Dům Ostravica ožívá. Fasádu ozdobila streetartová Madona

Fasádu chátrajícího obchodního domu Ostravica-Textilia v Ostravě ozdobil rozměrný portrét. Malbu Madona na Ostravici vytvořil o víkendu americký pouliční výtvarník Nils Westergard. Vznikla na fasádě objektu D za méně než 30 hodin. Akce je součástí projektu Ostravica 2020, který chce nevyužitou budovu oživit.

„Když Nils slyšel o osudu Ostravice, která se z luxusního módního domu přeměnila na ruinu a po letech chátrání v ní usilujeme o vznik kulturního centra, přišel s nápadem, že na fasádě vytvoří malbu Madony Ostravice. To mě nadchlo, protože právě to je příklad umění, které chceme v Ostravici podporovat,“ dodal koordinátor projektu Daniel Zeman.

Madona pro Ostravu

Westergard do Ostravy přicestoval vlakem z Amsterdamu v pátek, malbu vytvořil během víkendu. „Výsledná malba je mnohem větší, než jsem původně zamýšlel,“ uvedl autor. „Obraz bych rád věnoval všem Ostravanům, kterým osud Ostravice není lhostejný.“

Podle Westergarda se jedná o jeden z největších streetartových obrazů v Česku a současně o druhé největší dílo, které vytvořil. To první se nachází v New Yorku a na výšku měří 30 metrů.

Nahrávám video
Dům Ostravica ozdobila Madona
Zdroj: ČT24

„Nilsovy malby jsou ve světě populární a objekty, na nichž vznikly, se dostaly na kulturní mapu a staly se vyhledávanými místy. Věřím, že toto bude i příběh Ostravice,“ dodal Zeman.

Westergard je streetartový umělec a filmový tvůrce s americko-belgickými kořeny. Žije v Richmondu v USA. Ve 14 letech začal vytvářet graffiti, nyní maluje technikou stencils (malování přes šablonu).

Ve svých streetartových dílech se zaměřuje na zpodobňování lidí. Zachycuje obličeje v různých pozicích, obvykle v černobílých barvách. Westergardovy malby najdeme například v Sydney, Melbourne, Berlíně, Londýně a dalších metropolích světového streetartu.

Prostor dostane kultura

Chátrající prostory obchodního domu Ostravica pozvolna ožívají. Dělníci nyní objekt vysoušejí a připravují na rekonstrukci. Veřejnosti se znovu otevře zřejmě už příští rok, i když jen provizorně. Prostor dostane hlavně kultura. V budoucnu by plánované kulturní centrum měly doplnit další projekty jako hospoda, kino či umělecká škola.

Podle Daniela Zemana potrvá přibližně čtyři roky, než se do budov naplno vrátí život. V kulturním centru se počítá s pořádáním divadelních představení, koncertů, projekcí nebo výstav. Například Irma Kaňová tam nafotila sérii fotografií. Pořadatelé divadelního festivalu Move fest zde zase natáčeli taneční film Luxury Memories.

  • Komplex tvoří tři domy. Nejstarší je budova bývalé banky z roku 1905, kterou navrhl vídeňský architekt Wunibald Deininger. Roku 1911 byl postaven podle návrhu Felixe Neumanna bývalý obchodní a nájemní dům a roku 1929 obchodní dům Textilia.
  • Textilia, kterou navrhla berlínská architektka Marie Formmerová, patřila k největším a nejluxusnějším obchodním domům v republice. Přežil bombardování za 2. světové války a fungoval i po znárodnění za komunismu, dostal ale nové jméno – Ostravica.
  • Zkáza přišla osm let po privatizaci v roce 2000, kdy se stal majitelem komplexu opavský podnikatel Kamil Kolek. Při opravách, na které neměl povolení, se za provozu obchodního domu zřítily stropy a část střechy. Dostal za to podmínku. Roku 2001 krátce zprovoznil část objektu. Od té doby je uzavřený.
  • Roku 2005 koupila obchodní dům firma Ostravica Fashion, která odstranila následky havárie. V roce 2010 se stala vlastníkem developerská společnost Amádeus Real, jež přišla s projektem obchodního centra za 2,5 miliardy. Koupila i sousední městské pozemky. Nejstarší budovu chtěla zbourat.
  • Protože společnost nedostala územní rozhodnutí, odstoupila roku 2012 od smlouvy a roku 2013 žalovala město o 1,6 miliardy za zmařenou investici. To město neuznává a soudí se. Požaduje také doplatit asi sedm milionů, jež firma dluží za pozemky. Stav komplexu se neustále zhoršuje, hrozí demolice rohového domu, který nedostal památkovou ochranu. Město marně vymáhalo udržovací práce v objektu.
  • Od roku 2012 začala bojovat za záchranu komplexu občanská iniciativa. Petici za zachování objektů podepsalo přes sedm tisíc lidí. Petiční výbor podal také trestní oznámení na majitele. Roku 2014 převedla firma Amádeus Real domy firmě RME Czech majitele Nikose Boborase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koprodukční český dokument Pan Nikdo proti Putinovi získal cenu BAFTA

Snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české koprodukci, získal v neděli cenu BAFTA za nejlepší dokumentární film. Je už rovněž v nominacích na Oscara. Nejlepším loňským filmem je podle britských cen akční černá komedie Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona.
22. 2. 2026Aktualizováno22. 2. 2026

Česko-slovenský dokument je nejlepším na Berlinale, může se ucházet o Oscara

Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki získal na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Hlavní cenu Zlatého medvěda získal film Gelbe Briefe (Žluté dopisy) německého režiséra tureckého původu Ilkera Cataka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Indický umělec Sahej Rahal vypráví pomocí mýtů i obrazovek

Mezi hrou a vyprávěním se pohybuje tvorba indického umělce Saheje Rahala. V pražské Galerii Rudolfinum představují jeho malby, rytiny a sochy, ale i velkoformátové audiovizuální instalace a videohru. Rahal ve své tvorbě mísí dávné mýty, iluze, mluvící tvory i hybridy.
21. 2. 2026

Nejúspěšnější světové hity roku 2025 dostaly poprvé na vrchol K-pop hvězdy

Celosvětově nejúspěšnějším singlem roku 2025 byla skladba APT., kterou společně nahráli Rosé a Bruno Mars. Žebříček sestavila Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Poprvé se na jeho vrcholu ocitla skladba, která není jen v angličtině a je zpívaná hvězdou K-popu.
20. 2. 2026
Načítání...