupil Husův sbor od města na konci 20. let. Stavbu kostela zadal architektu Karlu Truksovi. V roce 1930 se tak na Vršovickém náměstí objevila ojedinělá stavba. Multifunkční budova, která kromě bohoslužebné síně měla i další využití - urnové pohřbiště, takzvané kolumbárium, byty pro farníky, prostory pro záložnu, ze kterých sboru přicházely stálé příjmy z nájmu, a také divadlo.  

Jednalo se o profesionální scénu, jejíž repertoár se rozhodně nezaměřoval jen na hry s náboženskou tematikou, spíše naopak. „Divadlo bylo otevíráno Jiráskovou Vojnarkou, dokonce za účasti spisovatelovy rodiny. Svého času to byla velice známá, etablovaná pražská scéna,“ potvrzuje farář Frýdl.

V polovině 60. let ale stát činnost divadla zakázal, úředníci nechali dokonce zazdít dveře i okna. „Kdykoli se církev angažovala v jiných než církevních oblastech, tak to bylo trnem v oku tehdejšímu státnímu zřízení,“ vysvětluje důvod zákazu Frýdl.

Návraty nejsou zadarmo

Snaha obnovit v devastovaných divadelních prostorách tradici se objevila před několika lety. V kostele se podařilo opravit bývalé technické prostory divadla a začaly zde vystupovat dva soubory. Velkou překážkou se ale ukázal být nedostatek peněz na rekonstrukci. Potřebných 30 milionů korun neměla a nemá husitská církev, financovat opravu odmítla i radnice Prahy 10.

„Myšlenka je jim sympatická, vítají ji, ale my bychom chtěli, aby se na obnově podíleli i finančně, mohlo by to být i jejich divadlo,“ přeje si umělecký vedoucí divadelního sdružení Neklid Ivo Šorman. Starosta Prahy 10 Vladislav Lipovský (ODS) ale namítá: „Městská část do cizího majetku investovat nemůže, ani kdyby chtěla.“ Divadelníci doufají, že se jim podaří čerpat peníze z evropských fondů.

Pravda vítězí / Pravda vítězi

Ve videoarchivu pořadu Z metropole se můžete podívat na dvě reportáže o Husově sboru. První z nich je věnována někdejšímu Divadlu Aloise Jiráska a snahám o jeho obnovu, druhá plánům faráře Davida Frýdla na opravu nápisu Pravda vítězí na jižní fasádě kostela.

Chtěl by, aby byl z neonu. „Neon byl určitým prvkem funkcionalistické architektury, kterým byly tehdejší budovy zdobeny. Napadlo nás vrátit se k této myšlence,“ vysvětluje mimo jiné Frýdl. Líbí se mu také možnost, že problikávající neon by mohl původní nápis Pravda vítězí na chvíli proměnit na Pravda vítězi

  • Husův sbor Vršovice zdroj: www.husuvsbor.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1222/122167.jpg
  • Husův sbor Vršovice zdroj: www.praha10.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1222/122165.jpg
  • Husův sbor Vršovice zdroj: www.husuvsbor.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1222/122166.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...