A tak do toho zřejmě půjdou, navzdory tomu, že ona to už dlouho nedělala a on si při poslední kopulaci (kdypak že to bylo?) zpřetrhal kolenní vazy. Také si mohli říci 'lepší nikdy než blbě' a jít od toho ze strachu, že to nedají. Ale to bychom museli do jiného žánru, protože takhle to v romantických komediích, kterým žádné obehrané klišé není cizí, prostě nechodí.
Úsměvná a v zásadě laskavá „podzimní“ romantická sonáta o lásce, kterou ve vyšeptalém netvorovi probudila kultivovaná barová zpěvačka na prahu raného sénia, se rozhodně nestane kultovní teenagerovskou peckou. Není totiž pro tuhle cílovku dost hustá ani moc cool, nehraje v ní Zac Efron ani Robert Pattinson a nezpívá Britney Spearsová nebo alespoň Ben Cristovao. Je to taková ničím zvláštním nepřekvapující žánrovka, komponovaná evidentně pro odrostlejší dospěláky, z režijní dílny zkušeného filmaře Roba Reinera (Misery nechce zemřít, Pár správných chlapů). A ten úsměvnou romantiku umí, viz Když Harry potkal Sally nebo Americký prezident, kde si tenhle formát vyzkoušel i s Michaelem Douglasem, s nímž se tak tentokrát vrací tak říkajíc na „místo činu“.
Lepší je to udělat než to vůbec nedělat!
V tomhle duchu natočil Rob Rainer (jehož režijní tvorba kulminovala spíše na počátku devadesátých let) standardní a průměrnou romantickou komedii o tom, jak arogantní a posléze prohlédnuvší a napravený zhovadilec skrze setkání se ženou, která za to stojí (a v daném případě i malou, nechtěnou vnučkou Sarah), nakonec ke štěstí přišel. To jsme už viděli v různých mutacích a obsazeních mnohokrát. A také lépe. Když totiž vnučku Sarah vyměníte za roztomilého psíka, bruselského grifonka Verdella, nerudného Michaela Douglase za ještě nerudnějšího Jacka Nicholsona a na lásku vzpomínajíci Dianu Keatonovou za o lásku bojující Helen Huntovou, máte tu schéma jak vystřižené (neřku-li přímo okopčené) podle kultovního, oscarového hitu Lepší už to nebude.
Tahle duplicita není zas až tak překvapivá, když si uvědomíte, že je pod oběma opusy podepsán stejný scenárista Mark Andrus, který tentokrát komponuje tak trochu ve stylu Zahraj to znovu, Same. Společným jmenovatelem obou snímků je osvědčený a milionkrát i v běžné denní praxi vyzkoušený ženský algoritmus „nechte ho vysmahnout, pořádně ho poduste ve vlastní, arogantní šťávě – a až vyměkne, tak mu dejte šanci“! Rozdíl je v tom, že zatímco Lepší už to nebude se opíral o skvělý původní scénář a brilantní herecké výkony, Lepší teď než nikdy scenáristicky spíše jen vlažně a hůř opisuje a herecké výkony ústředního tandemu jsou sice sympatické, ale v podstatě průměrné (což platí zejména pro Dianu Keatonovou). Navzdory tomu je ale třeba přiznat, že právě tito dva dodávají omletému, klišoidnímu a předpověditelnému příběhu, který nezdobí ani převratně vynalézavá režie, alespoň jakousi přidanou hodnotu a jejich interakce je (na to, že spolu předtím nikdy nespolupracovali) docela zábavná, i když vzájemná chemie je hodně vlažná.
