Film, v němž se vznášíte, ale i předražený spořič. Pokračování Avatara kritici chválí hlavně za efekty

Fantastický svět měsíce Pandora je po třinácti letech opět přístupný divákům. Do světových kin a od 15. prosince i do české distribuce vstupuje pokračování filmu Avatar, který překračoval nejen hranice meziplanetárních světů a kasovních tržeb, ale i technologických a vizuálních možností kinematografie. Navazující film – i v tuzemských biografech uváděný pod anglickým názvem Avatar: The Way of Water – chce v mnohém na úspěšného průkopníka navázat. Kritiky dostává zatím převážně pozitivní, vyzdvihují zejména vizuální efekty, v příběhu jim ale vadí klišé.

Režie nového Avatara se opět ujal James Cameron, ke scénáři přizval Ricka Jaffu a Amandu Silverovou, oba mají zkušenosti s návazností na filmové trháky a tvořením nových realit, konkrétně s pokračováním Jurského parku a remakem Planety opic.

Nonstop akci nečekejte

Cameron před třinácti lety přenesl diváky na měsíc Pandora v roce 2154, aby jim vyprávěl o boji mezi tamními modrými humanoidními obyvateli a lidmi. V novém příběhu smyšlený svět nerozšiřuje, rozhodl se pokračovat v objevování Pandory.

Vrací se také hlavní postavy – bývalý mariňák Jake Sully (Sam Worthington) a domorodkyně Neytiri (Zoe Saldanaová), nyní rodiče, které nepředvídatelné události vyženou z domova a vystaví jejich rodinu zkoušce, zda se dokáže udržet v bezpečí a pohromadě.

„Diváci, kteří očekávají spíše strhující nonstop akci, budou možná překvapeni, že sledují pozvolné vyprávění o příliš starostlivých rodičích a rebelujících teenagerech a problémech s multikulturní identitou,“ píše recenzent Los Angeles Times a netrpělivým radí, ať vydrží, že i na akci nakonec dojde.

Efekty, které nejsou jen rutina

První Avatar prolomil technologické možnosti filmové představivosti. Ostatně všechny tři získané Oscary ocenily právě vizuální stránku, konkrétně kameru, výpravu a vizuální efekty.

Vytváření nové reality pomocí 3D technologií neopouští Cameron ani v pokračování. „Vejdete do kina a budete přeneseni do fiktivního světa fantazie. Čím více se dokážete oprostit od úvah o tom, zda je něco takového reálné, tím zábavnější vše je,“ vzkázal divákům.

Los Angeles Times označily Camerona za jednoho z mála „hollywoodských vizionářů“, kteří si takový titul opravdu zaslouží. „Vtáhne vás hluboko a unáší vás tak pozvolna, jako byste chvílemi ani nesledovali film, ale vznášeli se v něm,“ chválí digitální vodní svět nového Avataru recenzent deníku. „Cameron vás chce přenést do jiného času a místa, chce vás uvést do stavu ryzího, nevynuceného úžasu,“ pokračuje.

Natáčení filmu Avatar: The Way of Water
Zdroj: Falcon

Úchvatné 3D vizuální efekty vyzdvihuje i The Hollywood Reporter: „Na The Way of Water je nejúžasnější, jak přesvědčivě dokáže obhájit CGI v době, kdy se většina produkcí s velkým podílem vizuálních efektů spokojí s rutinní účinností, která z filmů vyčerpala většinu jejich kouzla. Na rozdíl od jiných režisérů, kteří občas nechali své tvůrčí instinkty zadusit technologickými experimenty, se Cameron v umění digitálních prostředků vyžívá.“

„Velryba na suchu“

Recenze připouští, že rozmanitost digitálního světa a velkolepě pojaté akční scény pomáhají si tolik nevšímat slabšího příběhu a dialogů, podobně jako tomu bylo v původním Avatarovi. Přestože se ve filmu najdou emotivní pasáže.

Kritik deníku The Guardian je mnohem nemilosrdnější. Nového Avatara nazval „velrybou na suchu“. „Příběh, který by vystačil na třicetiminutový animák, je nějakým programem umělé inteligence roztažený do tříhodinového velkolepého filmu,“ shrnuje recenzent své postřehy. Zvláštní dojem na něj neudělaly ani vizuální efekty.

„Cameronův podmořský svět je jako spořič obrazovky za bilion dolarů,“ stojí v textu. „Kam se poděla vášeň pro oceány a nebezpečí velkých Cameronových filmů, jako byly Titanic nebo Propast?“ připomíná recenzent snímky, v nichž hodnocený filmař ukázal, že umí s vodním živlem před kamerou pracovat. Umělý svět měsíce Pandora považuje autor kritiky za sice technologicky působivý, ale bezduchý a plný klišé.

Recenzent z týdeníku Variety mluví o Cameronovi jako o „popcornovém vypravěči“. Technologie, jimiž filmař diváky přenáší zpět na Pandoru, jsou podle kritika ale vybroušenější než v prvním Avatarovi a dovedou vyvolat v divákovi pocit, že s postavami sdílí stejný prostor. Přestože – všímá si i on – tyto postavy působí poněkud bez ducha.

Opět kasovní trhák? Šance je

Natočení snímku Avatar: The Way of Water přišlo údajně na tři sta padesát milionů dolarů (osm miliard korun). Pokud pokračování zopakuje úspěch původního filmu, utracené peníze se bohatě vrátí.

První Avatar se s celosvětovými tržbami 2,9 miliardy dolarů stal nejvýdělečnějším filmem všech dob. Prvenství si drží dosud, i když ho v roce 2019 z trůnu na chvíli sundal superhrdinský blockubuster Avengers: Endgame.

Kritik z Varety spekuluje, že aby se Avatar 2 přehoupl do plusu, musel by se stát jedním ze tří nebo čtyř nejvýdělečnějších filmů všech dob. „Myslím, že šance jsou ve skutečnosti docela dobré,“ odhaduje. Podle něj zafunguje stejný efekt jako u prvního Avataru. „Celý svět si řekne: Musíme vědět, jaká je tahle vzrušující jízda.'“

Avatar: The Way of Water se měl původně na plátna dostat už v roce 2018. K prodlevě kromě pandemie covidu-19 přispělo, že Cameron zároveň připravoval i další pokračování, zatím jsou v plánu ještě další tři – s premiérami postupně až do roku 2028.

11 minut
Ředitel distribuční společnosti Falcon Jan Bradáč k premiéře nového Avatara
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...