Film, v němž se vznášíte, ale i předražený spořič. Pokračování Avatara kritici chválí hlavně za efekty

Fantastický svět měsíce Pandora je po třinácti letech opět přístupný divákům. Do světových kin a od 15. prosince i do české distribuce vstupuje pokračování filmu Avatar, který překračoval nejen hranice meziplanetárních světů a kasovních tržeb, ale i technologických a vizuálních možností kinematografie. Navazující film – i v tuzemských biografech uváděný pod anglickým názvem Avatar: The Way of Water – chce v mnohém na úspěšného průkopníka navázat. Kritiky dostává zatím převážně pozitivní, vyzdvihují zejména vizuální efekty, v příběhu jim ale vadí klišé.

Režie nového Avatara se opět ujal James Cameron, ke scénáři přizval Ricka Jaffu a Amandu Silverovou, oba mají zkušenosti s návazností na filmové trháky a tvořením nových realit, konkrétně s pokračováním Jurského parku a remakem Planety opic.

Nonstop akci nečekejte

Cameron před třinácti lety přenesl diváky na měsíc Pandora v roce 2154, aby jim vyprávěl o boji mezi tamními modrými humanoidními obyvateli a lidmi. V novém příběhu smyšlený svět nerozšiřuje, rozhodl se pokračovat v objevování Pandory.

Vrací se také hlavní postavy – bývalý mariňák Jake Sully (Sam Worthington) a domorodkyně Neytiri (Zoe Saldanaová), nyní rodiče, které nepředvídatelné události vyženou z domova a vystaví jejich rodinu zkoušce, zda se dokáže udržet v bezpečí a pohromadě.

„Diváci, kteří očekávají spíše strhující nonstop akci, budou možná překvapeni, že sledují pozvolné vyprávění o příliš starostlivých rodičích a rebelujících teenagerech a problémech s multikulturní identitou,“ píše recenzent Los Angeles Times a netrpělivým radí, ať vydrží, že i na akci nakonec dojde.

Efekty, které nejsou jen rutina

První Avatar prolomil technologické možnosti filmové představivosti. Ostatně všechny tři získané Oscary ocenily právě vizuální stránku, konkrétně kameru, výpravu a vizuální efekty.

Vytváření nové reality pomocí 3D technologií neopouští Cameron ani v pokračování. „Vejdete do kina a budete přeneseni do fiktivního světa fantazie. Čím více se dokážete oprostit od úvah o tom, zda je něco takového reálné, tím zábavnější vše je,“ vzkázal divákům.

Los Angeles Times označily Camerona za jednoho z mála „hollywoodských vizionářů“, kteří si takový titul opravdu zaslouží. „Vtáhne vás hluboko a unáší vás tak pozvolna, jako byste chvílemi ani nesledovali film, ale vznášeli se v něm,“ chválí digitální vodní svět nového Avataru recenzent deníku. „Cameron vás chce přenést do jiného času a místa, chce vás uvést do stavu ryzího, nevynuceného úžasu,“ pokračuje.

Natáčení filmu Avatar: The Way of Water
Zdroj: Falcon

Úchvatné 3D vizuální efekty vyzdvihuje i The Hollywood Reporter: „Na The Way of Water je nejúžasnější, jak přesvědčivě dokáže obhájit CGI v době, kdy se většina produkcí s velkým podílem vizuálních efektů spokojí s rutinní účinností, která z filmů vyčerpala většinu jejich kouzla. Na rozdíl od jiných režisérů, kteří občas nechali své tvůrčí instinkty zadusit technologickými experimenty, se Cameron v umění digitálních prostředků vyžívá.“

„Velryba na suchu“

Recenze připouští, že rozmanitost digitálního světa a velkolepě pojaté akční scény pomáhají si tolik nevšímat slabšího příběhu a dialogů, podobně jako tomu bylo v původním Avatarovi. Přestože se ve filmu najdou emotivní pasáže.

Kritik deníku The Guardian je mnohem nemilosrdnější. Nového Avatara nazval „velrybou na suchu“. „Příběh, který by vystačil na třicetiminutový animák, je nějakým programem umělé inteligence roztažený do tříhodinového velkolepého filmu,“ shrnuje recenzent své postřehy. Zvláštní dojem na něj neudělaly ani vizuální efekty.

„Cameronův podmořský svět je jako spořič obrazovky za bilion dolarů,“ stojí v textu. „Kam se poděla vášeň pro oceány a nebezpečí velkých Cameronových filmů, jako byly Titanic nebo Propast?“ připomíná recenzent snímky, v nichž hodnocený filmař ukázal, že umí s vodním živlem před kamerou pracovat. Umělý svět měsíce Pandora považuje autor kritiky za sice technologicky působivý, ale bezduchý a plný klišé.

Recenzent z týdeníku Variety mluví o Cameronovi jako o „popcornovém vypravěči“. Technologie, jimiž filmař diváky přenáší zpět na Pandoru, jsou podle kritika ale vybroušenější než v prvním Avatarovi a dovedou vyvolat v divákovi pocit, že s postavami sdílí stejný prostor. Přestože – všímá si i on – tyto postavy působí poněkud bez ducha.

Opět kasovní trhák? Šance je

Natočení snímku Avatar: The Way of Water přišlo údajně na tři sta padesát milionů dolarů (osm miliard korun). Pokud pokračování zopakuje úspěch původního filmu, utracené peníze se bohatě vrátí.

První Avatar se s celosvětovými tržbami 2,9 miliardy dolarů stal nejvýdělečnějším filmem všech dob. Prvenství si drží dosud, i když ho v roce 2019 z trůnu na chvíli sundal superhrdinský blockubuster Avengers: Endgame.

Kritik z Varety spekuluje, že aby se Avatar 2 přehoupl do plusu, musel by se stát jedním ze tří nebo čtyř nejvýdělečnějších filmů všech dob. „Myslím, že šance jsou ve skutečnosti docela dobré,“ odhaduje. Podle něj zafunguje stejný efekt jako u prvního Avataru. „Celý svět si řekne: Musíme vědět, jaká je tahle vzrušující jízda.'“

Avatar: The Way of Water se měl původně na plátna dostat už v roce 2018. K prodlevě kromě pandemie covidu-19 přispělo, že Cameron zároveň připravoval i další pokračování, zatím jsou v plánu ještě další tři – s premiérami postupně až do roku 2028.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 4 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 6 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 9 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 16 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled