Digitalizované „oživené obrazy“ Jana Kříženeckého připomínají počátky české kinematografie

Nahrávám video

Výjezd hasičů, cyklisté na výletě nebo lidé na plovárně patří k historicky nejvýznamnějším materiálům ve sbírkách Národního filmového archivu. Dokládají totiž výjevy ze života na konci devatenáctého století, jak je tehdy zachytil průkopník české kinematografie Jan Kříženecký. Národní filmový archiv (NFA) díky digitalizaci zpřístupnil všechny dochované Kříženeckého snímky a chystá se je také uvést k výročí prvního promítání českých filmů.

Vzniklé pásmo filmů Jana Kříženeckého vychází z několikaleté práce, kdy bylo třeba snímky zkompletovat a porovnat. Digitalizací prošly jak originální kamerové negativy, tak původní kopie i další nosiče.

„Je ještě na hořlavém celuloidu. Jsou hodně křehké, praskají, kroutí se, odlupuje se z nich emulze, takže manipulace s nimi musí být opatrná,“ popisuje technolog Pavel Jelen z oddělení filmových sbírek NFA století a čtvrt starý filmový pás uložený v Národním filmovém archivu. V roce 1898 jej držel v rukou i amatérský fotograf Kříženecký, když na něj pořizoval první záběry české kinematografie.

„Z němého období do konce dvacátých let máme dochované vysoké procento z tehdejší produkce a část od nástupu zvuku máme téměř kompletní. To je dost unikátní situace mezi archivy. Po světě to není vůbec běžné,“ upozorňuje generální ředitel NFA Michal Bregant.

Bez větších ambic

Kinematografie byla zpočátku spíš zábavnou kratochvílí než uměním. Ani rané Kříženeckého snímky nevznikaly s většími ambicemi. Zaznamenával výjevy z běžného života nebo aktuální události, takže „…jest úplně možno, že mnohý návštěvník výstavy uzří při nich i sama sebe živého“, jak psaly Národní listy v květnu 1898.

Tehdy Kříženecký promítal své první filmy na výstavě architektury a inženýrství na pražském Výstavišti. Ve stejném roce ale vznikly i jednozáběrové grotesky s kabaretiérem Josefem Švábem-Malostranským v hlavní roli. Podle NFA nicméně „oživené obrazy“, jak uváděl dobový slogan, jsou tak především dokumentem tehdejší doby.

Kříženecký v počátcích točil na kameru zakoupenou od firmy průkopníků kinematografie bratří Lumièrových. Od nich získal i první kinematograf, který spustil v dřevěné boudě na pražském výstavišti 19. června 1898. Národní filmový archiv k výročí sto dvaceti pěti let od prvního promítání českých filmů chystá na den přesně projekci pásma Kříženeckého snímků.

Kolekce obsahující jeho tvorbu až do roku 1911 je dostupná také na DVD a Blue-ray. Snímky jsou opatřeny novým hudebním doprovodem Jana Buriana mladšího.

Výročí si letos připomíná i sám Národní filmový archiv, a to osmdesát let od založení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

McCartney na novém albu vzpomíná na dětství v Liverpoolu

Paul McCartney vydal nové studiové album The Boys of Dungeon Lane. Ve čtrnácti skladbách se podělil o vzpomínky na dětství a mládí v Liverpoolu.
před 11 mminutami

VideoTanec Praha přiváží do Česka umělce z dvanácti zemí

Začal Tanec Praha. Mezinárodní festival tance a pohybového divadla letos zavítá do dvacítky měst po celém Česku. Kromě těch tuzemských se představí umělci z Japonska, Francie nebo Kamerunu. Celkem festival nabídne umělce z dvanácti zemí. Přehlídku zahájila inscenace Natural Order of Things španělsko-libanonské tvůrčí dvojice Guyho Nadera a Marii Camposové.
13:16Aktualizovánopřed 52 mminutami

Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.
před 21 hhodinami

Happy Birthday, Ms. Monroe. Před sto lety se narodila božská i nepochopená Marilyn

Za portrét Marylin Monroe od Andyho Warhola zaplatil kupec v roce 2022 nejvyšší částku, za jakou se kdy vydražilo dílo vytvořené ve dvacátém století. Bezpochyby to svědčí o zájmu o tohoto pop-artového umělce – ale také o herečku, kterou portrétoval. Byla sexsymbolem své doby a pro mnohé zůstala ikonou i po své tragické smrti. Zároveň lidi nepřestává zajímat, jaká žena se vlastně skrývala za „božskou Marilyn“ – do jaké míry zůstala Normou Jeane Bakerovou Mortensonovou, narozenou přesně před sto lety.
včera v 06:29

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
30. 5. 2026

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
30. 5. 2026

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026
Načítání...