Havlova amnestie z roku 1990 platí i pro česká kina. A znovu rozpoutá vzpouru v Leopoldově

Nahrávám video
Havlova amnestie z roku 1990 platí i pro česká kina
Zdroj: ČT24

Na Slovensku v těchto dnech vzniká snímek Amnestie, který se vrací do období sametové revoluce a hlavně k rozhodnutí tehdejšího prezidenta Václava Havla propustit z vězení většinu odsouzených. S premiérou se počítá symbolicky na sedmnáctého listopadu příštího roku.

Havlova amnestie z prvního ledna 1990 byla co do počtu propuštěných nejmasovější v poválečných dějinách země: věznice opustilo okolo 23 tisíc lidí. Nesnadné rozhodnutí prezident oznámil v prvním novoročním projevu. „V naší zemi je mnoho vězňů, kteří se sice vážně provinili a jsou za to potrestáni, kteří však museli projít pokleslou justicí,“ uvedl tehdy.

Dobu plnou zvratů, od cesty k sametové revoluci až po důsledky amnestie, líčí na osudech tří rodin nový film slovenského režiséra Jonáše Karáska. „Náš příběh je vyprávěn přes konkrétní lidi, to znamená, že je to velmi intimní, nesnaží se to nějakým způsobem celé obsáhnout,“ popisuje režisér.

Film vrcholí vzpourou v Leopoldově

Přesto se nevyhýbá ani velmi náročným scénám. Film vrcholí vzpourou ve slovenském Leopoldově. Stovky odsouzených v jedné z nejpřísnějších věznic v zemi odmítaly přijmout, že se jich amnestie netýká. Rebelii po dvou týdnech potlačily stovky policistů, vojáků a dozorců.

Vzpouru štáb v těchto dnech natáčí v areálu opuštěné chemické továrny v Bratislavě. Méně složité sekvence ale vznikly přímo v areálu věznice, která nedaleko Trnavy dodnes funguje.

Násilnosti ukázaly na slabá místa mladé demokracie. Pochybnosti o smyslu a dopadech amnestie se vynořují dodnes. „Ta doba byla velmi napjatá a velmi komplikovaná. Myslím si, že Havlovy amnestie nemohly být jiné, než byly,“ uvažuje spoluautor scénáře a producent Maroš Hečko. „Ta amnestie je kontroverzní věc. My se nesnažíme předat lidem názor, že takto to bylo, je to spíš zachycení toho období,“ doplňuje režisér.

Ve filmu si zahrají čeští i slovenští herci, například Marek Vašut v roli ministra vnitra, který před revolucí sám jako politický vězeň v Leopoldově seděl. „Vzpoura je vzpoura a já jsem ministr vnitra, takže nakonec prostě spustím akci,“ říká Vašut ke své postavě.

Snímek Amnestie vstoupí do kin v Česku i na Slovensku společně příští rok v listopadu, přesně v den třicátého výročí sametové revoluce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 34 mminutami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 10 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 22 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...