Eugéniové: Věda šlechtí člověka. Pro čí dobro? Lidstva?

„Nic není tak nebepečné lidstvu jako lidstvo samo.“ Tvrzení Pavla Štingla dokládá jeho dokumentární esej o eugenice, (pa)vědě zušlechťující lidský rod. Do kin vstoupí Eugéniové 3. dubna.

Štingl k tématu lidskosti v dějinné mašinérii tíhl i v předchozích dokumentech - ať už v Ghettu jménem Baluty, archivním i současném pohledu na židovské ghetto v Lodži; v Druhém životě Lidic o proměnách pohledu na lidickou tragédii nebo v dokumentu Šil jsem u Kubiše, výpovědi přímého pamětníka aktérů atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.  

Všechny snímky spojuje kamera Miroslava Janka (s výjimkou Druhého života Lidic) a historický kontext druhé světové války. Stejné spojnice vedou i k Eugéniům, v nichž je nejvíce z celkových sedmdesáti šesti minut věnováno nacistickému Německu.

4 minuty
UKÁZKA: kapitola "Zákony o sterilizaci"
Zdroj: ČT24

Přesto Štingl téma eugeniky zabírá zeširoka - od dob, kdy právo výběru „nejlepšího“ si vedle přírody začal nárokovat i člověk. Zmiňuje, že nedobrovolné sterilizace mentálně postižených, zločinců a jiných geneticky nežádoucích skupin rozhodně nebyly jen dílem nacistické zlovůle, i když ta se na negativní změně eugeniky z možného „dobrého sluhy“ ve „zlého pána“ podepsala nejvíce. 

Navíc myšlenka natočit o eugenice film vzešla před pěti lety z práce historika Michala Šimůnka, která mapovala projekty rasové vědy v odborných centrech protektorátní Univerzity Karlovy. Tedy už ke konci cesty, na níž se snaha o dokonalost proměnila v sérii masových vražd podle vědecké koncepce. Jednou z rovin Štinglova dokumentu je právě propojení moci a vědy jako legálního způsobu zneužít cokoli.

3 minuty
UKÁZKA: kapitola "Německá věž"
Zdroj: ČT24

Eugéniové jsou více než dokumentem esejí, v níž slova a forma jsou na roveň tématu. Ne výklad mluvících hlav o eugenice, ale spíš koláž (nikoli nahodilá), která obrazem i textem zasahuje stejně jako obsahem. Snímek propojuje archivní záběry (některé jsou publikovány poprvé) s animací (na výtvarné stránce se podíleli Jaroslav Róna, Šárka Ziková, Xenie Hoffmeisterová a Jan Míka) a s ne úplně tradičním komentářem. Pro dokument upravil spisovatel Patrik Ouředník texty ze své knihy Europeana.

Střih vedle sebe staví z pohledu eugeniky „vhodné“ a „nevhodné“ archivní materiály. Přitom do dobových filmů drze vnikají animace (prostoupené symboly, za všechny stačí zmínit „leitmotiv“ vejce), do určité míry s nimi manipulují (v případě nacistických propagandistických záběrů vlastně manipulují s už zmanipulovaným), stejně tak Ouředníkovy texty mají daleko k věcnému komentáři. Oboje předkládanou skutečnost podtrhuje i zesměšňuje. 

V Europeaně Ouředník „převypravuje“ dějiny 20. století s nadhledem, (černým) humorem a často sžíravou ironií. I Eugéniové vrší vedle sebe „vážná“ sdělení a „zábavné“ historky, mnohdy úplné banality a bizarnosti, které ale v tomto sousedství jen zintenzivňují absurdnost a hrůznost viděného.

Nejefektivnějším prostředkem k úzkostnému vyznění dokumentu je právě ono propojení naprosto odlišných, ne-li protikladných, složek („vhodných“ a „nevhodných“, chcete-li) - a zdůrazňuje tak, že i v eugenice se propojily dva protipóly: věda pro dobro lidstva se stala vědou pro zničení člověka. Podle Pavla Štingla nás ohrožuje právě tato ambivalentnost. „Je pro mne velikým poznáním, že dobro a zlo v jistých směrech splývá,“ říká. „Každý z nás je schopen veliké duchovní obnovy, v každém z nás dříme zárodek sebezničení.“

Eugéniové (kteří vznikli v koprodukci České televize) zřejmě nebudou trhat v kinech návštěvnické rekordy. Diváci vnímaví a otevření diskusím by na ně ale měli zajít - promítají se od 3. dubna. 

2 minuty
TRAILER: Eugéniové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
před 1 hhodinou

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
před 7 hhodinami

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
včera v 10:00

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
včera v 08:00

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025
Načítání...