Cena splněného přání se stává ústředním tématem nového italského filmu, pod nímž je podepsán Paolo Genovese. Jednapadesátiletý scenárista a režisér na sebe upozornil české diváky nedávno svou komediální studií zhoubného vlivu mobilních technologií na mezilidské vztahy ve filmu Naprostí cizinci a už začátkem prosince nabídnou tuzemská kina jeho další film nazvaný Místo splněných přání.
Filmová upoutávka týdne: Přání plní zadarmo jen zlatá rybka
Titulní „místo“, kde se plní přání, se nachází v restauraci The Place. Záhadný cizinec, kterého lidé najdou vždy u toho samého stolku, prý dokáže lidské touhy přeměnit ve skutečnost. I když je připraven vyslyšet a vyplnit jakékoli přání osmi návštěvníků, požaduje nejprve splnění jistých úkolů.
Vypadá to jako smlouva s ďáblem, který jako by vypadl rovnou z Fausta. Lidé s přáním ale těžko zjistí, jestli je muž z restaurace pekelník. Film však podle upoutávky nevypadá, že by chtěl překračovat žánrové meze směrem k fantasy. Mnohem víc mu půjde o to zkoumat lidské charaktery, protože požadované úkoly nebývají nic hezkého. Kdo je horší? Ten, kdo má přání a je kvůli němu ochoten učinit něco strašného, nebo ten, kdo mu za to přání splní?
Minulý film režisérovi přinesl cenu na festivalu Tribeca
Zájem o lidi a jejich vztahy je italskému tvůrci vlastní. Naposledy to ukázal ve filmu Naprostí cizinci, kde dal dohromady skupinu přátel, jejichž společnou večeři okořenil nápadem, aby dali mobily na stůl a sdíleli každou zprávu a hovor, které jejich telefony rozdrnčí.
Vtipným způsobem tak chtěl ukázat na to, jaká je technologická hranice soukromého a veřejného a kde tajemství pomáhá udržovat vztahy a kde je ničí. Za film si Genovese spolu s dalšími spoluautory odnesl cenu pro nejlepší scénář v zahraničním filmu na americkém filmovém festivalu Tribeca.
Režisér Paolo Genovese při natáčení Místa splněných přání
Genovese přitom původně studoval ekonomii a obchod a začínal jako režisér reklam. Teprve postupně přešel k hranému filmu, kde ho to táhne často k žánru komedie.
Své první filmy včetně Neapolského kouzla z roku 2002 spolurežíroval s Lucou Minerem. Teprve v roce 2010 uvedl svůj vlastní režijní výtvor. Že se v rámci filmu dokázal vypracovat, dokazuje také to, že novinka Místo splněných přání byla v premiéře uvedena jako zakončovací film festivalu v Římě.