„Gott prostě neumírá.“ Umělci vzpomínají na Karla Gotta

Karel Gott, jenž v úterý zemřel ve věku osmdesáti let, se za desetiletí své kariéry potkal s řadou osobností. Jeho kolegové z umělecké branže o něm mluví jako zpěvákovi s jedinečným hlasem a smyslem pro humor, který věděl, co chce, a byl velmi pracovitým profesionálem. Chtěl lidi spojovat, ne rozdělovat – zaznívá i v souvislosti s Gottovou kariérou v dobách normalizace.

„Měl by být pro nás pro všechny vzorem nejen v tom, jak je – nechci říkat byl –slušný, jak je velký člověk, gentleman, i v těžkých chvílích, kdy mu už nebylo dobře. Člověk s takovým talentem a takovou kariérou, a zároveň takovou pokorou,“ říká filmařka Olga Malířová Špátová, která s Karlem Gottem natáčela časosběrný dokument. Premiéru by měl mít v příštím roce. 

„Byl pro mě především kvalitním člověkem, který měl srdce na pravém místě, dovedl pomáhat lidem i v nelehkých situacích. Byl to můj obrovský kamarád, nejen profesně, ale i lidsky. Byl to člověk, který si uměl dělat legraci i sám ze sebe, a hlavně byl velmi pracovitý a profesionál každým coulem. Velmi si ho vážím a budu ho mít v srdci,“ věří Helena Vondráčková. S Gottem mimo jiné s úspěchem vystoupila ve slavné newyorské Carnegie Hall.

I Petr Janda, který s kapelou Olympic doprovází Gotta v písni Trezor, vyzdvihuje podobné zpěvákovy vlastnosti. „V pracovitosti, v dřině, kterou absolvoval každý koncert. Byl schopný naučit se písničky v němčině, angličtině, ruštině,“ zmínil, proč je podle něho Gott fenomén nejen tuzemské hudební scény. 

„Já s tím nesouhlasím, nepřijímám to, protože si myslím, že Gott prostě neumírá,“ reagovala na Gottův skon zpěvačka Naďa Urbánková, s níž Gott mimo jiné nazpíval duet Ještě jsem na světě rád. „Myslím, že neexistuje člověk, který by si ho nevážil, který by ho nemiloval,“ předpokládá Urbánková. „Kdykoliv jsme se potkali, věděla jsem, že je to spřízněná duše a laskavý člověk, který když bych potřebovala, tak by mi pomohl,“ říká.

Nezapomenutelný duet nazpívala s Gottem i Marcela Holanová. Jejich společnou písní je hit Čau lásko. „Určitě bude v nebi a přála bych mu, aby ho i tam milovali, jako to bylo na zemi,“ vzkázala zpěvačka.

Gott a Holanová: Čau lásko

Yvonne Přenosilová se s Karlem Gottem potkala mimo jiné v šedesátých letech na prknech divadla Apollo. Už tehdy prý oceňovala jeho kolegialitu. „Nikam se necpal, byl vždycky skromný, i když byl hvězda,“ shoduje se zpěvačka s ostatními kolegy, že Gott si i navzdory velké slávě udržel pokoru. 

Důležitý prý pro něho byl humor, který ho držel i v těžké době nemoci, stejně jako naděje, že opět předstoupí před publikum. „Obdivovala jsem, že na sobě stále pracoval, stále se připravoval na koncerty, i když ze zdravotních důvodů nakonec nevyšly. To ho, myslím, nejvíce rozesmutnilo, že už nemá tolik sil, aby koncert uskutečnil,“ poznamenává k závěru Gottova života Přenosilová. „Obdivuju, jak dokázal noblesně svou chorobu nést,“ souhlasí Marta Kubišová.

„Pro mě Karel nikdy nezemřel, je součástí nejen mě, ale celé české země. Jeho písně nám ho budou neustále připomínat,“ nepochybuje hudebník Felix Slováček. A Bára Basiková na svůj Facebook napsala: „Je mi moc líto, že Karel odešel… Byl součástí mého pěveckého života, součástí naší kultury, našeho národa, našich dějin, nás všech.“ 

„Došlo na Nietzscheho: Bůh je mrtev. Nebyl hrdina a věřil kdejaké konspiraci. Ale bavil lidi skoro 60 let, byl to hodný člověk, byla s ním legrace, byl pozorný a pomáhal druhým. Jeho povahu bych si přál mít. Hvězdný život Karla Gotta se naplnil. Soustrast rodině a klobouk dolů,“ sdělil na Twitteru Jan Hřebejk, který s Gottem natočil jednu z povídek v televizním cyklu Škoda lásky (přehrajte si v iVysílání).

