Do kin míří Fichtelberg. O dozrávání rytíře vypráví hrané scény i animace

Do kin vstoupí 9. října vizuálně poetický film Fichtelberg režiséra a scenáristy Šimona Koudely. Stylizovaný příběh o mladém rytíři, který se vydává za poznáním i svobodou, kombinuje hrané scény s animací. Snímek vznikl v koprodukci České televize.

Příběh se odehrává v roce 1547 v Jizerských horách, kde se české, německé a italské obyvatelstvo setkává v oblasti tuzemských hraničních hor. „Má to reálný historický základ, hrají v tom dvě reálné historické postavy a všechno, co se ve filmu děje, není úplně vymyšlené. Takže by se dalo říct, že by se ten příběh klidně mohl stát,“ uvedl Koudela, který je rovněž autorem scénáře a výtvarné koncepce.

Do osady v Jizerských horách přijíždí mladý rytíř Petr Pětipeský z Chýš a Egenbergu. Má za úkol řídit stavbu kamenného mostu přes hlubokou propast, aby se otevřela cesta k očekávanému bohatství ukrytému v horách. Místní osadníci ale žijí v zajetí pověr a stavby se bojí. Rytíř Petr si začíná uvědomovat, že za jejich strachem se skrývá skutečné nebezpečí. Když za záhadných okolností zmizí dívka Alma, vydává se Petr po její stopě a ocitá se v neznámém světě plném tajemství, starých technologií a skrytých nebezpečí.

Z filmu Fichtelberg
Zdroj: CinemArt

„Je to cesta mladého hrdiny za dobrodružstvím, poznáním sama sebe, za hledáním vlastní duše. Musí se dostat až za hranici svého života, kde něco pozná, něco pochopí a stane se z něj jiný člověk. Dá se říci, že dozraje,“ říká Koudela.

Hlavní roli Petra ztvárnil Jan Dlouhý, hlavní ženskou postavu hraje Viktória Jurištová. Vedle nich se ve filmu objevují Ivan Franěk, Ondřej Stupka, Jaroslav Plesl, Jiří Štěpnička nebo Karel Dobrý.

Rodinný film s filozofickým přesahem

„Je to cenný projekt, podklad pro rodinný dobrodružný film s filozofickým přesahem. Zároveň je to připomínka fantastické, a přitom pravdivé historie zapomenutých dolů a skláren v českém pohraničí,“ podotkla dramaturgyně Tereza Brdečková.

Kombinací hraných scén a animace evokuje snímek tvorbu Karla Zemana, režiséra Cesty do pravěku. Koudela ale přistupuje k tomuto srovnávání opatrně.

„Karel Zeman je pro mě génius světového formátu. Má filmy, které jsou od začátku do konce trikové. To já ve snímku Fichtelberg nemám, spíše jsme se rozhodli jít cestou hraného filmu s animovanými pasážemi. Ke Karlovi Zemanovi bych to přirovnal v tom smyslu, že on rád kombinoval hranou akci s animací. Dá se proto říct, že je pro mě inspirací. Ale dávám to do velkých uvozovek, protože jeho věci jsou tak nádherné a my jsme proti němu vlastně hraný film,“ vysvětlil.

Jaroslav Plesl a Jan Dlouhý
Zdroj: CinemArt

Strmé skály a rozbouřené řeky

Fichtelberg se natáčel na vizuálně působivých lokacích, mimo jiné v lomu Požáry, v Českosaském Švýcarsku, na Kokořínsku, v klášteře Doksany či v Praze. Animované prvky jsou digitálně stylizované do atmosféry středověkých kronik, iluminací a rytin.

„Při psaní jsem se moc neomezoval, což pak ale při realizaci vyžadovalo točit v náročných podmínkách – v nebezpečně vysokých strmých skalách, v horské rozbouřené řece i, doslova, v ohni. Lidé ve štábu i herci museli kvůli tomu až riskovat, jít do sebezapření a já jim za to děkuji,“ uvedl režisér.

Viktória Jurištová
Zdroj: CinemArt

Koudela dosud natáčel pro Českou televizi dokumentární snímky a režíruje pořady a přenosy, zejména s hudební tematikou. Jako autor animací a trikových záběrů kooperoval na různých českých filmech. Fichtelberg je jeho celovečerním debutem, premiéru měl na letošním festivalu pro děti a mládež ve Zlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
před 2 hhodinami

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
včera v 10:00

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
včera v 08:00

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025

Po Dýchej přišlo Opatruj, druhé posmrtné album Stypky a Bandjeez

Téměř pět let po předčasném odchodu Davida Stypky vychází jeho druhé posmrtné album. Stejně jako v případě předchozí nahrávky Dýchej i písně z novinky Opatruj Stypka skládal a nahrával s kapelou Bandjeez, ale už je nestihl vydat. Zesnulého skladatele a zpěváka připomenou také příští rok koncerty s filharmonickým doprovodem.
7. 11. 2025
Načítání...