Fenomén urbex: Průzkumníci opuštěných míst jdou přes ploty i paragrafy

Nahrávám video

Zamrzlý bazén a vířivka, zdobené zelené sloupy, mramorový krb, točité dřevěné schodiště a místy lehce oloupaná žlutá omítka. Na fotkách si detaily interiérů jedné z vil Radovana Krejčíře může prohlédnout kdekdo. Háček je tu jediný, fotky totiž vznikly při urbexu, aktivitě, která v mnohých případech může porušovat zákon.

 Městský průzkum, „urban exploration“ nebo zkráceně „urbex“. Pod několika názvy se skrývá prostá zábava – nacházení a prozkoumávání neobvyklých městských zákoutí. Mnohem častěji se pětipísmennou zkratkou rozumí zejména prozkoumávání opuštěných budov. Mezi ně se zařadily i nemovitosti Radovana Krejčíře a v očích průzkumníků se staly lákavým cílem. Fotografie interiérů jedné vily se na sociálních sítích objevily během letošního ledna.

Vila s několika ložnicemi, bazény a akváriem pro žraloka je již několik let v exekuci. V dobách „slávy“ dosahovala hodnota vily více než půl miliardy korun, odhadní cena byla však při posledním pokusu o dražbu 97,29 milionu. Krejčířova manželka dlouhodobě usiluje o vyloučení vily z exekuce. Zloději se v minulosti do domu vloupali už několikrát. Na přelomu května a června do objektu pronikla skupina youtuberů a podle Krejčířovy rodiny způsobili značnou škodu.

„Odnes pouze fotky, zanech pouze stopy“

Průzkumníci, kteří se urbexu věnují, si musí být vědomi, že touto aktivitou mohou často přijít do křížku se zákonem. Zejména jde o nedovolené vniknutí na soukromý pozemek, které lze (podle Zákona o přestupcích 200/1990 Sb. a podle Zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku) vykládat jako přestupek a v některých případech i jako trestný čin.

Přísnější pravidla jsou pak v zahraničí, kam průzkumníky lákají některé notoricky známé objekty, například sanatorium a vojenská nemocnice Beelitz-Heilstätten, kde se léčil Adolf Hitler. Ač je návštěvníkům přístupná zcela legálně, někteří průzkumníci na internetových fórech stále shánějí informace, jak se dostat i do veřejnosti nepřístupných objektů.  

Zábava, které holdovala jen hrstka nadšenců, se v posledních několika letech masově rozšířila. Mezi nepsaná pravidla vyznavačů této zábavy patří heslo „odnes pouze fotky, zanech pouze stopy“, lokace objevených míst jejich nálezce většinou tají a zveřejňují se pouze fotografie, ze kterých nelze přesně určit, kde se zachycené objekty nachází. Opakovaným cílem průzkumníků jsou ale i dobře známá místa, jako jsou pražské Barrandovské terasy, lázně Kyselka na Karlovarsku nebo Jánské Koupele, které nedávno koupil tenista Berdych.

Lázně Kyselka
Zdroj: Petr Eret/ČTK

Lokace tají, vandalům ale neuniknou

Často svůj koníček zdůvodňují zájmem o architekturu, historii nebo jako snahu místa před jejich definitivním koncem zdokumentovat. S popularizací této činnosti ale tyto zásady upadají a podle vlastních slov průzkumníků roste i devastace míst, která navštěvují.

Ač by se měli vydávat jen na přístupná místa, realita je, zejména kvůli rychlému šíření této „zábavy“, jiná. „V Česku to funguje tak, že lidé nejdřív vymlátí okna, pak rozkradou komplet všechno, co je vevnitř, když už není co rozkrást, vytrhají futra, vysekají kabely a třešničkou je, že místo završí neuvěřitelným množstvím odpadků,“ popsal smutný scénář jeden z příslušníků české urbexové komunity. Ve fotoalbech urbexerů se tak často objevují i časosběrné fotografie zachycující postupnou destrukci opuštěných míst.

  • Údajné první známky průzkumnické aktivity lze zachytit v Paříži, kde se v roce 1793 v pařížských katakombách ztratil Philibert Aspairt, jehož tělo bylo ve spleti chodeb nalezeno až po jedenácti letech. Proč se do chodeb vypravil, nicméně zůstává neobjasněné.
  • Zásadnější rozmach tato aktivita zaznamenala až v devadesátých letech minulého století, kdy vyšlo i několik zahraničních publikací nabádajících čtenáře, aby se vypravovali na neobvyklá místa ve městech. Následně pak vznikla řada publikací pojednávajících o podzemí Berlína, New Yorku a dalších měst. Vznik termínu „urban exploration“ je přisuzován kanadskému průzkumníkovi Jeffu Chapmanovi, datuje se do roku 1996.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 5 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 11 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 14 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...