Hluchoslepí po celém světě komunikují Lormovou abecedou. Jejich svět přibližuje nová výstava

Nahrávám video
Výstava přibližuje svět hluchoslepých
Zdroj: ČT24

Jak se žije hluchoslepým, alespoň částečně přibližuje nová výstava Technického muzea v Brně. Lidé si na ní mohou vyzkoušet komunikaci s tímto postižením. Hluchoslepí k ní po celém světě využívají rukavice s Lormovou abecedou, kterou vynalezl v 19. století Hieronymus Lorm.

Rodák z Mikulova Hieronymus Lorm byl spisovatel a filozof, který se proslavil jako tvůrce prstové dotykové abecedy pro hluchoslepé, nazývané právě Lormova. Sám s tímto handicapem žil. Nyní si mohou jeho metodu komunikace vyzkoušet návštěvníci Technického muzea v Brně třeba díky cvičné rukavici.

„S hluchoslepým komunikujeme většinou pomocí levé ruky. Je tady několik mnemotechnických pomůcek, například písmenko S se značí kolečkem, říkáme tomu sluníčko. Pak R je zase takové vibrování,“ přiblížila kurátorka výstavy Dana Vedra fungování pomůcky ze světa tyflopedie.

Život se smyslovým handicapem mohou návštěvníkům přiblížit také speciálně upravené brýle, po jejichž nasazení uvidí návštěvník své okolí omezeně, jako by měl nějaký typ zrakového postižení.

Jen na videu pak výstava představí prototyp elektronické rukavice, kterou v roce 2013 navrhl výzkumný ústav v Berlíně. Hluchoslepí tak mohou psát zprávy na mobilním telefonu nebo třeba na sociální sítě.

Lormův komunikační systém založený na dotycích a stiscích dlaně, se brzy rozšířil do celého světa a patří dnes mezi základní komunikační systémy handicapovaných. Vedle připomínky této osobnosti se výstava věnuje tématu hluchoslepoty obecně. Takto znevýhodněným lidem v Česku pomáhá také společnost pro hluchoslepé LORM.

Hieronymus Lorm, vlastním jménem Heinrich Landesmann, se narodil roku 1821 v Mikulově. V šestnácti letech přišel o sluch a částečně o zrak, který postupem života ztratil úplně. Ještě před definitivní ztrátou zraku vytvořil systém, který mu umožňoval dále komunikovat se světem. I přes totální hluchoslepotu dál tvořil a udržoval čilé kontakty se známými literárními osobnostmi své doby. Zemřel roku 1902 a je pochován na židovském hřbitově v Brně-Židenicích.

Hieronymus Lorm
Zdroj: Technické muzeum v Brně

Výstavu mohou zájemci navštívit do 10. června, její součástí je i doprovodný zábavně vzdělávací program pro školy a zájmové skupiny. Zamýšlí se nad tím, jakým životem takto handicapovaní vlastně žijí a s jakými situacemi či překážkami se musí běžně vypořádat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 22 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026
Načítání...