Každá šance může být poslední
A jsou mezi námi takoví, kteří jich potřebují víc. Třeba jako tenhle Oren Little (Michael Douglas), osamělý parchant s okoralým srdcem, což je stav, který mu vyhovuje, protože z něj tím pádem mají všichni bobky. Takže nikoho ani moc nepřekvapilo, že když u něj zazvonil jeho syn, který potřeboval pohlídat desetiletou dceru Sarah, než si odkroutí pár měsíců v base, poslal ho do háje. Jenomže je tu ještě Ona, jeho podnájemnice a mateřská cíťa Leah (Diane Keatonová), hezčí polovina kdysi slavného dua, která zpívá pro pamětníky v místním pajzlu, pláče po každém refrénu a jediná je schopna pozvat Orena na mojito nebo alespoň na nudle, na kteréžto ho s vydatným přispěním malé Sarah, nakonec utáhne.
Již z úvodního dlouhatánského záběru, v němž kamera Reada Morana proplouvá nad zátokou s jachtami a rozlehlými bílými usedlostmi až (podkresleno chytlavým cajdákem) skončí v Orenově bílém kabrioletu, je patrné, v jakém žánru se budeme následující hoďku a půl pohybovat. A po několika úvodních sekvencích s Orenem bude každému stejně jasné, že naším průvodcem bude životem semletý (a v tomto ohledu docela přesvědčivý) Michael Douglas, osamělý a permanentně prudící vošoust, antiromantická figura, která nikoho nechce, nikoho nehledá a nikomu tím pádem nedovolí, aby se k ní přiblížil. A že to s ním dopadne podstatně lépe nežli s Olbrachtovými Zlými samotáři, je způsobeno tím, že je to v podstatě hodný samotář, což vy víte od samého začátku, zatímco on potřebuje půldruhé hodiny filmového času, aby na to konečně sám přišel.
Při vší úctě k oscarové Diane Keatonové (Annie Hallová) i jejímu mile nervóznímu a elegantnímu hereckému a pěveckému výkonu se nemohu zbavit pocitu, že její figura tu spíše jen distinguovaně přicmrndává vitálnímu hajzlovství stále charismatického Michaela Douglase, který si citového chcípáka Orena evidentně hodně užívá (a navíc mu prospívalo, že to měl z natáčení hodně blízko do svého „domečku“ v Conecticutu). Tuhle ústřední dvojku pak doplňuje k Orenovi dočasně odložené dítě Sterling Jerinsová, která je milá a přirozená jak desetiletá děvčata a psi (v tomto případě rotvajler Barvínek, který sežral i to, že se na něj střílí paintbalkou) na place mnohdy bývají.
Má rád, když ho lidi nemají rádi
Rob Reiner je zkušený hollywoodský profesionál, který umí z komediálně laděné romantiky vycedit, co se v tomhle žánru očekává. A vzhledem k předpokládané cílovce, kterou je třeba hledat spíše ve vyznavačích rodinných spektáklů, volí spíše poklidné tempo relaxační pohodovky protkané sem tam nějakou tou úsměvnou hláškou nebo bizarní situací (Oren rodí černošku na svém privátním gauči) a směřující k očekávanému happy endu, v němž všichni zúčastnění natěšeně sledují, jak se rodí motýl. Tohle přece staršímu publiku rozhodně nemůže ublížit. Sešli se tu velké hvězdy (před kamerou i na režijním křesle), které jsou sice už za zenitem, ale pořád ještě umí dát feel-good movie, co jeho jest.
A tak všichni můžeme sledovat podíl vnučky Sarah a barovky Leah na polidštění sarkastické bestie Orena a s jistou závistí sledovat, že američtí důchodci, zvláště jsou-li za vodou, mají ještě pořádné roupy. Na Oscary to tentokrát sice nebude, ale marné není ani ujištění, že každá láska něco stojí. Jde jen o to, kolik jsme za ni ochotni utratit.
AND SO IT GOES/LEPŠÍ TEĎ NEŽ NIKDY - USA 2014, 94 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Rob Reiner. Scénář: Mark Andrus. Kamera: Reed Morano. Hudba: Marc Shaiman. Hrají: Michael Douglas (Oren Little), Diane Keatonová (Leah), Sterling Jerinsová (Sarah), Paloma Guzmánová (Selena), Austin Lysy (Kyle). V kinech od 11. září 2014.
