Film, v němž se vznášíte, ale i předražený spořič. Pokračování Avatara kritici chválí hlavně za efekty

Fantastický svět měsíce Pandora je po třinácti letech opět přístupný divákům. Do světových kin a od 15. prosince i do české distribuce vstupuje pokračování filmu Avatar, který překračoval nejen hranice meziplanetárních světů a kasovních tržeb, ale i technologických a vizuálních možností kinematografie. Navazující film – i v tuzemských biografech uváděný pod anglickým názvem Avatar: The Way of Water – chce v mnohém na úspěšného průkopníka navázat. Kritiky dostává zatím převážně pozitivní, vyzdvihují zejména vizuální efekty, v příběhu jim ale vadí klišé.

Režie nového Avatara se opět ujal James Cameron, ke scénáři přizval Ricka Jaffu a Amandu Silverovou, oba mají zkušenosti s návazností na filmové trháky a tvořením nových realit, konkrétně s pokračováním Jurského parku a remakem Planety opic.

Nonstop akci nečekejte

Cameron před třinácti lety přenesl diváky na měsíc Pandora v roce 2154, aby jim vyprávěl o boji mezi tamními modrými humanoidními obyvateli a lidmi. V novém příběhu smyšlený svět nerozšiřuje, rozhodl se pokračovat v objevování Pandory.

Vrací se také hlavní postavy – bývalý mariňák Jake Sully (Sam Worthington) a domorodkyně Neytiri (Zoe Saldanaová), nyní rodiče, které nepředvídatelné události vyženou z domova a vystaví jejich rodinu zkoušce, zda se dokáže udržet v bezpečí a pohromadě.

„Diváci, kteří očekávají spíše strhující nonstop akci, budou možná překvapeni, že sledují pozvolné vyprávění o příliš starostlivých rodičích a rebelujících teenagerech a problémech s multikulturní identitou,“ píše recenzent Los Angeles Times a netrpělivým radí, ať vydrží, že i na akci nakonec dojde.

Efekty, které nejsou jen rutina

První Avatar prolomil technologické možnosti filmové představivosti. Ostatně všechny tři získané Oscary ocenily právě vizuální stránku, konkrétně kameru, výpravu a vizuální efekty.

Vytváření nové reality pomocí 3D technologií neopouští Cameron ani v pokračování. „Vejdete do kina a budete přeneseni do fiktivního světa fantazie. Čím více se dokážete oprostit od úvah o tom, zda je něco takového reálné, tím zábavnější vše je,“ vzkázal divákům.

Los Angeles Times označily Camerona za jednoho z mála „hollywoodských vizionářů“, kteří si takový titul opravdu zaslouží. „Vtáhne vás hluboko a unáší vás tak pozvolna, jako byste chvílemi ani nesledovali film, ale vznášeli se v něm,“ chválí digitální vodní svět nového Avataru recenzent deníku. „Cameron vás chce přenést do jiného času a místa, chce vás uvést do stavu ryzího, nevynuceného úžasu,“ pokračuje.

Natáčení filmu Avatar: The Way of Water
Zdroj: Falcon

Úchvatné 3D vizuální efekty vyzdvihuje i The Hollywood Reporter: „Na The Way of Water je nejúžasnější, jak přesvědčivě dokáže obhájit CGI v době, kdy se většina produkcí s velkým podílem vizuálních efektů spokojí s rutinní účinností, která z filmů vyčerpala většinu jejich kouzla. Na rozdíl od jiných režisérů, kteří občas nechali své tvůrčí instinkty zadusit technologickými experimenty, se Cameron v umění digitálních prostředků vyžívá.“

„Velryba na suchu“

Recenze připouští, že rozmanitost digitálního světa a velkolepě pojaté akční scény pomáhají si tolik nevšímat slabšího příběhu a dialogů, podobně jako tomu bylo v původním Avatarovi. Přestože se ve filmu najdou emotivní pasáže.

Kritik deníku The Guardian je mnohem nemilosrdnější. Nového Avatara nazval „velrybou na suchu“. „Příběh, který by vystačil na třicetiminutový animák, je nějakým programem umělé inteligence roztažený do tříhodinového velkolepého filmu,“ shrnuje recenzent své postřehy. Zvláštní dojem na něj neudělaly ani vizuální efekty.

„Cameronův podmořský svět je jako spořič obrazovky za bilion dolarů,“ stojí v textu. „Kam se poděla vášeň pro oceány a nebezpečí velkých Cameronových filmů, jako byly Titanic nebo Propast?“ připomíná recenzent snímky, v nichž hodnocený filmař ukázal, že umí s vodním živlem před kamerou pracovat. Umělý svět měsíce Pandora považuje autor kritiky za sice technologicky působivý, ale bezduchý a plný klišé.

Recenzent z týdeníku Variety mluví o Cameronovi jako o „popcornovém vypravěči“. Technologie, jimiž filmař diváky přenáší zpět na Pandoru, jsou podle kritika ale vybroušenější než v prvním Avatarovi a dovedou vyvolat v divákovi pocit, že s postavami sdílí stejný prostor. Přestože – všímá si i on – tyto postavy působí poněkud bez ducha.

Opět kasovní trhák? Šance je

Natočení snímku Avatar: The Way of Water přišlo údajně na tři sta padesát milionů dolarů (osm miliard korun). Pokud pokračování zopakuje úspěch původního filmu, utracené peníze se bohatě vrátí.

První Avatar se s celosvětovými tržbami 2,9 miliardy dolarů stal nejvýdělečnějším filmem všech dob. Prvenství si drží dosud, i když ho v roce 2019 z trůnu na chvíli sundal superhrdinský blockubuster Avengers: Endgame.

Kritik z Varety spekuluje, že aby se Avatar 2 přehoupl do plusu, musel by se stát jedním ze tří nebo čtyř nejvýdělečnějších filmů všech dob. „Myslím, že šance jsou ve skutečnosti docela dobré,“ odhaduje. Podle něj zafunguje stejný efekt jako u prvního Avataru. „Celý svět si řekne: Musíme vědět, jaká je tahle vzrušující jízda.'“

Avatar: The Way of Water se měl původně na plátna dostat už v roce 2018. K prodlevě kromě pandemie covidu-19 přispělo, že Cameron zároveň připravoval i další pokračování, zatím jsou v plánu ještě další tři – s premiérami postupně až do roku 2028.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 17 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 20 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...