Praha - Po řediteli Jiřím Fajtovi obsadila Národní galerie v Praze druhý klíčový post. Hlavním kurátorem sbírek se stal Adam Budak, kurátor sbírky současného umění v Hirshhornově muzeu ve Washingtonu. Nové funkce se ujme v září.
Již nyní však Budak s Jiřím Fajtem připravuje nové směřování instituce. Změny čekají především provoz Veletržního paláce. „Prostory Veletržního paláce jsou celkem problematické, ale zároveň pro kurátora představují jistou výzvu. Vytvářejí určité překážky, ale zároveň provokují a inspirují,“ uvažuje Budak.
Železobetonový gigant ve třicátých letech coby galerii nikdo neplánoval. Objekt navíc v posledních letech zchátral a vyžaduje velmi drahé opravy. Jiří Fajt již uvedl, že nejlepším řešením by bylo palác opustit a získat pro Národní galerii novou budovu.
„Během diskuze o dalších možnostech, jako je postavení nové budovy a vytvoření nových prostor pro současné umění, bychom se mohli soustředit na renovaci stávajícího místa a hledání jeho smysluplného využití. Myslím si, že Veletržní palác nabízí různě rozsáhlé prostory rozdílného charakteru. Umělci, kurátoři i architekti je můžou objevovat a vytvořit v té budově výjimečné výstavy,“ doufá polský rodák Budak.
Nová identita Národní galerie
Právě nový tým odborníků je podle něj prioritou. „Nejdůležitější je vytvořit tým kurátorů a expertů, který nám pomůže najít společnou řeč, která vytvoří novou identitu Národní galerie,“ uvedl nový šéf kurátorů. „To, že mě jmenovali jako hlavního kurátora, je velká čest a radost. Vedení sbírek této jedinečné instituce bude mimořádný úkol. Hlavním cílem bude zviditelnění Národní galerie na lokální i mezinárodní úrovni.“
Stovky děl na několika tisících metrech čtverečních má do budoucna nahradit promyšlený výběr. „V Centre Pompidou v Paříži svoje sbírky prezentují na dvou patrech. My nemáme tak silnou sbírku, ale prezentujeme ji na patrech čtyřech,“ říká ředitel Fajt. Při menším objemu podle něj zbude prostor vyprávět příběhy, které pomohou umění porozumět.
