Do Benátek nepojedeme, vzkazují umělci Knížákovi

Praha - Jména umělců, kteří by měli vytvořit expozici v národním pavilonu na 54. bienále výtvarného umění v Benátkách v roce 2011, oznámila Národní galerie už před dvěma dny, výběrové řízení přesto nemá vítěze. Komise odborníků doporučila Národní galerii projekt výtvarníka Dominika Langa, generální ředitel galerie Milan Knížák se ale rozhodl vybrat projekt jiných umělců - Vasila Artomonova, Alexey Klyuykova a Pavla Sterece. Ti na protest proti takovému postupu účast v Benátkách odmítli. „Nám je to velmi líto, ale situace je taková, že principiálně to nelze přijmout,“ vysvětlil Artamonov.

Poradní orgán generálního ředitele Národní galerie vybral do druhé kola výběrového řízení na expozici v Benátkách dva projekty: autorem jednoho je Dominik Lang, druhý vytvořila trojice Vasil Artamanov, Alexey Klyuykov - oba jsou společně nominováni na letošní Cenu Jindřicha Chalupeckého - a Pavel Sterec. Komise nakonec k realizaci doporučila Langův projekt Spící město.

Milan Knížák se ale doporučením rozhodl neřídit. „Národní galerie v Praze, jako vyhlašovatel, vzala na vědomí doporučení výběrové komise. Generální ředitel po důkladném posouzení obou projektů a zvážení všech skutečností s nimi souvisejících vybírá projekt Vasila Artamonova, Alexey Klyuykova, Pavla Sterece k realizaci v národním pavilonu na 54. Bienále výtvarného umění v Benátkách v roce 2011,“ vysvětlil v prohlášení.

Nahrávám video

Autoři Knížákem vybraného projektu s takovým postupem nesouhlasí, proto se rozhodli účast v Benátkách odmítnout. Ředitelovým postupem je rozhořčena i komise. „Stanovisko většiny členů komise je nesouhlasné s postupem Národní galerie,“ potvrdil zástupce komise Václav Magid, mimochodem také letošní finalista Chalupeckého ceny. Na tu byl v roce 2006 nominován i Lang.

„Považujeme to přinejmenším za pohrdání komisí. Samozřejmě kvalita obou projektů je vysoká, ale naše doporučení bylo jednoznačné, nikdy bychom ho nezměnili,“ dodala členka výběrové komise Edith Jeřábková. Výběrová komise  naznačuje, že se Knížakovo rozhodnutí netýká umělecké kvality Langova projektu. Zároveň údajně počítá se solidaritou jím vybraných autorů vůči Langovi, čímž by nakonec na bienále dostala „svého koně“.

Národní galerie na námitky uměců reagovala následujícím vysvětlením: Za českou prezentaci na Bienále v Benátkách zodpovídá Národní galerie v Praze, a proto má její generální ředitel finální právo rozhodnout jak bude pavilon obsazen. Bere v úvahu všechny okolnosti i zkušenosti z minulých let. Rozhodnutí vybrat si jednoho ze dvou finalistů doporučených poradní komisí je jeho nezadatelné právo, poněvadž nese celou zodpovědnost.

NG nerespektovala doporučení výběrové komise už při minulém benátském bienále, kdy realizací národní expozice pověřila výtvarnici Irenu Jůzovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 16 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...