Jejímu zvuku podlehly tisíce lidí po celém světě, doprovází filmové scény a rozléhá se koncertními sály. Koncerm srpna zní flétna šakuhači i Prahou na festivalu japonské hudby věnovaném právě tomuto tradičnímu nástroji. Slyšet lze ve společnosti barokní flétny nebo slovenské fujary.
Obvyklé trio tvoří šakuhači s šamisenem a kotem. O první z nich, dlouhokrkou loutnu potaženou někdy kočičí kůží, je v Japonsku stále menší zájem. „Skladby pro šamisen jsou poměrně dlouhé a dnes jsou všichni zvyklí na krátké hudební klipy. Náš repertoár je navíc omezený a lyrický, mladým lidem pak připadá, že je málo výrazný a nepřináší nic nového, “ vysvětluje si nezájem hudebník Yuji Kikuo, jeden z účinkujících na Prague Shakuhachi Festivalu.
Naopak koto, téměř dvoumetrový nástroj ze dřeva paulovnií, zažívá renesanci. Stále častěji se využívá i v populární hudbě, přestože svou mystičnost si stále zachovalo. „Dříve se využívalo při rituálech v chrámech a svatyních, poté si jej oblíbili na císařském dvoře, kde na něj hráli zejména aristokratky, proto je dnes považováno za velmi vznešený nástroj. Zároveň si ale zachovalo jistou důvěrnost, protože promlouvá podobnou škálou zvuků jako lidský hlas,“ popisuje hráčka na koto Naoko Kikuchi.
Japonštější než Japonsko
Ani bambusová flétna šakuhači původně nesloužila jako hudební nástroj, ale k meditaci zen-buddhistických mnichů. “Ironické je, že šakuhači je dnes více populární ve světě než v Japonsku. Neřekl bych, že na něj Japonci úplně zapomněli, pořád na něj hraje hodně lidí, ale spíše starší muži, kteří jsou už v důchodu,“ obává se Christopher Yohmei Blasdel, jeden z těch, který tento nástroj v Praze představuje.
Osmý ročník Prague Shakuhachi Festivalu potrvá do 25. srpna.
