Do kin míří Fichtelberg. O dozrávání rytíře vypráví hrané scény i animace

Do kin vstoupí 9. října vizuálně poetický film Fichtelberg režiséra a scenáristy Šimona Koudely. Stylizovaný příběh o mladém rytíři, který se vydává za poznáním i svobodou, kombinuje hrané scény s animací. Snímek vznikl v koprodukci České televize.

Příběh se odehrává v roce 1547 v Jizerských horách, kde se české, německé a italské obyvatelstvo setkává v oblasti tuzemských hraničních hor. „Má to reálný historický základ, hrají v tom dvě reálné historické postavy a všechno, co se ve filmu děje, není úplně vymyšlené. Takže by se dalo říct, že by se ten příběh klidně mohl stát,“ uvedl Koudela, který je rovněž autorem scénáře a výtvarné koncepce.

Do osady v Jizerských horách přijíždí mladý rytíř Petr Pětipeský z Chýš a Egenbergu. Má za úkol řídit stavbu kamenného mostu přes hlubokou propast, aby se otevřela cesta k očekávanému bohatství ukrytému v horách. Místní osadníci ale žijí v zajetí pověr a stavby se bojí. Rytíř Petr si začíná uvědomovat, že za jejich strachem se skrývá skutečné nebezpečí. Když za záhadných okolností zmizí dívka Alma, vydává se Petr po její stopě a ocitá se v neznámém světě plném tajemství, starých technologií a skrytých nebezpečí.

Z filmu Fichtelberg
Zdroj: CinemArt

„Je to cesta mladého hrdiny za dobrodružstvím, poznáním sama sebe, za hledáním vlastní duše. Musí se dostat až za hranici svého života, kde něco pozná, něco pochopí a stane se z něj jiný člověk. Dá se říci, že dozraje,“ říká Koudela.

Hlavní roli Petra ztvárnil Jan Dlouhý, hlavní ženskou postavu hraje Viktória Jurištová. Vedle nich se ve filmu objevují Ivan Franěk, Ondřej Stupka, Jaroslav Plesl, Jiří Štěpnička nebo Karel Dobrý.

Rodinný film s filozofickým přesahem

„Je to cenný projekt, podklad pro rodinný dobrodružný film s filozofickým přesahem. Zároveň je to připomínka fantastické, a přitom pravdivé historie zapomenutých dolů a skláren v českém pohraničí,“ podotkla dramaturgyně Tereza Brdečková.

Kombinací hraných scén a animace evokuje snímek tvorbu Karla Zemana, režiséra Cesty do pravěku. Koudela ale přistupuje k tomuto srovnávání opatrně.

„Karel Zeman je pro mě génius světového formátu. Má filmy, které jsou od začátku do konce trikové. To já ve snímku Fichtelberg nemám, spíše jsme se rozhodli jít cestou hraného filmu s animovanými pasážemi. Ke Karlovi Zemanovi bych to přirovnal v tom smyslu, že on rád kombinoval hranou akci s animací. Dá se proto říct, že je pro mě inspirací. Ale dávám to do velkých uvozovek, protože jeho věci jsou tak nádherné a my jsme proti němu vlastně hraný film,“ vysvětlil.

Jaroslav Plesl a Jan Dlouhý
Zdroj: CinemArt

Strmé skály a rozbouřené řeky

Fichtelberg se natáčel na vizuálně působivých lokacích, mimo jiné v lomu Požáry, v Českosaském Švýcarsku, na Kokořínsku, v klášteře Doksany či v Praze. Animované prvky jsou digitálně stylizované do atmosféry středověkých kronik, iluminací a rytin.

„Při psaní jsem se moc neomezoval, což pak ale při realizaci vyžadovalo točit v náročných podmínkách – v nebezpečně vysokých strmých skalách, v horské rozbouřené řece i, doslova, v ohni. Lidé ve štábu i herci museli kvůli tomu až riskovat, jít do sebezapření a já jim za to děkuji,“ uvedl režisér.

Viktória Jurištová
Zdroj: CinemArt

Koudela dosud natáčel pro Českou televizi dokumentární snímky a režíruje pořady a přenosy, zejména s hudební tematikou. Jako autor animací a trikových záběrů kooperoval na různých českých filmech. Fichtelberg je jeho celovečerním debutem, premiéru měl na letošním festivalu pro děti a mládež ve Zlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 14 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 20 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 23 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...