Franz Werfel připomíná sto roků od genocidy Arménů

Svět si letos připomíná sté výročí arménské genocidy. Nakladatelství Vyšehrad proto česky znovu vydává nejslavnější dílo pražského rodáka Franze Werfela, román Čtyřicet dnů, který o masovém vraždění vypráví. Nové vydání šperku světové literatury zároveň upozorňuje na dvě Werfelova jubilea, která taktéž připadají na letošní rok.

Slavného spisovatele připomíná také nová plakátová výstava, kterou si lze prohlédnout v Praze Na Poříčí, na Klárově a u Lužického semináře. Výstavu Franz Werfel slovem i obrazem pořádají manželé Eugen a Zuzana Brikciusovi. Edukační plakáty nechávají vylepovat každý rok, zaměřují se hlavně na autory s židovskými kořeny.

Arménský světec

Letos uplynulo 125 let od Werfelova narození (10. září 1890 v domě naproti pražskému Masarykovu nádraží) a 70 let od jeho smrti (26. srpna 1945 v Kalifornii). Zároveň je tomu sto roků od krvavého masakru Arménů. Čerstvým vydáním románu Čtyřicet dnů nakladatelství Vyšehrad připomíná všechna tato výročí.

18 minut
Franz Werfel v ulicích Prahy
Zdroj: ČT24

Podnětem pro napsání románové epopeje Čtyřicet dnů byla pro Werfela v roce 1929 návštěva v damašské továrně na koberce, kde pracovaly zmrzačené a hladové děti arménských uprchlíků. Začal proto sepisovat příběh masakru, kterého se na Arménech dopustila turecká armáda na konci první světové války.

Z rozsáhlého Werflova díla je tento román patrně nejslavnější. Díky němu byl později Werfel v Arménii uctíván téměř jako světec. „Román Čtyřicet dnů je Armény dodnes považovaný za nejvýznamnější dílo na světě,“ říká Zuzana Brikciusová.

Franz Werfel / Čtyřicet dnů
Zdroj: Nakladatelství Vyšehrad

Román se zároveň zařadil do dějin literatury 20. století. Čtenáře stále uchvacuje mravní síla příběhu, který líčí hrdinství hloučku špatně vyzbrojených arménských sedláků, kteří dokázali čelit mnohonásobné přesile nepřátel, láká čtenáře nakladatelství Vyšehrad. Z německého originálu knihu přeložil a doslovem opatřil Hanuš Karlach.

Přátelé Kafka a Brod

Jeden z čelných představitelů expresionismu Franz Werfel prožil mládí v Praze, kde začal univerzitní studia i literární činnost. Syn pražského židovského rukavičkáře Rudolfa Werfela a jeho ženy Albiny Werfelové patřil ke generaci pražských Němců, mezi kterými vynikají Franz Kafka a Max Brod, s nimiž se Werfel také přátelil.

V roce 1911 se objevila Werfelova první básnická sbírka Der Weltfreund (Přítel světa), o které Kafka prohlásil, že ho nadšení z básní dohání k nepříčetnosti. Za první světové války byl Werfel nasazen na Východní frontě v Haliči. Později působil v redakci válečných novin ve Vídni. Po skončení války zůstal ve Vídni, kde se seznámil s Almou Mahlerovou, roku 1929 se vzali. Žili většinou ve Vídni a podnikli řadu cest.

Inspirován cestami po východních zemích napsal na počátku třicátých let právě román Čtyřicet dnů. Protože kniha předvídala podobný osud Židů v nadcházející nacistické Evropě, byla v třetí říši zakázána.

V roce 1938 utekl s manželkou Almou před nacismem do Francie, ale již v roce 1940 museli prchat dál. S Almou, spisovatelem Heinrichem Mannem a jeho synovcem, filosofem Golo Mannem, přešli pěšky přes Pyreneje do Španělska a poté odcestovali do USA. V roce 1941 obdržel Werfel americké státní občanství. V témže roce vyšel jeho úspěšný román Píseň o Bernadettě. Za čtyři roky zemřel na infarkt v Beverly Hills.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
před 13 hhodinami

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
před 14 hhodinami

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
včera v 06:30

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026

Kvíz: Diváky táhne Urgent. Poznáte i další nemocniční seriály podle postav?

Mezi nejúspěšnější seriály z nemocničního prostředí posledních let patří americký Urgent. Vedle vysoké sledovanosti posbíral už i pět cen Emmy. Hlavním hercem seriálu je Noah Wyle, který si doktorský plášť neoblékl poprvé. V kvízu na konci článku si můžete ověřit, jestli víte, jak se jmenuje jeho postava a jestli si pamatujete i další hrdiny seriálových nemocnic.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.
9. 1. 2026
Načítání...