Dům Ostravica ožívá. Fasádu ozdobila streetartová Madona

Fasádu chátrajícího obchodního domu Ostravica-Textilia v Ostravě ozdobil rozměrný portrét. Malbu Madona na Ostravici vytvořil o víkendu americký pouliční výtvarník Nils Westergard. Vznikla na fasádě objektu D za méně než 30 hodin. Akce je součástí projektu Ostravica 2020, který chce nevyužitou budovu oživit.

„Když Nils slyšel o osudu Ostravice, která se z luxusního módního domu přeměnila na ruinu a po letech chátrání v ní usilujeme o vznik kulturního centra, přišel s nápadem, že na fasádě vytvoří malbu Madony Ostravice. To mě nadchlo, protože právě to je příklad umění, které chceme v Ostravici podporovat,“ dodal koordinátor projektu Daniel Zeman.

Madona pro Ostravu

Westergard do Ostravy přicestoval vlakem z Amsterdamu v pátek, malbu vytvořil během víkendu. „Výsledná malba je mnohem větší, než jsem původně zamýšlel,“ uvedl autor. „Obraz bych rád věnoval všem Ostravanům, kterým osud Ostravice není lhostejný.“

Podle Westergarda se jedná o jeden z největších streetartových obrazů v Česku a současně o druhé největší dílo, které vytvořil. To první se nachází v New Yorku a na výšku měří 30 metrů.

Nahrávám video

„Nilsovy malby jsou ve světě populární a objekty, na nichž vznikly, se dostaly na kulturní mapu a staly se vyhledávanými místy. Věřím, že toto bude i příběh Ostravice,“ dodal Zeman.

Westergard je streetartový umělec a filmový tvůrce s americko-belgickými kořeny. Žije v Richmondu v USA. Ve 14 letech začal vytvářet graffiti, nyní maluje technikou stencils (malování přes šablonu).

Ve svých streetartových dílech se zaměřuje na zpodobňování lidí. Zachycuje obličeje v různých pozicích, obvykle v černobílých barvách. Westergardovy malby najdeme například v Sydney, Melbourne, Berlíně, Londýně a dalších metropolích světového streetartu.

Prostor dostane kultura

Chátrající prostory obchodního domu Ostravica pozvolna ožívají. Dělníci nyní objekt vysoušejí a připravují na rekonstrukci. Veřejnosti se znovu otevře zřejmě už příští rok, i když jen provizorně. Prostor dostane hlavně kultura. V budoucnu by plánované kulturní centrum měly doplnit další projekty jako hospoda, kino či umělecká škola.

Podle Daniela Zemana potrvá přibližně čtyři roky, než se do budov naplno vrátí život. V kulturním centru se počítá s pořádáním divadelních představení, koncertů, projekcí nebo výstav. Například Irma Kaňová tam nafotila sérii fotografií. Pořadatelé divadelního festivalu Move fest zde zase natáčeli taneční film Luxury Memories.

  • Komplex tvoří tři domy. Nejstarší je budova bývalé banky z roku 1905, kterou navrhl vídeňský architekt Wunibald Deininger. Roku 1911 byl postaven podle návrhu Felixe Neumanna bývalý obchodní a nájemní dům a roku 1929 obchodní dům Textilia.
  • Textilia, kterou navrhla berlínská architektka Marie Formmerová, patřila k největším a nejluxusnějším obchodním domům v republice. Přežil bombardování za 2. světové války a fungoval i po znárodnění za komunismu, dostal ale nové jméno – Ostravica.
  • Zkáza přišla osm let po privatizaci v roce 2000, kdy se stal majitelem komplexu opavský podnikatel Kamil Kolek. Při opravách, na které neměl povolení, se za provozu obchodního domu zřítily stropy a část střechy. Dostal za to podmínku. Roku 2001 krátce zprovoznil část objektu. Od té doby je uzavřený.
  • Roku 2005 koupila obchodní dům firma Ostravica Fashion, která odstranila následky havárie. V roce 2010 se stala vlastníkem developerská společnost Amádeus Real, jež přišla s projektem obchodního centra za 2,5 miliardy. Koupila i sousední městské pozemky. Nejstarší budovu chtěla zbourat.
  • Protože společnost nedostala územní rozhodnutí, odstoupila roku 2012 od smlouvy a roku 2013 žalovala město o 1,6 miliardy za zmařenou investici. To město neuznává a soudí se. Požaduje také doplatit asi sedm milionů, jež firma dluží za pozemky. Stav komplexu se neustále zhoršuje, hrozí demolice rohového domu, který nedostal památkovou ochranu. Město marně vymáhalo udržovací práce v objektu.
  • Od roku 2012 začala bojovat za záchranu komplexu občanská iniciativa. Petici za zachování objektů podepsalo přes sedm tisíc lidí. Petiční výbor podal také trestní oznámení na majitele. Roku 2014 převedla firma Amádeus Real domy firmě RME Czech majitele Nikose Boborase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 10 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 12 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled