Divák je chráněné zvíře, říkají bratři Formani

29 minut
Petr a Matěj Formanovi hosty Interview ČT24
Zdroj: ČT24

V Praze začal další ročník festivalu Arena, za nímž stojí bratři Petr a Matěj Formanovi. Všímají si, že si obecenstvo v postcovidové době více vybírá a spíše se chce bavit. „Divák je chráněné zvíře, a když můžete, musíte udělat všechno, abyste ho neztratili,“ říká Petr Forman. Oldschooloví – podle vlastních slov – kumštýři zároveň v Interview ČT24 přiznali, že nechtějí slevit z toho, co je v pojetí jejich divadelního světa podstatné: profesionalita, originalita a divadlo převažující nad výkony.

Lidé podle Matěje Formana neradi odkládají svůj komfort, proto jsou ochotni zaplatit za kafe o dvacet korun víc než před pandemií nebo si koupit dražší lístky do divadla. Přesto se jejich přístup k umění změnil.

„Vybírají si, nejen mezi kumštem, ale je doba, kdy se chtějí víc bavit, chtějí si něco užít,“ míní Petr Forman. „Určitě víc řeší, jestli půjdou raději do divadla, do hospody, nebo na fotbal.“ Velkým konkurentem živého umění se stala také televize a streamovací platformy, u nichž si lidé zvykli se během covidu zabavit.

Divadelníci musí více přemýšlet, jak získat pro představení publikum, pro které je divadlo jednou z alternativ. Zároveň se Formanům z některých základů ustoupit nechce. „Uvědomuju si, že je spousta představení, která lidi lákají. Jsou, nechci říct, prvoplánově zaměřená na takzvaný nový cirkus, takže vidíte více výkonu, míň divadla. Já to mám taky rád, ale prostě mám radši to, co je nakloněné k divadlu. To je náš svět,“ říká Petr Forman.

Nové technologie? Ano, ale ne na efekt

Při výběru programu pro festival Arena zmiňuje jako důležité kritérium profesionální úroveň. „Kdo dělá jakékoliv řemeslo, pozná, když je ošizený,“ nepochybuje. Pořadatel, v případě festivalu Arena bratři Formani, by měl být zárukou, že pozvaní umělci budou své řemeslo znát, i když ho tak dobře nezná publikum. „Někdy stojíte před obrazem a nevíte, proč na něj koukáte,“ připodobnil Petr Forman dobré představení k dojmu z výtvarného umění.

S tím souvisí i využití moderních vizuálních prostředků v umění. Petr Forman sebe a svého bratra označuje za „old school“, dodnes upřednostňují divadlo, s kterým mohou přijet na další štaci, rozložit kulisy a zase je složit. Nicméně rozumí, že každá generace chce hledat své cesty, poháněná zdravou drzostí. Sám se vývoji nebrání, jak dokazuje třeba inscenace Muž Dvojhvězdy, které spolupřipravil pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Scénografie pracuje s velkou projekcí.

„Pro mě umění nezávisí tolik na tom, s jakým nástrojem ho děláte, ale co do něj vložíte a jakým způsobem promlouváte k těm, kdo se přijdou podívat, ať je to divadlo, nebo jiný kumšt. K tomu nepotřebujete technologie,“ míní Matěj Forman. A pokud ano, jejich použití nemůže být „efekt na efekt“.

Stěna smrti i „divadelní věci“

Jako třetí podmínku pro pozvánku na festival Arena zmiňuje Petr Forman originalitu. „Cením si odvahy jít z komfortu do neznáma. Umění je jeden z mála světů, který může, dokonce musí, a trochu se bojím, že ne všichni to využívají,“ podotýká.

Zahájení festivalu Arena 2023
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Atraktivní podívanou letošního programu je stěna smrti, kterou dovezl stejnojmenný francouzský kolektiv Le Mur de la Mort. „To je nadstandardní tím, že jste opravdu jednou nohou u světských, ale zvedli to na určitou úroveň. Kdybych nebyl tady, tak jsem tam poosmé,“ podotkl Petr Forman v Interview ČT24 k produkci, která oživuje kdysi populární pouťovou atrakci s riskantními kousky na motocyklech kroužících arénou.

„Chci vás pozvat i na divadelní věci, protože zklamaní nebudete. Vím, že lidi dávají přednost motorkářům, ale poženu vás i na Low Cost Paradise,“ připomíná ale i další festivalový titul. V souvislosti s loňskou, tedy postcovidovou zkušeností, že lidé spíše slyší na to, o čem si myslí, že je jednoznačně nezklame.

Festival Arena na diváky čeká až do 1. července, kromě lodi Tajemství, zakotvené u pražské náplavky, se část koná i ve smíchovském sportovním centru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...