Goncourtovu cenu dostal francouzsky píšící Afghánec Atík Rahímí

Paříž - V Paříži dnes byla udělena Goncourtova cena. Dostal ji francouzsky píšící afghánský spisovatel Atík Rahímí. Cena, která bývá vyhlašována na závěr oběda v restauraci Drouant, kde má každý člen akademie u stolu natrvalo přidělen svůj příbor, je nejvýznamnějším francouzským oceněním. Spisovatel, který cenu obdrží, nezískává sice žádnou závratnou finanční odměnu, získá ale velikou prestiž. Goncourtovu cenu může získat literát jen jednou za život.Atík Rahímí si ji vysloužil za dílo Syngué sabour. Pierre de patience. V románu zachytil Rahímí zpověď afghánské ženy, která se snaží vymanit z manželského, náboženského i společenského tlaku zpodobněného jejím mužem.

Odborná porota, kterou tvoří devět spisovatelů a jeden recenzent, přiřkla Rahímímu cenu až ve druhém kole hlasování. Ruku pro něj zvedlo sedm porotců. O čtyři hlasy za tímto spisovatelem a filmařem afghánského původu zůstal Michel Le Bris s knihou La beauté du monde.

Atík Rahímí

Šestačtyřicetiletý Atík Rahímí má dvojí státní příslušnost, afghánskou a francouzskou. Na literární dráhu se vydal v roce 2000 a na svém dosavadním uměleckém kontě má již čtyři romány. Nynější vítězná kniha je ale jeho první literární dílo, které hned zpočátku tvořil ve francouzštině.

Ocenění je pojmenováno po spisovatelích z konce 19. století, bratrech Edmondu a Julesu Goncourtových. Uděluje se od roku 1903. Jejím prvním držitelem se stal John Antoin Nau za svůj román Force endemie.

Ocenění může být uděleno autorovi pouze jedinkrát za život. Výjimkou ve více než stoleté historii se stal jen Romain Gery, který cenu získal nejprve v roce 1956 za román Les racines du ciel a o necelých dvacet let později pod pseudonymem Émile Ajar za román La vie devant soi podruhé.

Mezi nejznámější nositele tohoto ocenění patří: Marcel Proust, Jean Fayard, Simone de Beauvoir, Georges Duhamel, Alphonse de Châteaubriant a Antonine Maillet.

Renaudotova cena nesmí chybět

Zároveň s Gouncortovou cenou se vyhlašuje ještě Renaudotova cena. Jméno dostala podle lékaře Théophrasta Renaudota (asi 1586-1683), jenž je pokládán za otce francouzské žurnalistiky. Tuto cenu založili v roce 1926 novináři čekající u Drouanta na vyhlášení Goncourtovy ceny, aby „opravili“ výběr Goncourtovy akademie. Renaudotova cena letos připadla guinejskému spisovateli Tiernovi Monénembovi za knihu Le roi de Kahel.

  • Kniha Atíka Rahímího zdroj: www.ideefixe.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/516/51520.jpg
  • Restaurace Droant zdroj: simonandbacer.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/515/51485.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 1 mminutou

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 9 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026
Načítání...