Divadlem roku 2022 je to Dejvické. Z herců ocenili kritici Trojana, Vondráčka a Štorkovou

Ceny divadelní kritiky za rok 2022 se nejvíce drží Dejvického divadla. Pražskou scénu kritici ocenili za generační výpověď padesátníků Fifty s Ivanem Trojanem v hlavní roli. Herecké ocenění patří také Janu Vondráčkovi z inscenace roku Konec rudého člověka a Pavlíně Štorkové, která ztvárnila Manželku publikovaného básníka. Ceny udělované letos na základě ankety časopisu Svět a divadlo vyzdvihly také tvůrce v oblasti scénografie či hudby a zvolily talent roku. Do hlasování se zapojilo více než osmdesát kritiků.

Inscenací roku je Konec rudého člověka, který pro pražské Divadlo v Dlouhé připravil hostující slovenský tým. Na motivy knihy nobelistky a zastánkyně lidských práv, ukrajinsko-běloruské spisovatelky Světlany Aleksijevičové, hru napsal Daniel Majling. Aleksijevičová nabízí sondu do postsovětského Ruska na základě rozhovorů s jeho obyvateli. Ocenění za mužský herecký výkon patří Janu Vondráčkovi za roli majora Alexejeva z této inscenace.

Nejvíce cen má Dejvické divadlo

Stejný počet hlasů za nejlepší mužský herecký výkon obdržel od kritiků Ivan Trojan, který ve hře Fifty v Dejvickém divadle ztvárnil muže bilancujícího během prezidentských voleb svůj smolařský život. Generační výpověď, kterou napsal Petr Zelenka, se navíc stala nejlepší poprvé uvedenou českou hrou roku 2022.

Dejvické divadlo se také může těšit z titulu divadlo roku 2022. Tato pražská scéna uspěla už dvakrát v cenách Alfréda Radoka, na niž Ceny divadelní kritiky navazují, a navíc byla i několikrát nominována.

Ženským hereckým výkonem si kritiky nejvíce získala Pavlína Štorková. Diváci ji mohou vidět jako básnířku Sylvii Plathovou v autorské hře Jana Horáka Manželka publikovaného básníka. Uvádí ji pražské Studio Hrdinů.

Ceny za Chazarský slovník i Přízraky

Mezi nominovanými i vítězi kategorie scénografie se často opakuje jméno Marka Cpina. V aktuálním ročníku si pro vítězství došel za výpravu k Chazarskému slovníku. K inscenaci Divadla Husa na provázku o mocné říši, z níž nic nezbylo, vznikla rudá scéna s muzejními vitrínami a lezeckou stěnou a projekcí.

Ocenění ve stejné kategorii patří rovněž scénografkám Tereze Gsöllhoferové a Evě Justichové, které se podílely na inscenaci Musí se žít připravené Projektem Pomezí. Jde o imerzivní divadlo, hraje se ve starém domě v pražském Karlíně, kde je jen na návštěvníkovi, který z několika paralelních příběhů postav bude sledovat.

Nahrávám video

Mimo tradiční scénu, konkrétně v bývalém klášteře, hraje i Divadelní spolek Jedl své pojetí Přízraků norského dramatika Henrika Ibsena. Hru o rodinných dramatech a tajemstvích nastudoval jako současnou operu. Hudbu – oceněnou jako hudbu roku – k ní složil Matouš Hejl.

Dvě talentované herečky

Talenty roku jsou podle hlasování kritiků letos dva: herečky Anežka Šťastná, kterou lze vidět aktuálně třeba ve Švandově nebo Národním divadle v Praze, a Zdislava Začalová, ta působí v brněnském Provázku (mimo jiné hraje v oceněném Chazarském slovníku) či Polárce.

V neoceňované kategorii „největší zážitek ze zahraničního divadla“ se na první místo ankety dostala inscenace Shaxpearova myčka na ulici Kertész. Svéráznou a aktualizovanou adaptaci Shakespearova Romea a Julie v podání maďarského Divadla Istvána Örkenyho přivezl loni tuzemskému publiku Mezinárodní festival Divadlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...