Před sedmdesáti lety se Spejbl a Hurvínek přestěhovali do Prahy. Tomu však předcházela bouřlivá válečná léta a nacistická perzekuce. V únoru 1945 zakladatel divadla Josef Skupa unikl z hořícího vězení v Drážďanech a po skončení války otevřel stálou scénu v Římské ulici na Vinohradech. Dnes divadlo hraje v pražských Dejvicích.
Divadlo Spejbla a Hurvínka nyní nabízí devět dětských představení a tři pro dospělé publikum. K letošním sedmdesátinám stálé scény příští rok přibude ještě důležitější jubileum. V květnu 2016 totiž Hurvínek oslaví své devadesáté narozeniny.
Největší a nejmenší Čech
„Plánujeme obrovskou spoustu oslav, velmi se na to těšíme a velmi pilně se připravujeme. Hurvínek bude mít velikánskou retrospektivní výstavu, ideálně by měla být vedle orloje na Staroměstském náměstí, jednáme o tom s radnicí,“ uvedla ředitelka a režisérka divadla Helena Štáchová, která byla hostem Studia ČT24.
„V den Hurvínkových devadesátin, 2. května 2016, připravujeme koncert v Lucerně ve spolupráci s kapelou The Tap Tap, k poctě největšího Čecha Karla IV. a nejmenšího Čecha Hurvínka,“ zve Štáchová malé i velké diváky.
Druhý červencový den roku 2016 navíc uplyne dvacet let od úmrtí Miloše Kirschnera, který po zakladateli Josefu Skupovi nadlouho převzal vedení této scény. Zároveň půjde o výročí dvou desítek let, kdy za Spejbla a Hurvínka promlouvá Martin Klásek, současný šéf uměleckého souboru Divadla Spejbla a Hurvínka.
Rok 2016 divadlo zahájí zkouškami nového představení pro děti z pera Martina Kláska a Ondřeje Lážnovského s názvem Hurvínkovo přání. V létě autoři natočili pro Supraphon druhý titul z nové řady Báječné vynálezy. Po CD Hurvínek a funící Billy, které představilo vznik vysavače, nyní vypráví o tom, kde se vzala žvýkačka.
Začátky v kabaretu
Divadlo Spejbla a Hurvínka založil jako první profesionální loutkovou scénu v Československu Josef Skupa (1892-1957) v Plzni roku 1930. Spejbl a Hurvínek předtím působili amatérsky v kabaretních pořadech.
Do roku 1943 hrálo divadlo jako zájezdová scéna. V lednu 1944 byl Skupa zatčen gestapem, odsouzen za protifašistický odboj a divadlo bylo zavřeno. V únoru 1945 se Skupovi podařilo uprchnout z hořícího vězení v Drážďanech a po skončení války otevřel stálou scénu v Praze.
Po Skupově smrti převzal role Spejbla a Hurvínka jeho žák Miloš Kirschner (1927-1996), který je už za jeho života alternoval. Martin Klásek se poprvé představil v rolích Spejbla a Hurvínka v roce 1974, od roku 1982 je pravidelně alternoval. Po smrti Kirschnera se stal třetím „otcem“ obou loutek. Divadlo hostovalo v 34 zemích čtyř kontinentů. Spejbl a Hurvínek v interpretaci Miloše Kirschnera odehráli svá představení v osmnácti jazycích, v interpretaci Martina Kláska ve dvanácti.
Dosud hraje ve 22 jazykových mutacích, přičemž oběma postavám sekunduje Helena Štáchová, současná ředitelka, v rolích Máničky a paní Kateřiny. Je po Anně Kreuzmannové a Boženě Welekové třetí interpretkou Hurvínkovy kamarádky. Podle divadelní předlohy vznikl také populární večerníček České televize.
