Je to naprostá danost, kterou nemá cenu zpochybňovat, nebo je na současném ekonomickém modelu cosi shnilého? Po dystopické výstavě, která zatočila s vírou diváka ve vlastní možnost volby, DOX vyhnal na porážku další nezpochybnitelnou modlu - peníze. Dvacet osm umělců z Česka i zahraničí zkoumá Duši peněz. A také se ptá, jestli by ve své současné podobě přišla do nebe nebo rovnou do pekla.
Španělský umělec José Maríá Cano si těsně před úderem poslední finanční krize všiml, že peníze pro řadu lidí přestávají být pouhým prostředkem k vysněným cílům, ale stávají se samostatným fetišem. „Některé lidi fascinují boháči, i když jim z jejich bohatství nikdy nic nekápne. Milují je jen pro lásku samu. Začal jsem tedy malovat krásu peněz, která obstojí sama o sobě,“ vysvětlil své dílo.
Peníze změnily i tři tisíce let starý rituál, jimž Číňané získávají přímluvu z onoho světa. Zatímco dříve pálili tradiční předměty, teď kromě napodobenin peněz v miliardové zemi hoří repliky spotřebního zboží diktované západním konzumem.
„Svým způsobem je tento rituál lupou, která nám umožňuje vidět, po čem obyčejní lidé v Číně touží. Je to pár věcí, po kterých také bažíme, poslední telefon od Applu, produkty značek Gucci a Prada. Je to velmi skromná kolekce snů,“ domnívá se Wolfgang Scheppe, autor tohoto Supermarketu mrtvých.
Jeho dílo je možná zajímavou kuriozitou, v jiných částech výstavy je stisk neviditelné ruky trhu podstatně méně úsměvný. Upozorňují i na to, že na světě v současnosti dře třicet milionů otroků, kteří v lepším případě prodávají své tělo, v horším orgány a zdraví.
Duše peněz nekončí bezvýchodně - nabízí i změnu perspektivy v podobě současných světových experimentů a iniciativy. Je realita, založená na současném ekonomickém modelu, logická nebo spíš patologická? Zamyšlení poskytne výstava v DOX návštěvníkům do 6. června.
