Začátky kinematografie: veřejnost pobuřovaly recenze a literátům vadilo málo dobrých filmů

V Kinobuchu z roku 1913 psali literáti pro film (zdroj: ČT24)

Když před sto deseti lety vyšel Kinobuch, byl film ještě mladý a němý, a především považovaný za podřadnou zábavu. Kniha filmových libret ukazuje, jak si možnosti kinematografie představovali tehdejší expresionističtí literáti. Přispěli třeba František Langer nebo Max Brod. V českém překladu původně německý Kinobuch nedávno vydal Národní filmový archiv s ilustracemi Alexeye Klyuykova.

Kinobuch vyšel v Německu poprvé v roce 1913. Rok to byl pro vývoj německé kinematografie zásadní. Na plátně se poprvé objevil tehdy asi nejslavnější německý herec Albert Bassermann, který mimochodem o pár let dříve na jevišti jako Hamlet naprosto uchvátil Franze Kafku. První příležitost před kamerou dostal Bassermann v titulní roli snímku Der Andere (překládáno jako Ten druhý nebo Jiný člověk) inspirovaném příběhem dr. Jekylla a pana Hyda.

Premiéru měl v roce 1913 také německý hororový snímek Pražský student s mnohokrát zpracovaným námětem, že smlouva s ďáblem se nevyplácí. Pražský student je považován za jednu z prvních ukázek toho, že film může mít i umělecké ambice. Přesto toto médium v té době platilo hlavně za lidovou zábavu.

Začalo to na výletě

Plakát k filmu Pražský student (1913)
Zdroj: Wikipedia

O tom se přesvědčil i editor Kinobuchu, tehdy literární redaktor Kurt Pinthus, když se taktéž v roce 1913 rozhodl zhodnotit filmovou adaptaci románu nobelisty Henryka Sienkiewicze o starém Římě. „Pobouřil lipskou kulturní veřejnost tím, že do respektovaného deníku napsal recenzi na film Quo vadis. Už jenom to, že se píše recenze na film, bylo pohoršlivé,“ podotýká filmový historik Ivan Klimeš.

Pinthus o několik měsíců později vydal Kinobuch, tedy sbírku filmových povídek, k jejichž napsání oslovil své přátele, literáty spojené s nastupujícím expresionismem. Myšlenka vznikla na společném výletě. „Tam zašli do kina na nějakou hodně špatnou adaptaci románu, který všichni znali, a vzešla z toho debata, jestli někdo zná spisovatele, který by psal přímo pro film,“ upřesnil Klimeš.

Rozhodli se to sami zkusit. Zapojilo se patnáct autorů, včetně v Praze žijících Maxe Broda, Otto Picka a Františka Langera. Sám Pinthus přispěl fantaskním námětem o vlaku, který po moři dojede až na opuštěný ostrov. Ze všech libret bylo skutečně zfilmováno jen jedno. „Záměrem nutně nebylo točit podle těch textů filmy, spíše rozšiřovat obzory kinematografu, aby se vymanil z divadelnosti,“ vysvětluje generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Film není divadlo

Podle Pinthuse a jeho literárních přátel mladé médium filmu až příliš spoléhalo na vysvětlující mezititulky a divadelní předlohy. Nechtěli, aby filmové záběry pouze sloužily jako ilustrace děje. Kurt Pinthus píše v úvodu, že pokud někdo chce vidět drama, tak jde do divadla. Do kina chodí z jiných důvodů. „Do kina žene člověka touha, chce rozšířit co nejrychleji a nejjednodušeji okruh svého vědění a prožívání. Myslím si, že to platí dodneška,“ je přesvědčen Bregant.

Autoři si v Kinobuchu pohrávali s tehdy opovrhovanými žánry jako byl horor a fantastické a krvavé brakové příběhy, ale nabídli také sociální nebo mytologická témata. „Připadá mi zajímavé, že to pořád byli spisovatelé, kteří nebyli vychováni filmem. Imaginace, kterou uplatňovali, je trochu panenská. Všechny další generace spisovatelů už jsou i filmoví diváci,“ upozorňuje Ivan Klimeš.