„Co jsem naživu, mě Karel Gott doprovázel. Je to instituce a jevilo se, že takový člověk je nesmrtelný. Česká kultura ztrácí jedinečný hlas, který nás provázel od konce padesátých let. Byl to posel dobrých zpráv, obrovský profesionál,“ uvedl textař Michal Horáček. Zpěvák podle něj pomohl spoustě lidem a nechtěl, aby se o tom vědělo.

„Je nepochybné, že měl jedinečný hlas, ale dělal všechno pro to, aby ho vylepšoval a udržoval. Pořád a pořád trénoval a byl jistotou. Žil zpěvem, být s posluchači byla jeho existence,“ shrnuje Horáček. Gott si vybíral písně, které se mu dobře zpívaly a které vyjadřovaly pohodu, doplnil.

„Mistře, byl jste mým idolem, osobním i profesním,“ vzkázal v reakci na smutnou zprávu na svém twitterovém účtu Adam Mišík.

Na Karla Gotta zavzpomínal i jeho bývalý manažer Jan Adam – spolupracovali spolu více než třicet let. „Je to člověk, který mě – vedle mých rodičů – nejvíce ovlivnil. Mám ho navždy pod kůží, vždycky ho budu mít rád a děkuju osudu, že mi dopřál s tak výjimečným umělcem spolupracovat. Rozdal nám strašně moc, kus sebe, udělal mnoho pro reprezentaci Prahy a naší krásné země v zahraničí. Karel Gott byl výjimečnou osobností nejen naší, ale i světové populární hudby,“ domnívá se. 

„Zpěváků jsem nafotil hodně a Karel byl jediný, který v té době věděl přesně, co chce, jak se chce prezentovat,“ vzpomíná Otto Dlabola, jeden ze zpěvákových osobních fotografů. „Karel byl obrovský profík, vždy pečlivě připravený,“ souhlasí zpěvačka Eva Pilarová. Ve spojení s Karlem Gottem se jí prý vždycky vybaví jejich slavný duet Dotýkat se hvězd.

„Neměl rád, když byl v pozici člověka na výši, raději se s lidmi bavil na stejné úrovni. Zároveň si byl vědom přirozené autority, kterou zkrátka měl. Největší osobnosti bývají skromní a zároveň houževnatí a disciplinovaní lidé,“ přidal svou vzpomínku skladatel Ondřej Brzobohatý.

„Měl obrovský přesah a vliv na lidi. Byl velký gentleman, nikoho nepřehlížel,“ přiblížil Gottovu osobnost herec Pavel Trávníček, princ z oblíbené pohádky Tři oříšky pro Popelku. Závěrečný happy end doprovází Gottova píseň Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš? „V našich srdcích bude Karel dál, dokud budeme živi,“ je si jist Trávníček.

„Opustil nás úžasný člověk. Upřímnou soustrast všem pozůstalým,“ napsal na Instagramu německý rapper Bushido, který s Gottem nazpíval česko-německou verzi písně Forever Young. Podobně se slavným songem naložil Gott i v mezigeneračním duetu s Leošem Marešem. „Světlo jeho hvězdy dosahuje až k nám, přestože už dávno nesvítí,“ připomněl moderátor a občasný rapper na Twitteru slova, která prý od Gotta slyšel o Franku Sinatrovi, ale stejně tak dobře se dají vztáhnout na zesnulého umělce.

Zpříjemnil lidem život, i když ho to něco stálo

„Je svým způsobem nesmrtelný, protože ho máme všichni v srdcích,“ věří i Lucie Bílá. „Máme hodně společného. Milujeme svoje fanoušky a i nesu jeho filozofii, že chci lidi spojovat, nechci je rozdělovat,“ uvedla. Podobně Karla Gotta vnímá i ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Ministr vyzdvihl právě Gottovu schopnost spojovat lidi. Právě to bylo podle Zaorálka zpěvákovým poselstvím. „I v období socialismu byl ztělesněním jakéhosi smíru za politikou. A tak trochu zrcadlem, jak jsme tady žili, kdy jsme se často snažili ani na politiku nemyslet. On byl v tomto jako my. Chtěl zpívat, to všichni víme. Takže nám dával i trochu návod, jak žít ve společnosti, ve které to nebylo lehké.  Budou kolem něj různé debaty, ale snad bychom se mohli shodnout na tom, že Karel Gott nás učil žít spolu,“ doufá ministr kultury. 

Ke Gottově rozporuplně vnímané normalizační kapitole se ve vzpomínkách vrátil i hudebník Michal Kocáb. „Dělám si průměr,“ vysvětlil, „kolika lidem přinesl štěstí a radost, kolika lidem zpříjemnil v těch temných dobách normalizace život, i když ho to něco stálo, na úkor vlastní cti. Co všechno udělal pro republiku, i třeba navenek, v porovnání s poklesky, s drobnými daněmi, které musel režimu přinést – a vychází mi, že průměr jeho života je vysoce kladný.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 4 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 10 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...