Filmová upoutávka týdne: K hranici Sluneční soustavy a ještě dál. Do raketoplánu usedá Brad Pitt

Původně měl nový snímek Jamese Graye nazvaný Ad Astra do kin vstoupit už v květnu, nakonec se však diváci dočkají až v září. Vědecko-fantastický thriller sleduje Brada Pitta v roli astronauta na cestě k vnějšímu okraji Sluneční soustavy.

Na ambiciózní vesmírnou misi se postava jménem Roy McBride vydává i kvůli otci. Ten před mnoha lety vyrazil na podobnou kosmickou pouť, když vedl výpravu k Neptunu, kde pátrali po známkách mimozemského života. Nikdy se ale nevrátil. Royova cesta může odhalit, co se s otcem stalo. Jeho hlavním úkolem ale zřejmě bude zabránit zničení života na Zemi.

Jak vyplývá ze souhrnu děje, ale i první upoutávky, film hodně staví na přesvědčivých vizuálních efektech. Právě postprodukční práce zbrzdily dokončení snímku, jehož premiéra se tak posouvala. „Když se díváte na sci-fi filmy, obvykle tam bývá řada záběrů, které nevypadají moc dobře. Nechci se dostat do střetu s datem premiéry a mít špatně vypadající materiál,“ poznamenal už loni v prosinci režisér Gray. „Chcete, aby triky byly tak dobré, aby o nich lidé ani nepřemýšleli jako o tricích,“ dodal v rozhovoru pro časopis The Hollywood Reporter.

Tento americký autor sice první film natočil už v devadesátých letech, větší pozornost ale budí až v posledních letech. Je také pravidelným účastníkem boje o Zlatou palmu v Cannes. V roce 2000 to bylo krimi Temná zákoutí, kde poprvé a ne naposledy spolupracoval s hercem Joaquinem Phoenixem, v roce 2007 soutěžil jeho další krimi thriller Noc patří nám a o rok později se žánrově přesunul k romantickému dramatu s Milenci. Jeho čtvrtou účast v Cannes mu zajistil snímek The Immigrant z roku 2013. V zatím posledním filmu se vypravil do neprobádaného pralesa se Ztraceným městem Z, což bylo historické dobrodružné drama.

Vesmírné sci-fi, které se drží při zemi

Očekávaný snímek Ad Astra bude jeho prvním nahlédnutím do žánru sci-fi. Snímek má nicméně ambice zařadit se po bok čím dál početnější skupiny vědecko-fantastických filmů, které sice zapojují fantazii, ale usilují o vědecký základ vesmírného dobrodružství nebo realistické vyznění. Vzorem těchto snímků může být 2001: Vesmírná odysea z šedesátých let, jejíž filozofický přesah se však zopakovat nedaří.

V roce 2013 každopádně Alfonso Cuarón nabídl napínavý příběh o přežití na oběžné dráze v trikově převratné Gravitaci. O rok později si s časovými paradoxy vesmírných poutí pohrál Christopher Nolan v Interstellaru. V roce 2015 pak Ridley Scott zkusil s Mattem Damonem přežít na sousední planetě ve filmu Marťan. Větší úkrok směrem k fantastickému žánru znamenali v roce 2016 Příchozí Denise Villeneuvea, když hledal způsob, jak komunikovat s mimozemským životem. Ad Astra by ale mohlo mít blízko i ke snímku Sunshine, v němž Danny Boyle režíroval posádku na cestě k záchraně pohasínajícího Slunce.

„Snažil jsem se trochu zatřást žánrem. Na jednu stranu usilujete o to, aby byl snímek po dramatické stránce naplňující, zároveň se snažíte řešit hlubší záležitosti, protože tohle je žánr, který vás k tomu vede,“ přiblížil Gray.

Brad Pitt
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Jako všechny výše jmenované kinematografické počiny se Grayovo dílo bude spoléhat také na zkušené herecké osobnosti. Hlavní roli získal Brad Pitt, který se letos objeví ještě v jiném očekávaném snímku – Tenkrát v Hollywoodu od Quentina Tarantina.

Herci, který sbíral popularitu od devadesátých let, získal několik oscarových nominací, ale sošku má de facto díky produkování dramatu 12 let v řetězech, bude v Ad Astra sekundovat Tommy Lee Jones, Donald Sutherland či Liv Tylerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...