Fenomén urbex: Průzkumníci opuštěných míst jdou přes ploty i paragrafy

2 minuty
Prohlídka Krejčířovy vily v roce 2017: Vyschlé bazény, rozbitá okna i potrhané plakáty
Zdroj: ČT24

Zamrzlý bazén a vířivka, zdobené zelené sloupy, mramorový krb, točité dřevěné schodiště a místy lehce oloupaná žlutá omítka. Na fotkách si detaily interiérů jedné z vil Radovana Krejčíře může prohlédnout kdekdo. Háček je tu jediný, fotky totiž vznikly při urbexu, aktivitě, která v mnohých případech může porušovat zákon.

 Městský průzkum, „urban exploration“ nebo zkráceně „urbex“. Pod několika názvy se skrývá prostá zábava – nacházení a prozkoumávání neobvyklých městských zákoutí. Mnohem častěji se pětipísmennou zkratkou rozumí zejména prozkoumávání opuštěných budov. Mezi ně se zařadily i nemovitosti Radovana Krejčíře a v očích průzkumníků se staly lákavým cílem. Fotografie interiérů jedné vily se na sociálních sítích objevily během letošního ledna.

Vila s několika ložnicemi, bazény a akváriem pro žraloka je již několik let v exekuci. V dobách „slávy“ dosahovala hodnota vily více než půl miliardy korun, odhadní cena byla však při posledním pokusu o dražbu 97,29 milionu. Krejčířova manželka dlouhodobě usiluje o vyloučení vily z exekuce. Zloději se v minulosti do domu vloupali už několikrát. Na přelomu května a června do objektu pronikla skupina youtuberů a podle Krejčířovy rodiny způsobili značnou škodu.

„Odnes pouze fotky, zanech pouze stopy“

Průzkumníci, kteří se urbexu věnují, si musí být vědomi, že touto aktivitou mohou často přijít do křížku se zákonem. Zejména jde o nedovolené vniknutí na soukromý pozemek, které lze (podle Zákona o přestupcích 200/1990 Sb. a podle Zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku) vykládat jako přestupek a v některých případech i jako trestný čin.

Přísnější pravidla jsou pak v zahraničí, kam průzkumníky lákají některé notoricky známé objekty, například sanatorium a vojenská nemocnice Beelitz-Heilstätten, kde se léčil Adolf Hitler. Ač je návštěvníkům přístupná zcela legálně, někteří průzkumníci na internetových fórech stále shánějí informace, jak se dostat i do veřejnosti nepřístupných objektů.  

Zábava, které holdovala jen hrstka nadšenců, se v posledních několika letech masově rozšířila. Mezi nepsaná pravidla vyznavačů této zábavy patří heslo „odnes pouze fotky, zanech pouze stopy“, lokace objevených míst jejich nálezce většinou tají a zveřejňují se pouze fotografie, ze kterých nelze přesně určit, kde se zachycené objekty nachází. Opakovaným cílem průzkumníků jsou ale i dobře známá místa, jako jsou pražské Barrandovské terasy, lázně Kyselka na Karlovarsku nebo Jánské Koupele, které nedávno koupil tenista Berdych.

Lázně Kyselka
Zdroj: Petr Eret/ČTK

Lokace tají, vandalům ale neuniknou

Často svůj koníček zdůvodňují zájmem o architekturu, historii nebo jako snahu místa před jejich definitivním koncem zdokumentovat. S popularizací této činnosti ale tyto zásady upadají a podle vlastních slov průzkumníků roste i devastace míst, která navštěvují.

Ač by se měli vydávat jen na přístupná místa, realita je, zejména kvůli rychlému šíření této „zábavy“, jiná. „V Česku to funguje tak, že lidé nejdřív vymlátí okna, pak rozkradou komplet všechno, co je vevnitř, když už není co rozkrást, vytrhají futra, vysekají kabely a třešničkou je, že místo završí neuvěřitelným množstvím odpadků,“ popsal smutný scénář jeden z příslušníků české urbexové komunity. Ve fotoalbech urbexerů se tak často objevují i časosběrné fotografie zachycující postupnou destrukci opuštěných míst.

  • Údajné první známky průzkumnické aktivity lze zachytit v Paříži, kde se v roce 1793 v pařížských katakombách ztratil Philibert Aspairt, jehož tělo bylo ve spleti chodeb nalezeno až po jedenácti letech. Proč se do chodeb vypravil, nicméně zůstává neobjasněné.
  • Zásadnější rozmach tato aktivita zaznamenala až v devadesátých letech minulého století, kdy vyšlo i několik zahraničních publikací nabádajících čtenáře, aby se vypravovali na neobvyklá místa ve městech. Následně pak vznikla řada publikací pojednávajících o podzemí Berlína, New Yorku a dalších měst. Vznik termínu „urban exploration“ je přisuzován kanadskému průzkumníkovi Jeffu Chapmanovi, datuje se do roku 1996.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 11 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 14 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...