Francouzi odmítají v oknech katedrály Notre-Dame moderní vitráže

V oknech katedrály Notre-Dame, opravované po mohutném požáru, by se měly objevit moderní vitráže místo těch z devatenáctého století, přestože původní jsou nepoškozené. Záměr oznámil minulý týden při návštěvě chrámu francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohlášení vyvolalo pobouření u veřejnosti a váhavé reakce odborných kruhů, píše Le Figaro. Pod petici se během tří dnů podepsalo přes 67 tisíc lidí.

Macron chce novými vitrážemi stavbě vtisknout „znak 21. století“ a na jejich realizaci má být vypsána umělecká soutěž. Původní vitráže by byly přemístěny a vystaveny v nově vznikajícím muzeu.

Za nápadem je podle deníku Le Figaro pařížský arcibiskup Laurent Ulrich a Macron s jeho nápadem souhlasil. Podle kritiků záměru ale mají skleněné dekorace smysl jen na původním místě, protože jsou součástí architektonického záměru.

„Požár vitráže nepoškodil a jsou historickou památkou stejně jako celá stavba,“ uvedl v textu provázejícím petici historik umění Didier Rykner z odborného serveru La Tribune de l'Art. O Macronově návrhu píše jako o „vandalství“.

Katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části středověké budovy. Příčina požáru nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety. Památku, chráněnou organizací UNESCO a proslavenou románem Victora Huga Zvoník u Matky Boží, před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.

Vnější část má být hotova na olympiádu

Rekonstrukce vnější části katedrály má být prakticky hotova již příští rok v červenci, kdy Paříž očekává příval návštěvníků díky olympijským hrám. Nedávno katedrála dostala novou věž, tu původní z devatenáctého století zničily plameny. Restaurátoři a dělníci vystavili věrnou repliku podle nákresů autora originálu Eugéne Violleta-Le-Duca. Tento francouzský architekt je i autorem původních vitráží.

„Očekávání a příprava na znovuotevření jsou úžasnými symboly naděje v tomto těžkém světě,“ řekl agentuře AP rektor katedrály Olivier Ribadeau Dumas. Pařížská katedrála není největší ani nejhezčí ve Francii, ale je „vtělením duše národa“, dodal.

Poslední práce jsou naplánovány do interiéru, kde bude mimo jiné potřeba vyladit mohutné varhany s osmi tisícovkami píšťal, které jsou největším hudebním nástrojem ve Francii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...