Festival spisovatelů miluje a nenávidí - především Maroko

Praha - Láska, nenávist a Maroko - tři hlavní témata 24. ročníku Festivalu spisovatelů, který se koná v budově Senátu 2. a 3. října. Pokračovat bude ještě „přídavkem“ dne 7. listopadu, kdy přijede ukrajinsko-běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová. Vybrané diskuse a čtení můžete sledovat i na webu ČT24.

"Myslím, že naše země mají hodně společného, obě země byly okupovány, podařilo se jim osvobodit a jsou to v zásadě mírumilovné země. Tímto festivalem by se ještě více mohly sblížit na kulturní úrovni," očekává prezident festivalu Michael March.

Je velmi různorodá a bohatá, představil kulturu své země marocký ministr kultury Mohamed Amine Sbihi, který je jedním z hostů přehlídky. „Není to ani arabsko-islámská, ani hebrejská, ani středomořská kultura, ale soutok všech těchto kultur, civilizací, a jsme na to právem hrdí. To je historická skutečnost, až od roku 2011 ale nová ústava tuto pluralitu a diverzitu uznává. To právě umožňuje tvořit kulturu, která spojuje všechny Maročany,“ dodal.

Z Maroka do Prahy přijedou spisovatelé, básníci a malíři. Například výtvarník Mehdi Qotbi dorazí krátce před svou výstavou v pařížském Louvru. Na festivalu se účastní diskuse o umění a literatuře spolu s malířem a také prozaikem Mahim Binebinem. U příležitosti jeho návštěvy vychází česky jeho román Hvězdy ze Sidi Moumen

Marockou kulturu přiblíží festivalovým návštěvníkům také berberská básnířka Fatéma Chahidová, súfijský vědec a filozof (a také bývalý marocký ministr kultury) Bensalem Himmich. Při diskusích se setkají například s Martinem Vopěnkou, předsedou českého Svazu knihkupců a nakladatelů, bývalým ministrem a diplomatem Janem Kavanem, spisovatelem Tomášem Zmeškalem či publicistou a překladatelem Janem Čulíkem.

Zástupci současné marocké kultury do Prahy přijedou pár týdnů předtím, než Českou republiku navštíví na pozvání českého prezidenta Miloše Zemana marocký král Muhammad VI.

Maroko hostí Festival spisovatelů 2. a 3. října, jeho program pokračuje ale ještě 7. listopadu, kdy pozvání přehlídky přijala Světlana Alexijevičová. O ukrajinsko-běloruské autorce, která bojovala s komunistickou cenzurou a psala reportáže ze sovětské války v Afghánistánu, se už loni mluvilo jako o kandidátce na Nobelovu cenu. V Praze bude číst ze své knihy Modlitba za Černobyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 36 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...