Pinthus zemřel v roce 1975. Mohl tak sám pozorovat, jak se se původně vysmívaná zábava během jednoho lidského života proměnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koncerty 2025: Do Česka poprvé míří Dua Lipa, vrací se Marilyn Manson

I v roce 2025 se mají hudební fanoušci na co těšit. Česko jako zastávku na svých turné si zapsala pro samostatné koncerty řada hvězd, některé z nich zmiňuje následující fotogalerie. Poprvé například přijede Dua Lipa, naopak třeba Imagine Dragons či Lanny Kravitz se vrací opakovaně.
před 9 hhodinami

V ateliéru Langhans se nechali portrétovat slavní, připomíná kniha

Dvousvazková kniha System Langhans přibližuje historii ateliéru Langhans, místa, kde se více než sedm desítek let nechávali fotografovat umělci, státníci, vojáci, šlechta i běžní občané. Portrétování u Langhanse patřilo k dobrému bontonu. Publikace vznikla i díky sedmi tisícům portrétů, které kdysi byly pořízeny v tomto ateliéru a později se našly při rekonstrukci domu v centru Prahy.
včera v 13:00

Zemřela Jana Synková známá z Ypsilonky a Saturnina

V osmdesáti letech zemřela herečka Jana Synková. Synková patřila k oporám divadla Studio Ypsilon, které zakládal její manžel Jan Schmid. Nezapomenutelná ale zůstává i její role tety Kateřiny, kterou ztvárnila ve filmu Saturnin a stejnojmenném televizním seriálu.
28. 12. 2024Aktualizováno28. 12. 2024

Nový film o Robbiem Williamsovi přibližuje zpěvákův život svérázně

Životopisný film Better Man přibližuje vzestupy i pády zpěváka Robbieho Williamse svéráznou formou. V kinech se začal promítat od čtvtka. „Williams je v celém filmu znázorněn jako opičák. Je to proto, že popisuje sám sebe, jak se cítil během svojí kariéry – jako cvičená opice,“ vysvětluje Marta Žurková z Vertical Entertainment. Sám Williams řekl, že se umělci obávají, že si kvůli životopisnému filmu zničí reputaci. „Já to tak nemám,“ tvrdí. V minulosti otevřeně mluvil třeba o svém milostném životě i závislostech na alkoholu nebo drogách.
27. 12. 2024

V Chagallově světě neplatila logika

Obrazy malíře Marca Chagalla se vznášejícími se postavami a podobně fantaskními motivy viděl snad každý. Přesto existuje ještě jiný, složitější Chagall. Chagall za Chagallem, kterého představuje na aktuální výstavě vídeňská Albertina.
27. 12. 2024

Stíhání herce Baldwina definitivně skončilo

Soudní proces s hercem Alecem Baldwinem je definitivně u konce. Baldwin stanul před soudem kvůli obvinění z neúmyslného zabití kameramanky Halyny Hutchinsové během natáčení westernu Rust. Prokurátorka v pondělí upustila od odvolání proti předchozímu soudnímu zamítnutí obžaloby, informovala agentura Reuters.
24. 12. 2024

Premiérové Tři princezny i „staří známí“. Vánoce na ČT patří pohádkám

Na obrazovce České televize patří Vánoce tradičně hlavně pohádkám. Ta štědrovečerní nazvaná Tři princezny je premiérová. Objeví se i starší snímky, například na druhý svátek vánoční diváci uvidí S čerty nejsou žerty. Od prvního uvedení tohoto filmu letos uplynulo čtyřicet let. Neodmyslitelnou součástí pohádek jsou kostýmy, fundus České televize jich eviduje 150 tisíc.
24. 12. 2024

Kniha ukazuje 150 let měnících se Vánoc

Nová kniha Šťastné a veselé – České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků ukazuje, že oslavy Vánoc se do dnešní podoby začaly formovat na přelomu 19. a 20. století s příchodem měšťanské společnosti. Za první republiky vznikla i tradice velkých vánočních stromů na náměstích, od začátku spojená s charitou. Nacisté stromy zakázali, komunisté zase chtěli ze svátků odstranit duchovní rozměr. Návrat některých tradic přinesla až sametová revoluce.
22. 12. 2024
Načítání...