Filmem roku 2024 je Taušova Amerikánka, rozhodli kritici

Nahrávám video

Nejlepším filmem roku 2024 je podle členů Sdružení české filmové kritiky Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše proměnil tři z pěti nominací Cen české filmové kritiky. Vedle hlavní ceny získal také cenu za nejlepší režii pro Tauše a za audiovizuální počin pro Jana Kadlece. Další dvě ceny – za nejlepší herečku pro Pavlu Beretovou a nejlepší scénář pro Eugena Lišku – připadly celovečernímu hranému debutu režisérky Veroniky Liškové Rok vdovy. Filmoví kritici na slavnostním večeru v pražském multifunkčním kulturním prostoru Archa+ v sobotu ocenili šest filmů a jeden seriál.

Amerikánka přerostla během několika let z osobních vzpomínek Tauše v divadelní a nakonec i filmovou adaptaci. Snímek inspirovaný skutečným příběhem dívky, která prošla ústavní péčí, a její touhou po svobodě, získal i třináct nominací na Českého lva. Více nominací na ceny České filmové a televizní akademie (čtrnáct) získal pouze film Vlny. Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Dobové drama režiséra Jiřího Mádla ze tří nominací na Cenu české filmové kritiky neproměnilo žádnou.

Film Amerikánka je nazvaný podle dívky, se kterou Tauš sdílel její příběh, když se oba ocitli na pokraji společnosti. „Poprvé jsem si o ní napsal do deníku v květnu roku 2000, v čase, kdy jsme žili na ulici. Vyprávěla mi svůj příběh, který mě tak zasáhl, že jsem začal toužit porozumět její povaze, pochopit, co jí dává tolik síly. Od té doby jsem se tím příběhem zabýval a taky jsem věděl, že už na té ulici nemám co dělat,“ uvedl již dříve Tauš.

Beretová nejlepší herečkou

Režisérka Lišková v psychologickém dramatu Rok vdovy poprvé opustila dokumentární formu. Ocenění české kritiky získala Beretová za ztvárnění titulní role ženy, která se po náhlé smrti manžela vyrovnává se ztrátou a zároveň překonává kupící se útrapy byrokracie.

Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen dynamický portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Za ztvárnění nemluvného protagonisty Zahradníkova roku, snímku Jiřího Havelky inspirovaného reálnými událostmi i sbírkou fejetonů Karla Čapka, byl oceněn jako nejlepší herec Oldřich Kaiser. Cenu innogy pro objev roku přišel převzít autor rodinného dramatu Od marca do mája Martin Pavol Repka.

V kategorii Mimo kino zvítězila krimi série Metoda Markovič: Hojer z produkce streamovací platformy Voyo. Hlavní roli v dramatizaci životních osudů a nezvyklého profesního přístupu vyšetřovatele Jiřího Markoviče si zahrál Petr Lněnička. Mezi krátkými filmy bodovala animovaná černobílá žižkovská romance Hurikán v režii Jana Sasky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 17 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...