Dům Ostravica ožívá. Fasádu ozdobila streetartová Madona

Fasádu chátrajícího obchodního domu Ostravica-Textilia v Ostravě ozdobil rozměrný portrét. Malbu Madona na Ostravici vytvořil o víkendu americký pouliční výtvarník Nils Westergard. Vznikla na fasádě objektu D za méně než 30 hodin. Akce je součástí projektu Ostravica 2020, který chce nevyužitou budovu oživit.

„Když Nils slyšel o osudu Ostravice, která se z luxusního módního domu přeměnila na ruinu a po letech chátrání v ní usilujeme o vznik kulturního centra, přišel s nápadem, že na fasádě vytvoří malbu Madony Ostravice. To mě nadchlo, protože právě to je příklad umění, které chceme v Ostravici podporovat,“ dodal koordinátor projektu Daniel Zeman.

Madona pro Ostravu

Westergard do Ostravy přicestoval vlakem z Amsterdamu v pátek, malbu vytvořil během víkendu. „Výsledná malba je mnohem větší, než jsem původně zamýšlel,“ uvedl autor. „Obraz bych rád věnoval všem Ostravanům, kterým osud Ostravice není lhostejný.“

Podle Westergarda se jedná o jeden z největších streetartových obrazů v Česku a současně o druhé největší dílo, které vytvořil. To první se nachází v New Yorku a na výšku měří 30 metrů.

Nahrávám video

„Nilsovy malby jsou ve světě populární a objekty, na nichž vznikly, se dostaly na kulturní mapu a staly se vyhledávanými místy. Věřím, že toto bude i příběh Ostravice,“ dodal Zeman.

Westergard je streetartový umělec a filmový tvůrce s americko-belgickými kořeny. Žije v Richmondu v USA. Ve 14 letech začal vytvářet graffiti, nyní maluje technikou stencils (malování přes šablonu).

Ve svých streetartových dílech se zaměřuje na zpodobňování lidí. Zachycuje obličeje v různých pozicích, obvykle v černobílých barvách. Westergardovy malby najdeme například v Sydney, Melbourne, Berlíně, Londýně a dalších metropolích světového streetartu.

Prostor dostane kultura

Chátrající prostory obchodního domu Ostravica pozvolna ožívají. Dělníci nyní objekt vysoušejí a připravují na rekonstrukci. Veřejnosti se znovu otevře zřejmě už příští rok, i když jen provizorně. Prostor dostane hlavně kultura. V budoucnu by plánované kulturní centrum měly doplnit další projekty jako hospoda, kino či umělecká škola.

Podle Daniela Zemana potrvá přibližně čtyři roky, než se do budov naplno vrátí život. V kulturním centru se počítá s pořádáním divadelních představení, koncertů, projekcí nebo výstav. Například Irma Kaňová tam nafotila sérii fotografií. Pořadatelé divadelního festivalu Move fest zde zase natáčeli taneční film Luxury Memories.

  • Komplex tvoří tři domy. Nejstarší je budova bývalé banky z roku 1905, kterou navrhl vídeňský architekt Wunibald Deininger. Roku 1911 byl postaven podle návrhu Felixe Neumanna bývalý obchodní a nájemní dům a roku 1929 obchodní dům Textilia.
  • Textilia, kterou navrhla berlínská architektka Marie Formmerová, patřila k největším a nejluxusnějším obchodním domům v republice. Přežil bombardování za 2. světové války a fungoval i po znárodnění za komunismu, dostal ale nové jméno – Ostravica.
  • Zkáza přišla osm let po privatizaci v roce 2000, kdy se stal majitelem komplexu opavský podnikatel Kamil Kolek. Při opravách, na které neměl povolení, se za provozu obchodního domu zřítily stropy a část střechy. Dostal za to podmínku. Roku 2001 krátce zprovoznil část objektu. Od té doby je uzavřený.
  • Roku 2005 koupila obchodní dům firma Ostravica Fashion, která odstranila následky havárie. V roce 2010 se stala vlastníkem developerská společnost Amádeus Real, jež přišla s projektem obchodního centra za 2,5 miliardy. Koupila i sousední městské pozemky. Nejstarší budovu chtěla zbourat.
  • Protože společnost nedostala územní rozhodnutí, odstoupila roku 2012 od smlouvy a roku 2013 žalovala město o 1,6 miliardy za zmařenou investici. To město neuznává a soudí se. Požaduje také doplatit asi sedm milionů, jež firma dluží za pozemky. Stav komplexu se neustále zhoršuje, hrozí demolice rohového domu, který nedostal památkovou ochranu. Město marně vymáhalo udržovací práce v objektu.
  • Od roku 2012 začala bojovat za záchranu komplexu občanská iniciativa. Petici za zachování objektů podepsalo přes sedm tisíc lidí. Petiční výbor podal také trestní oznámení na majitele. Roku 2014 převedla firma Amádeus Real domy firmě RME Czech majitele Nikose Boborase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
před 27 mminutami

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 3 hhodinami

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
včera v 10:59

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Z Renoirova muzea někdo ukradl čtyři díla. Dva obrazy se našly poblíž

Z muzea Pierra-Augusta Renoira v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie byly nad ránem ukradeny čtyři obrazy umělce. Dva z nich zloději na útěku upustili a byly opět nalezeny, oznámil později podle agentury AFP starosta města Bryan Masson.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Kvíz: Trefíte do Středozemě, Jurského parku nebo na Laputu?

J. R.R. Tolkien, Verne nebo Carroll stvořili místa, dokonce celé světy, které ve skutečnosti neexistují a pro cestu do nich stačí fantazie. Přesto mají svou historii, a dokonce mapy, jak dokládá aktuální výstava knihovny v Curychu. V kvízu si můžete ověřit, jestli byste se v atlasu smyšlených míst zvládli zorientovat.
8. 9. 2026

Benátský festival poznává Valerii a týden divů

Filmový festival v Benátkách promítá československý snímek Valerie a týden divů. Dramaturgie přehlídky ho vybrala do sekce Venezia Classici mezi téměř dvacítku restaurovaných filmů z celého světa.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.