Po pětaosmdesáti letech se na filmový festival v Benátkách vrací snímek Extase. Při promítání ve 30. letech způsobil na věhlasné přehlídce skandál kvůli odhaleným erotickým scénám. Teď se slavný film Gustava Machatého představí ve světové premiéře v digitálně restaurované podobě, na níž se podílí Národní filmový archiv. Promítat se bude 27. srpna, v předvečer zahájení festivalu.
Festival v Benátkách zažije Extasi. Uvede restaurovaný film Gustava Machatého
Film z roku 1932 je vyprávěn především obrazově, s výrazným přispěním hudby od Giuseppa Becceho, jednoho z nejžádanějších dobových skladatelů. Kvůli distribuci v cizině vzniklo několik jazykových verzí, což tehdy nebylo neobvyklé. Vedle české – která se promítala v Benátkách a nyní se na festival vyčištěná vrátí – také německá a francouzská s pozměněným obsazením.
V hlavní roli ale pokaždé zůstala Hedwig Kiesler. Teprve osmnáctiletá herečka, která se později – pod jménem Hedy Lamarr – prosadila i v Hollywoodu. Do Ameriky utekla před svým žárlivým manželem, zbrojařským průmyslníkem, který se mimochodem snažil skoupit všechny kopie Extase. Pravda ale také je, že si díky manželovu oboru dala patentovat vynález týkající se přenosu dat. Původně souvisel s naváděním torpéd, později našel využití ve fungování mobilních a satelitních sítí.
Progresivní nevěra a mezinárodní šmrnc
V Extasi byl příběh její postavy mnohem banálnější. Jako novomanželka Eva se dostane do milostného trojúhelníku mezi svého postaršího, citově chladného manžela a mladého inženýra, s nímž prožije chvíle extatické vášně. „Vlastní příběh je poměrně jednoduchý, ale dá se také říct, že Extase je dost progresivní film z hlediska ženy a jejího svobodného rozhodování,“ upozorňuje v souvislosti s nevěrou hlavní hrdinky ředitel Národního filmového archivu (NFA) Michal Bregant.
GALERIE
extase
Mnohé scény byly natočeny poměrně explicitně, což na začátku třicátých let vzbudilo pobouření. Gustav Machatý, kromě režiséra také spoluscenárista snímku, měl s lechtivými scénami zkušenosti už z předchozího, neméně slavného snímku Erotikon, Extase ale vyvolala mnohem větší pozdvižení.
I když její filmové kvality ocenil festival v Benátkách Stříbrným lvem za režii. Machatý se při natáčení držel avantgardních postupů z dvacátých let, mezinárodní „šmrnc“ podle Breganta dodala titulu také práce kameramana Jana Stalicha s kompozicí a světlem.
Pobouřila papeže i Hitlera
„Extase je ve světovém měřítku jedním z filmů, které se objevují ve všech příručkách a přehledech dějin kinematografie, ale ne vždy kvůli svým uměleckým hodnotám. Častěji je spojována se skandálem, který způsobila na festivalu v Benátkách v roce 1934, ve kterém sehráli své role i papež Pius XI nebo Benito Mussolini,“ připomíná ředitel Michal Bregant. Papež skandální snímek odsoudil a Mussolini ho zakázal v Itálii uvádět, podobně jako Hitler v Německu.
Režisér a scenárista Gustav Machatý
Digitální restaurování Extase realizuje právě NFA, ve spolupráci s filmovým festivalem Karlovy Vary, rekonstrukce se ujala společnost L'Immagine Ritrovata v Bologni. „Aby se film zaskvěl ve své původní podobě, byť digitálně, vyžadovalo rozsáhlé historické rešerše, pátrání po nejlepších zdrojových materiálech pro digitalizaci a hlavně hledání dobového obrazového i zvukové podání. Podařilo se to nejen díky odborným kapacitám archivářů a restaurátorů, ale také díky intenzivní mezinárodní spolupráci s řadou dalších archivů,“ doplnil Bregant.
Vyčištěnou Extasi uvidí i čeští diváci, do tuzemských kin by měla být uvedena na začátku příštího roku. Podobně měl před dvěma lety světovou premiéru v Benátkách digitalizovaný Černý Petr. Film od Miloše Formana z roku 1963 uvedl festival v sekci Venice Classics, která prezentuje výběr nejlepších digitálně restaurovaných snímků uplynulého roku. Poté byl snímek promítán i v české distribuci.