Eugéniové: Věda šlechtí člověka. Pro čí dobro? Lidstva?

„Nic není tak nebepečné lidstvu jako lidstvo samo.“ Tvrzení Pavla Štingla dokládá jeho dokumentární esej o eugenice, (pa)vědě zušlechťující lidský rod. Do kin vstoupí Eugéniové 3. dubna.

Štingl k tématu lidskosti v dějinné mašinérii tíhl i v předchozích dokumentech - ať už v Ghettu jménem Baluty, archivním i současném pohledu na židovské ghetto v Lodži; v Druhém životě Lidic o proměnách pohledu na lidickou tragédii nebo v dokumentu Šil jsem u Kubiše, výpovědi přímého pamětníka aktérů atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.  

Všechny snímky spojuje kamera Miroslava Janka (s výjimkou Druhého života Lidic) a historický kontext druhé světové války. Stejné spojnice vedou i k Eugéniům, v nichž je nejvíce z celkových sedmdesáti šesti minut věnováno nacistickému Německu.

4 minuty
UKÁZKA: kapitola "Zákony o sterilizaci"
Zdroj: ČT24

Přesto Štingl téma eugeniky zabírá zeširoka - od dob, kdy právo výběru „nejlepšího“ si vedle přírody začal nárokovat i člověk. Zmiňuje, že nedobrovolné sterilizace mentálně postižených, zločinců a jiných geneticky nežádoucích skupin rozhodně nebyly jen dílem nacistické zlovůle, i když ta se na negativní změně eugeniky z možného „dobrého sluhy“ ve „zlého pána“ podepsala nejvíce. 

Navíc myšlenka natočit o eugenice film vzešla před pěti lety z práce historika Michala Šimůnka, která mapovala projekty rasové vědy v odborných centrech protektorátní Univerzity Karlovy. Tedy už ke konci cesty, na níž se snaha o dokonalost proměnila v sérii masových vražd podle vědecké koncepce. Jednou z rovin Štinglova dokumentu je právě propojení moci a vědy jako legálního způsobu zneužít cokoli.

3 minuty
UKÁZKA: kapitola "Německá věž"
Zdroj: ČT24

Eugéniové jsou více než dokumentem esejí, v níž slova a forma jsou na roveň tématu. Ne výklad mluvících hlav o eugenice, ale spíš koláž (nikoli nahodilá), která obrazem i textem zasahuje stejně jako obsahem. Snímek propojuje archivní záběry (některé jsou publikovány poprvé) s animací (na výtvarné stránce se podíleli Jaroslav Róna, Šárka Ziková, Xenie Hoffmeisterová a Jan Míka) a s ne úplně tradičním komentářem. Pro dokument upravil spisovatel Patrik Ouředník texty ze své knihy Europeana.

Střih vedle sebe staví z pohledu eugeniky „vhodné“ a „nevhodné“ archivní materiály. Přitom do dobových filmů drze vnikají animace (prostoupené symboly, za všechny stačí zmínit „leitmotiv“ vejce), do určité míry s nimi manipulují (v případě nacistických propagandistických záběrů vlastně manipulují s už zmanipulovaným), stejně tak Ouředníkovy texty mají daleko k věcnému komentáři. Oboje předkládanou skutečnost podtrhuje i zesměšňuje. 

V Europeaně Ouředník „převypravuje“ dějiny 20. století s nadhledem, (černým) humorem a často sžíravou ironií. I Eugéniové vrší vedle sebe „vážná“ sdělení a „zábavné“ historky, mnohdy úplné banality a bizarnosti, které ale v tomto sousedství jen zintenzivňují absurdnost a hrůznost viděného.

Nejefektivnějším prostředkem k úzkostnému vyznění dokumentu je právě ono propojení naprosto odlišných, ne-li protikladných, složek („vhodných“ a „nevhodných“, chcete-li) - a zdůrazňuje tak, že i v eugenice se propojily dva protipóly: věda pro dobro lidstva se stala vědou pro zničení člověka. Podle Pavla Štingla nás ohrožuje právě tato ambivalentnost. „Je pro mne velikým poznáním, že dobro a zlo v jistých směrech splývá,“ říká. „Každý z nás je schopen veliké duchovní obnovy, v každém z nás dříme zárodek sebezničení.“

Eugéniové (kteří vznikli v koprodukci České televize) zřejmě nebudou trhat v kinech návštěvnické rekordy. Diváci vnímaví a otevření diskusím by na ně ale měli zajít - promítají se od 3. dubna. 

2 minuty
TRAILER: Eugéniové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
24. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...