Hlad bere naději. Náctiletý uprchlík z KLDR sepsal svůj příběh

Severní Korea si dává záležet na své neproniknutelnosti. Obyvatele země izoluje od okolních, zejména západních vlivů a velmi se snaží, aby svět za oficiální potěmkinovskou vesnicí nezahlédl život obyčejných lidí. O to cennější jsou svědectví těch, jimž se z KLDR podařilo uprchnout. Jednou takovou výpovědí je kniha Pod stejným nebem – příběh Josepha Kima, který ze Severní Koreje utekl jako sedmnáctiletý, vyšel nedávno také česky.

Joseph Kim (jméno Joseph získal z trochu komických důvodů až po svém útěku v Číně) v současnosti žije a studuje v Americe, tedy zemi, která jeho rodišti nemůže být vzdálenější. Jeho příběh mu pomohl sepsat Stephan Talty, mimo jiné spoluautor vzpomínkové knihy „kapitána Phillipse“ zajatého somálskými piráty, podle níž před čtyřmi lety vznikl také film s Tomem Hanksem v hlavní roli.

Formou není Kimovo vyprávění nijak komplikované – chronologicky zachycuje jeho život od nejranějších vzpomínek až téměř do současnosti. Autor se nepouští do žádných politických úvah, zapisuje věci a události ze svého pohledu – omezeného tehdejšími znalostmi a věkem. O to více z řádků vyvstává šílenství totality, kdy se člověk prostě jen snaží přežít v orwellovsky daných podmínkách, ještě vyostřených hladomorem, a vůbec mu nepřijdou na mysl pojmy jako ideologie nebo svoboda.

Jako Kim Ir-sen

Čtenářům z řad Kimových vrstevníků může kniha v mnohém připomínat dnes tolik oblíbené dystopické romány, ovšem na rozdíl od nich je Kimův příběh skutečný. Severní Korea z něj nepřekvapivě vychází jako místo zaostalé za (civilizovanou) současností. Joseph se narodil v roce 1990. V sedmi letech poprvé viděl lednici, v jedenácti poprvé ochutnal čokoládu a ve třinácti poprvé slyšel slovo Bůh.

„Naděje byla nadlidským vypětím,“ přibližuje Joseph rozpoložení Severokorejců čtenářům, kteří vyrostli sice „pod stejným nebem“, ale naprosto v jiném prostředí. Postupně ztrácel své jistoty: nejprve zemřel velký vůdce Kim Ir-sen („kdo nad námi teď bude bdít“), k němuž vzhlížel, a poté začal přicházet o členy své nejbližší rodiny. Kvůli hladomoru, který vypukl v devadesátých letech minulého století a při němž zemřely miliony lidí. Neukázal jen trhliny v severokorejském hospodářském systému, ale narušil i rodinné vazby, které jsou v KLDR neméně tak silné jako vztah ke státu. Rozbil také Josephovu rodinu a on se stál náctiletým bezdomovcem a zlodějem.

Josephovým hrdinou v dětství byl Kim Ir-sen. Životopis prvního severokorejského vůdce pro něj znamenal dobrodružnou (a v podstatě jedinou) literaturu. Jeho oblíbená kapitola vyprávěla hrdinský příběh o Kim Ir-senovi, který jako partyzán přebíhá zamrzlou řeku na hranicích s Čínou, aby si zachránil život. Stejným způsobem, ovšem za zcela jiných okolností, se ze Severní Koreje o mnoho desítek let později dostal i Joseph.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 34 mminutami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 3 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 8 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...