Praha - Děsivý i směšný má být rok 1914 na scéně Národního divadla. Divadelní připomínka sta let od vypuknutí první světové války spojila českého spisovatele Jaroslava Haška, rakouského autora Karla Krause a amerického režiséra Roberta Wilsona. Premiéra kabaretu o „přenádherné válce“ měla dnes premiéru na scéně Stavovského divadla. Wilson večer převzal od ministra kultury medaili za zásluhy o šíření české kultury.
Inspirací ke ztvárnění konfliktu, který změnil životy lidí i dějiny, byl Haškův satirický román Osudy dobrého vojáka Švejka a Krausův protiválečný opus Poslední chvíle lidstva. Výsledkem je podle tvůrců aktuální kabaret plný scénických obrazů, hudby a překvapivého humoru, který je podobenstvím nejen o roce 1914, ale především o současnosti.
- "Inscenace může být něčím velmi tragickým, těžkým, náročným - konec konců je o válce. Ale talent herců do této tmy vnesl lehkost a humor. Neměli bychom pracovat v divadle, nedokážeme-li se smát," uvedl už na začátku zkoušek Robert Wilson, který hercům neříká, co si mají myslet, ale co mají dělat.
Výslednou divadelní pohlednici namaloval především tento osobitý režisér, s jehož přístupem, zakládajícím si na vizuální stránce a stylizaci, se diváci na scéně Národní divadla mohli setkat při inscenování Janáčkových oper Osud a Káťa Kabanová. Jeho první spoluprací s činohrou byla před čtyřmi lety Věc Makropulos s pěvkyní Soňou Červenou v hlavní roli.
„Velice jsme stáli o to, aby se režie 1914 ujal Robert Wilson, protože kdyby tuto věc režíroval Evropan, vždycky bude ovlivněn sentimentem. Ale Bob Wilson z dalekého Texasu, to je přesně ten odstup a přístup, který potřebujeme,“ domnívá se Červená. V inscenaci ztvárnila věčný Čas dohlížející na Optimistu (Václav Postránecký) a Pesimistu (Vladimír Javorský).
Děsivost a směšnost, škarohlídské i pozitivní vidění světa, oba tyto protichůdné pohledy k válce podle Wilsona patří. „První světová válka byla tragická událost. Abyste mohli hrát jakoukoliv velkou tragédii, potřebujete komediální herce. Vezměte si Shakespearova Krále Leara. Když ho hrajete jen na vážno, nikdy nedosáhnete takového účinku, jako když se vám podaří diváky při králově umírání taky rozesmát. Takže z tohohle hlediska je to skvělá válka,“ domnívá se.
Kabaretní absurdnosti dociluje výraznou stylizaci - výtvarnou i hereckou. Zásadnější roli než dramatické situace hrají scénické obrazy a výrazná hudba. Ke spolupráci si přizval skladatele a libretistu Aleše Březinu a dramaturgyni Činohry Národního divadla Martu Ljubkovou. Z herců se do inscenace zapojili také Pavla Beretová, Taťjana Medvecká, Eva Salzmannová, Enikö Eszenyi z maďarského divadla Vígszínhás a také Ján Koleník ze Slovenského národního divadla (českým divákům je známý z naprosto odlišné role v seriálu První republika).
Po květnových reprízách v Praze bude inscenace uvedena také v Bratislavě, Budapešti, v Linci, na festivalu v Karlsruhe a v roce 2015 v Portugalsku. ČT art o přípravách natočila dokument, který odvysílá 13. května ve 22:15.
Ke zlomovému roku 1914 chystá Národní divadlo také besedy na Nové scéně o politické, společenské a umělecké situaci na počátku první světové války i během ní s přesahem do současnosti. Plánuje také na závěr sezony na piazzetě ND happeningovou rekonstrukci atentátu na Františka Ferdinanda d'Este.
