Hrad vystaví slavný von Aachenův portrét Rudolfa II.

Praha - Slavný portrét císaře Rudolfa II. od německého malíře Hanse von Aachena dnes instalovali odborníci v Císařské konírně Pražského hradu. Zapůjčený obraz bude součástí autorovy velké monografické výstavy, která začne 1. července. Dnes ji pořadatelé představili novinářům. Rudolfův portrét je nejznámější panovníkovou podobiznou, která se objevuje v četných publikacích i učebnicích. Zapůjčilo ho Kunsthistorické muzeum ve Vídni, které je spolu s Suermondt Ludwig Museem v Cáchách a Správou Pražského hradu pořadatelem putovní výstavy.

Pracovníci služby specializované na transport uměleckých děl přinesli do výstavní síně obraz v klimatizované schránce. Restaurátoři jej v rukavičkách vyňali, pečlivě prohlédli a prosvítili speciálními lampami. „Kontrolovali jsme, jestli je vše v pořádku, jestli stav obrazu odpovídá stavu, v jakém ho odváželi z Cách,“ řekla restaurátorka Radana Hamsíková. Stejným procesem prošly i všechny ostatní obrazy připravené na výstavu.

Von Aachen byl i císařovým důvěrníkem

Rudolfův portrét namaloval von Aachen zřejmě v roce 1605. V Praze byl portrét naposledy vystaven před 13 lety. Podle expertů obraz dokazuje, že von Aachen byl nejen Rudolfovým dvorním malířem, ale i jeho přítelem a důvěrníkem. Na portrétu ho totiž nijak neidealizoval, zachytil věrnou císařovu podobu v době, kdy už panovník ztrácel vliv nad říší. Na diváka shlíží unavený smutně působící muž s váčky pod očima, vráskami a šedivými vlasy a vousy.Tento Rudolfův portrét tím vyniká mezi desítkami či stovkami dalších jeho podobizen, které se už v té době věšely na významných místech a v některých domácnostech, řekla spoluautorka výstavního projektu Eliška Fučíková. Německý malíř Hans von Aachen se narodil v roce 1552 v Kolíně nad Rýnem. Jeho rodina pocházela z Cách, proto si začal říkat von Aachen (z Cách), toto přízvisko si zvolil poté, co ho habsburský císař povýšil v Praze do šlechtického stavu. Rudolf II. si umělce oblíbil a učinil jej svým dvorním malířem.

Do Prahy se von Aachen přestěhoval v roce 1601. Pro císaře pracoval jako malíř a nákupčí uměleckých děl. Zúčastnil se například jednání o zakoupení Dürerovy Růžencové slavnosti, která dodnes zůstala v Praze. Po smrti Rudolfa II. působil na dvoře jeho následovníka Matyáše I. Zemřel v Praze v roce 1615 a je pohřben v chrámu sv. Víta na Hradě. Von Aachenovy obrazy odrážejí vkus Rudolfa II. a především Rudolfovu touhu po smyslnosti póz a eleganci protáhlých postav, což ho řadí k hnutí manýrismu severní Evropy. Podle jeho obrazů vzniklo mnoho rytin. Von Aachen svou tvorbou široce ovlivnil manýristický styl a řadí se mezi nejvýznamnější německé malíře.

Putovní výstava bude v Praze od července do začátku října

Výstava, která představí na osm desítek děl, měla premiéru v Suermondt Ludwig Museu v Cáchách. Obrazy zapůjčily mimo jiné pařížský Louvre, Britské muzeum v Londýně, Ermitáž v Petrohradu i četná muzea a soukromé sbírky v Rakousku, Německu a České republice. Výstava je putovní, začala v Cáchách, pokračuje v Praze a skončí ve Vídni. Na Hradě výstavu slavnostně zahájí prezident Václav Klaus 29. června v Rudolfově galerii Pražského hradu, na místě, kde měl císař Rudolf svou obrazárnu. Výstava potrvá od července do 3. října.

  • Von Aachenův obraz patří mezi vrcholná manýristická díla autor: Krumphanzl Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1754/175346.jpg
  • Autorka výstavy Eliška Fučíková autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1754/175331.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 3 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 17 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 21 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...