Dvě + 1. Tak rozdílní, přesto v souznění

Praha - Galerie Novoměstské radnice na Karlově náměstí v Praze 2 uspořádala společnou výstavu třem umělcům. Pod nicneříkajícím názvem Dvě + 1 je ukryta zajímavá expozice dvou malířek a jednoho nábytkového designéra. Alenu Beldovou, Markétu Jírovou a Jaroslava Šustu umělecky zdánlivě nic nespojuje, přesto jejich společná výstava hovoří příbuzným jazykem. Bez patosu a velkých gest se před návštěvníkem odkrývá výpověď o tvořivém vnímání světa. Ve výstavní síni se tentokrát sešli tři umělci, kteří poctivě přehlížejí momentálními trendy a cílevědomě jdou za svou věcí s velkým soustředěním.

Díla obou žen, malířek, spolu vedou dynamický dialog. Každá k publiku hovoří jiným výrazem. Zatímco Alena Beldová v jemně stylizované podobě zachycuje více méně reálné krajiny, Markéta Jírová se vyjadřuje přes abstrakci. Vhodná instalace děl, která obě tak odlišné umělkyně staví přímo vedle sebe, díky přiznanému kontrastu umocňuje jejich originalitu a vyzdvihuje osobitou poetiku.

Krajiny Aleny Beldové působí především přes atmosféru, která z nich vystupuje. Jemná barevnost, někdy záměrně potlačená, jindy v pastelových tónech, doprovází skoro snové motivy. Naproti tomu nesmlouvavě plná barevnost děl Markéty Jírové dává vyniknout niterným pocitům umělkyně, které jsou předloženy před diváka s obdivuhodnou upřímností. Co obě výtvarnice ovšem spojuje, je nadhled, trocha ironie a přítomnost jemného humoru.

V instalaci Galerie Novoměstské radnice jsou díla obou výtvarnic jakoby zasazená do jemně luxusního pokoje, který svým vycizelovaným nábytkem vytvořil Jaroslav Šusta. Jeho židle, křesla, stolky, pohovka, ale i schody vynikají dokonalým řemeslným zpracováním materiálů pro nábytek nepříliš obvyklých – od přírodní kůže přes olověná obložení až po desky stolů se speciální úpravou. Tím hlavním, čím ovšem Šusta oslovuje, je nápaditost, nezvyklé tvary a nosnost myšlenky, která jeho solitérní objekty povyšuje do roviny uměleckého díla. Sám k tomu dodává: „Snažím se, aby moje věci nebyly módním zbožím, ale aby byly nadčasové.“

Nadčasově působí i celá expozice, neboť ani jeden z umělců si na nic nehraje, nejde po povrchu a netouží za každou cenu se zalíbit. Poctivost, citlivost a víra v estetičnost vyzařuje z neokázalé výstavy Dvě + 1, kterou lze vidět do 28. září denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 22 mminutami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 9 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 22 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...